čtvrtek 17. srpna 2017

Postupné zabydlování

Už je to více než měsíc, co jsme se stěhovali. Neuvěřitelné, jak to letí. Zabydleli jsme se už? Navažme dnes volně na článek Jsme v novém a povězme si, jak se sžívám s novým domovem. Přiložím i pár fotek.




Před stěhováním jsem měla trošku obavy, jak nám to bude s mužem fungovat. Přece jen jsme zatím byli zvyklí spolu trávit většinou maximálně čtyři dny. Jeden z nás byl vždy na návštěvě, takže se choval, jak se na návštěvu sluší a patří, druhý byl zase starostlivý hostitel.

Víte co? Funguje nám to dobře. Skvěle! Po sestěhování jsme se vídali tři týdny každý den, z toho první dva týdny muž nechodil do práce, takže jsme spolu byli dokonce 24 hodin denně. Když jsem po těch třech týdnech odjela na nějakou dobu do Frýdku, cítila jsem se divně.



Jak to u nás vypadá

Domácí čajovna 

Skládá se z původního koberce, malého stolku, polštářků a tří knihoven, ve kterých jsou mimo knihy zařazeny i čaje. Dvě z knihoven jsem, prosím pěkně, sestavila úplně sama!

Muž si možná dělal jen srandu, když mi navrhl program na dobu, co bude v práci, já jsem ho však vzala smrtelně vážně. Knihovny jsem sestavovala paralelně, aby se mi nestalo, že se mi po sestavení jedné nebude chtít do druhé pouštět. Na to, že jsem nikdy žádný nábytek nesestavovala a šroubovák jsem držela více méně jen nad Merkurem, mi šla práce skutečně od ruky.

Děkuji, že jsem se vám výkonem mohla pochlubit.

Co se týče polštářů, myslím si, že jich nikdy nebude dost.

Do začátku jsme si koupili čtyři. Když jsem večer přišla na čaj, muž ležel na třech. Zbyl mi jenom jeden.
Hned další den jsme přikoupili další dva. Přišla jsem do čajovny, muž ležel na pěti. Zbyl mi zase jenom jeden!
Obávám se, že na mne jeden zbude, i kdybychom jich celkem měli sto.






Domácí mazlíčci 

Chtěla bych psa, to je jasná věc. Od majitelů bytu máme malého dovoleného, takže je jen otázka času, kdy se stanu maminkou paničkou. Vzhledem k tomu, že naše oblíbená procházková trasa vede kolem obrovského útulku, bude to asi dost brzo.

Nedá se však říct, že bychom neměli žádné mazlíčky. Kdo mě sleduje na Instagramu, určitě postřehl, že s námi bydlí pavouci. Před dovolenou v Terchové jsme věděli jen o jednom. Po návratu jsme našli dva. Základ pro chov. Teď se jen trochu rozhlédnu po pokoji a napočítám jich osm. Bydlí jich tady určitě mnohem víc. Muž je z nich od začátku na nervy, pomalu začínají vadit i mně.




Jak to vypadá v okolí


Les
Vyjdu z domu, udělám pár kroků a jsem v lese. Příroda je mi blíž než ve Frýdku!


Letadla

Ruzyně je od nás asi deset kilometrů vzdušnou čárou. Je to jen o čtyři kilometry blíž, než z Frýdku do Mošnova, ale nízko létajících letadel je tu podstatně více. Asi bydlíme pod nějakou oblíbenou leteckou cestou.

Jsme zvyklí, že letadlo vidíme vždy, když přicházíme domů. ,,Zase letadlo! To není možné," říkali jsme vždycky. Jednou byla obloha čistá. ,,Kde je letadlo?" ,,Tak to neee, budeme čekat, dokud nepoletí, to by nebyl příchod domů." Stáli jsme před domem a číhali. Myslela jsem si, že budeme čekat dlouho. Opak byl pravdou. Co z toho plyne? Letadla jsou čilejší než metro o víkendu.


Psiště 

V Praze je docela hodně psích hřišť. Oficiálně se jmenují Psí louky. Jsou to oplocené areály určené pro volný pohyb psů. Já jim říkám psiště.

Jedno takové psiště máme kousek od domu. Hned po nastěhování jsem na něm viděla dvě sheltie. Bohužel jsem ještě nevystopovala, v kolik hodin se tam pohybuje nejvíce psů, a tak většinou vidím jen hejno holubů zobající zatoulané piškoty.



Hrazdy 

Kilometr od domu máme hrazdy, což je naprostá pecka. Bohužel jsou široko daleko jediné a jsou velmi populární. Pořád na nich někdo je! A já nechci cvičit před namakanými frajery. Mám radši svůj klid. Kdy mám chodit ven, abych na psišti potkala veselou smečku a na hrazdách ani živáčka?





Co děláme

Výstava stanů a vybavení do přírody

Prodejní výstava stanů byla naše záchrana, kdybychom náhodou nesehnali byt. (To je samozřejmě vtip.)
Jelikož kromě stanů nabízela také vybavení do přírody, jeli jsme se tam podívat. Měli jsme před sebou další dovolenou na horách a chtěli jsme se na ni dobře připravit. Poslední dvě dovolené jsme totiž parádně promokli. Jednou to dokonce odskákal mužův mobil. Musel si koupit nový!

Záměrem bylo pořídit si kvalitní nepromokavé bundy. Víte ale, co stojí? Hromady, hromady peněz. Kdybych chtěla, aby bunda vypadala hezky a ne jako pytel od brambor, musela bych připlatit ještě další hromadu. Ozvala se šetřivost. Zároveň také nedůvěřivost. Kdo mi zaručí, že ta bunda skutečně nepromokne?

