pátek 25. srpna 2017

Dolomity 2017

Loni v květnu jsem zjistila, že je v Itálii výborná a levná káva. V září jsem v Rakousku poznala krásu Alp. Letos jsem tyto poznatky spojila a vyrazila do Dolomit. Jsem z nich víc než nadšená. Ráda se s vámi tímto článek o radost podělím. Pojďte si se mnou užívat krásných hor!




Termín dovolené: 12. - 19. 8. 2017



Muž nám domluvil a zaplatil červencovou dovolenou v Malé Fatře, já jsem měla za úkol něco zařídit na srpen. Bez pochyb to musely být hory. Kam ale vyrazit a jak se tam dostat? Auto nemáme a i kdybychom si ho půjčili, moc by nám nepomohlo, vzhledem k tomu, že nemám řidičák. S autobusy a vlaky je to v zahraničí docela krkolomné. Rozhodla jsem se nechat organizaci na cestovní kanceláři a přihlásila jsem nás na zájezd jménem Srdce Dolomit.

Proti dovolené na vlastní pěst má zájezd výhody i nevýhody. Nemuseli jsme se o nic starat, všechno nám zařídili, jakýkoliv problém jsme mohli řešit přes delegáta, nevymýšleli jsme výlety, všude nás dovezli naši páni řidiči. Na druhou stranu jsme neměli svůj typický klid, trávili jsme čas se spoustou dalších lidí, což pro mne není zrovna ideální. Výlety byly časově omezeny, několikrát jsem si musela zkrátit trasu, i když bych ji zvládla, jen by mi nestačil daný limit. Vrátila bych se pozdě a musela bych zpívat. (= průvodcův trest za pozdní příchody).



Tam i zpátky jsme cestovali přes noc. Bála jsem se toho. Když jsme tak posledně jeli do Curychu, spánek se vůbec nechtěl dostavit. Možná to ovšem bylo tím, že zřejmě zapomněli zatopit a v autobuse byla neskutečná zima. . Teď jsem pocítila jediný problém: rozlámanost. Autobusové sedadlo holt není totéž co postel. Z jedné polohy k ránu mi odumřely nohy. Málem jsem kvůli tomu na benzínce spadla ze schodů.

Nějak jsem se z toho ale vzpamatovala a byla jsem schopna vyrazit na výlet. Z autobusu nás definitivně vyhodili v sedm ráno. Ubytovat jsme se měli až odpoledne, po několika našlapaných kilometrech.

Navlékli jsme na sebe všechno možné, jelikož v tak brzkou hodinu byla ještě kosa, a vyrazili k jezeru. V tu chvíli jsem se definitivně zamilovala do Dolomit. Ta barva! Ten odraz hor! V tak krásné přírodě se budu pohybovat celý týden! Nadchla jsem se a vydrželo mi to až do konce dovolené. Nebo vlastně až dosud a ještě to nějakou dobu bude trvat.

Přijde mi zbytečné popisovat zde každý výlet zvlášť. V zásadě se od sebe příliš nelišily. Pro zájemce přikládám na konec článku odkazy, kde jsou naše trasy do detailů vyznačené. Navštívili jste stejná místa jako já?

Výšlapy pro mne byly náročné. Svádím to na nadmořskou výšku. Zadýchala jsem se mnohem rychleji a u daleko mírnějších kopců než normálně. Ostatní si stěžovali na nohy, já jsem dovolenou nezvládala dechem. Někdy trpěla i moje psychika. Moc tomu nerozumím, závratěmi netrpím. Když jsem se drápala po skálách, panikařila jsem a jen ztěží jsem zadržovala pláč. Nevadí mi výšky, ale potřebuji mít pevnou půdu pod nohama, což se o některých cestách rozhodně říct nedalo. Náročnější je sestup. Co když se zkutálím? Pravděpodobně kvůli tomu používám ruce častěji než ostatní. Měla jsem z toho na předloktí kvalitní modřiny. Chudák muž, každý ho obviňoval z domácího násilí.

Předchozí odstavec vyzněl možná dost negativně. Nebojte, užívala jsem si na maximum! Co je nějaká nabitá ruka a stokrát zrychlený tep proti nádherným výhledům a skvělému pocitu, že jsem to zvládla! To je přesně to, co mě na horách tak fascinuje. Dokážou kvalitně potrápit, ale škodu nahrazují i s velkými úroky.


Kromě horských potěšení jsme si užívali také zážitky gastronomické. Celkem jsme měli na hotelu pět snídaní a pět večeří. Na snídani jsme si mohli nabrat neomezené množství jídla z bufetu. Umožnilo mi to do sebe každé ráno hodit müsli s jogurtem, kousek bábovky, croissant s čokoládou, ovocný kompot a zalít to výborným kafíčkem. Úplné hody!

Večeře jsou ještě lepší kapitola. V jídelně na nás vždycky čekala hromada zeleniny a polévka. Mohli jsme si nabrat, co jsme chtěli. Ale pozor, nepřehánějte to s množstvím! Hned po té totiž přichází předkrm v podobě výborných těstovin. Následuje hlavní chod a navrch ještě dezert. Neměli moc fantazie na vegetariánskou stravou, třikrát jsem zapečený lilek se sýrem a rajčatovou omáčkou. Ke každé večeři bylo k dispozici také víno. To bohužel nedokážu ocenit.


Během dovolené měli Italové svátek Nanebevzetí panny Marie (Ferragosto). Připadá na 15. srpna. V dnešní době je svátek takovou malou atrakcí pro turisty, způsob, jak jich nalákat co nejvíc. Podepsalo se to na večeři. Nejdříve jsme měli v baru k dispozici různé mini kousky slaného pečiva. Pokračovali jsme v jídelně. Když jsme do ní vstoupili, bylo zhasnuto, svítily jen svíčky na stolech. Všechno bylo pečlivě nazdobeno. Nejvíce mě ohromil ovocný bar.

Prvním předkrmem byl fazolový salát s masem. Fazole výborné, o to druhé jsem se podělila s mužem. Dalším chodem byly tradičně výborné těstoviny. Čekalo se, až budou mít všichni dojedeno. Pak do jídelny přiběhli kuchaři s pečeným
teletem na vozíku. Musím uznat, že to bylo opravdu efektní. Naložit jsem si samozřejmě nenechala. Raději jsem zaútočila na ovocný bar. Nakonec jsme dostali Sacher a jablečný štrúdl. Aby toho náhodou nebylo málo, jeden spoluúčastník zájezdu pak ještě rozkrájel meloun. Myslela jsem, že prasknu!

Rozhodla jsem Ferragosto slavit každý rok. Žádný hlubší význam pro mne samozřejmě nemá, ale proč si v určitý den nezajít nadlábnout do nějaké lepší restaurace?


S jídlem a pitím jsou spojeny dvě veselé historky. První se týká dezertu. Vybírat jsme si mohli ze tří možností, jednou z nich vždycky bylo čerstvé ovoce. Právě to si objednala paní od vedlejšího stolu, aniž by někdo tušil, jak čerstvé ovoce v podání našeho hotelu vypadá. Přinesli ji obrovskou přeplněnou mísu. Dostaly s dcerou kvalitní záchvat smíchu. My jsme to od nich okamžitě chytli. Jak byste se tvářili vy, kdyby vám jako dezert přinesli bohatou svačinu aspoň pro tři lidi?

Druhá veselá historka se odehrála na výletě. Sedli jsme si na něco teplého do hotelu. Naše nová turistická kamarádka zatoužila po kávě s horkou čokoládou. Nápoje se objednávaly u baru. Kamarádka řekla, že chce [čoko kafe]. Obsluha si to vyložila jinak. Čoko ji nevyvolalo představu čokolády, nýbrž ji připomnělo italský výraz pro číslovku pět. Výsledek? U stolu jsme seděli tři a měli jsme před sebou pět espress.


Ve čtvrtek mě začal otravovat krk. Bolel. Celkově jsem se cítila trošku oslabená, ale nevěnovala jsem tomu moc pozornosti. Pokládala jsem to za drobné nachlazení, které brzo přejde. V noci bolest v krku gradovala, skoro jsem kvůli ní nespala. Doufala jsem, že po vycucání nějaké pastilky se mi uleví. Marně. Bylo mi čím dál hůř. Než jsme dorazili na výchozí místo posledního výletu, pochopila jsem, že je to se mnou trochu vážnější. Na turistiku jsem vůbec neměla sílu, celý den jsem se válela na louce a četla. Čím dál víc jsem tušila, že mám angínu a potřebuji antibiotika.

Večer jsme vyrazili na dlouhou cestu domů. Bylo mi příšerně. Nemohla jsem se dočkat Prahy. Ráno jsme vyrazili rovnou na pohotovost. Skutečně jsem dostala antibiotika. Celý den jsem prospala. V Dolomitech byl na mě zřejmě příliš čistý vzduch. Jsem zvyklá na ostravský smog!


Byla to prostě luxusní dovolená, co si budeme vykládat. Do sešitu jsem si napsala spoustu a spoustu podrobných zážitků a myšlenek, ale kdybych je chtěla přepsat na blog, byl by článek tak dlouhý, že by ho nikdo nepřečetl.


Zkuste si celou dovolenou dokreslit prostřednictvím fotoalba na Facebooku. Na mé stránce se můžete krátce poslechnout i nádhernou zvonkohru, která doprovází každé pasoucí se stádo krav.

Až to všechno uděláte, napište mi do komentářů, kde jste letos byli vy, kam byste se chtěli v budoucnu podívat a jaké místo se vám zatím nejvíce líbilo. Nebo jste spíše domácí typ a nikam nejezdíte?



Kája
Trasy výletů: neděle, pondělí, úterý, středa, čtvrtek



Kam dál: 


Četli jste všechny nedávné články?


17 komentářů:

  1. Super! Rakousko miluju! Letos jsme byli v Harrachove a nejradsi bych klidne jeste nekam k moricku, ale to neklapne;).
    Mej se krasne!
    Papa ByGabra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to zase vůbec netáhne k moři... :D
      Děkuji. :)

      Vymazat
  2. Tvoje články se prostě čtou jedna báseň :) já byla v Bulharsku, ale o tom už jsem psala. Ty hory ti celkem závidím, ale docela jsem zezelenala hrůzou při představě průvodce, který by chtěl po lidech zpěv. Vždycky si představím nějakého nesympatického rádoby vtipálka a ježí se mi chlupy :D ale příhoda s pěti esspresy pobavila :D a super fotky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hmm, docela obsáhlá báseň. :D
      Průvodce byl sympaťák, jen některým postarším protivným spoluúčastnicím byl proti srsti.

      Vymazat
  3. Jet tam taky, uvařím si zrcadlovku :) . Zatím něco udělám s tím kolem a fotovýlety do okolí, ale ty hory z tvého výletu taky nevypadají marně :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ohledně té cesty s tebou soucítím, pamatuji na ty noci při cestě do Anglie přes Belgii, takže celkem tři noci v autobuse - cesta hrůzy. :D
    Ta "čoko-příhoda" byla moc milá. :D
    Doufám, že tě to nachlazení rychle opustilo... :(
    Cestování miluji, moc ráda poznávám nové krajiny, mentality, architekturu,... bohužel nic velkého jsem tyto prázdniny nestihla a zřejmě už asi nestihnu, ale velkým zážitkem mi byl festival v Ostravě ;)) ... a zrovna byla koncentrace smogu v pohodě. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nachlazení byla angína a po třech prášcích jsem o ní skoro nevěděla, takže ano, opustilo mě to rychle. :)

      Vymazat
  5. To musela nádhera. tomu říkám dovolená, ne ležení na pláži někde ve vedru. Tohle musela být nádhera.

    OdpovědětVymazat
  6. No fíha, to je nádhera! Na tu fotku s jezerem jsem zůstala chvíli zírat, než mi došlo, že jsem sem vlastně přišla číst. :D Musela to být báječná dovolená - tedy až na tu nemoc. Už je ti líp?
    My jsme s žumem spíš městské typy. Ideální dovolená vypadá jako naše (zatím) poslední, to bylo Miláno. Najdeme si hostel někde poblíž centra nějakého velkého a krásného města a strávíme pár dní jeho objevováním. A Miláno (no dobře, podle Internetové jazykové příručky Milán), to byl sen, těch památek, ta atmosféra a to jídlo! A poslední den jsme strávili v nedalekém Bergamu, to bylo ještě kouzelnější.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Léčila jsem se rychle. Den po příjezdu jsem celý prospala, pak už jsem se vracela do normálu. Antibiotika léčí rychlostí světla. :D
      Ve městě je to taky fajn, v prosinci vyrazíme do Drážďan. A radši pomlčím o Vídni, tam bych mohla být pořád... :D

      Vymazat
  7. Teda to je nádhera, opravdu krásná dovolená. :) Té nutnosti antibiotik je škoda, snad už je ti líp. :)

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Léky mi zabraly rychle, teď už na dovolenou vzpomínám opravdu jen v dobrém. :)

      Vymazat
  8. Nádhera! Moc se mi líbí obzvlášť ta široká fotografie..:) Dolomity jsou překrásné!

    OdpovědětVymazat
  9. Nádhera! Moc se mi líbí obzvlášť ta široká fotografie..:) Dolomity jsou překrásné!

    Corculum | Stepanka_T
    Instagram

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.