A tak jsem si místo bundy za alespoň dva tisíce pořídila pláštěnku za dvě stovky. Dětskou velikost 158. Naštěstí na ni není napsaný věk. Na riflích obvykle mívám štítek s nápisem 12-13 let.




Procházka na kafe 

Jsme velice aktivní lidé, nedokážeme jen tak sedět na zadku. O víkendech rozhodně nelenošíme. Jednu krásnou neděli jsme vyrazili na procházku na kafe. Vybavení sportovními teniskami a muž s vakem na vodu v batohu. Smějete se, že se takto do města nechodí?

Vyšli jsme z domu a okamžitě zmizeli v sousedním lese. Seběhli jsme kopec, nechali se převést na druhou stranu Vltavy a pokračovali lesem pro změnu do kopce. Netrvalo dlouho a dostali jsme se na nádhernou vyhlídku. Škoda, že jsem neměla čím fotit. Foťák jsem s sebou táhla bez paměťové karty a mobil zůstal doma úplně.

Pokračovali jsme cestou necestou, polem nepolem, lesem nelesem. Dlouho trvalo, než jsme se dostali do civilizace. Muž tam měl vyhlídnutou kavárnu s údajně výbornou nabídkou dezertů. ,,Mají otevřeno o víkendu?" ptala jsem se, protože se mi budova zdála nějaká tmavá. ,,Psali, že jo," odpověděl muž. Měl pravdu. Kavárna skutečně mívá přes víkendy otevřeno. My jsme ji ale trefili zrovna v době, kdy byli její majitelé celý týden na dovolené...

,,Tak si dáme něco u řeky."  Statečně jsme šlapali dolů, jiným přívozem znovu překonali řeku a pečlivě sledovali všechny nabídky tamějších občerstvení. Věřili byste bufetu, který má na tabuli napsané preso? Já  moc ne.

A tak jsme si kafe nikde nedali.

Vlastně jo, dali. Pěkně doma. Dobrá odměna za deseti kilometrovou procházku! :)




Jak jste se s novým domovem sžívali vy?



Kája



Kam dál: 


Četli jste všechny nedávné články?



15 komentářů:

  1. My jsme to měli taky tak, já z Frýdku, přítel z Karviné, začali jsme spolu bydlet po 4 letech vztahu. Protože jsme se stěhovali mega rychle, nebyl čas nějak více přemýšlet o začátcích bydlení. Pamatuju si ale, že jak jsme se nastěhovali, byl tu fakt neskutečný bordel po předchozích návštěvnících, takže celý den jsem uklízela. Taky byla sranda stěhovat nábytek bez auta. No, jsem ráda, že toto všechno je za námi :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem s sebou žádný nábytek neměla, a i tak to byla sranda. Celkem se děsím, jaké bude další stěhování (pravděpodobně opět 300 kilometrové). To je ještě ale daleko... :D

      Vymazat
  2. Já se zatím ještě nikdy nestěhovala, tak aspoň vidím, jak to zhruba vypadá :D líbí se mi ta čajovna :)

    OdpovědětVymazat
  3. Máte to moc hezky zařízené. Ať se vám jen daří :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ale ňuňu! Už nějakou dobu se chystám napsat zabydlený sestěhovací článek, jen mám pocit, že k tomu pořád nemám dostatečný počet materiálu. Že to všechno zabydlování stále ještě probíhá a že mám tendenci se podělit až ve chvíli, kdy bude všechno ve finální verzi. :D
    Strašně se mi líbí váš čajovnový koutek, to je nejvíc kouzelné. ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. A jak se v něm dobře čajuje a čte!
      Těším se na tvůj článek. :)

      Vymazat
  5. Člověk má tendence začínat u toho nejdůležitějšího ... u Káji je to čajovnový koutek :) To syslení polštářů nemá chybu; když ho ale dostatečně zavalíš polštářky, mohlo by postupně začít zbývat i na tebe :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že jo. Napadlo mě, že by každá návštěva měla místo kávy atd. přinést polštář. Rozhodně bychom ho zužitkovali!

      Vymazat
  6. Taky jsem měla ze začátku obavy jaké to bude až budeme bydlet spolu a úspěšně jsme to zvládli. A pak si člověk tak zvykne, že stačí aby šel partner na jednu noční a na jednou se mi špatně spí, protože nejsem zvyklá spát sama:)

    Nás čeká stěhování do Prahy v lednu a už teď živě vidím, jak se budeme rozčilovat u montování postele a že máme na ty naše krámy málo místo:)

    Jinak s těmi polštáři je to klasika. Je jedno, jestli jich máme milion, ale mě vždycky zbudou s bídou dva:))

    Tak ať je bydlení čím dál lepší:)

    OdpovědětVymazat
  7. To zní jako úplná idylka. :) Vaše domácí čajovna vypadá príma, musí být fajn si jentak posedět u čaje a povídat si. U nás takhle funguje snídaně o víkendu.
    Bodejť by deset kiláků od Ruzyně nebylo víc letadel než pár kiláků od Mošnova! Vždycky, když jsem zavítala na letiště v Mošnově, udivilo mě, jak strašně moc je mrtvé. :D Ale letiště v Tuřanech (Brno) není o moc lepší. (Abych to vysvětlila: žum miluje letadla a na letišti v Mošnově pracuje jeho mamka, tak proto jsem tam byla víckrát. Ale letěla jsem z něj jen jednou.) Taky je možné, že bydlíte v místě, kudy odlétají nebo přilétají letadla z některé dráhy. Já tomuhle moc nerozumím, ale žum mi tuhle vykládal, že nad bytem jeho bráchy teď létá víc letadel, protože se využívá nějaká jiná dráha, tak možná prostě bydlíte pod takovou letadlovou dálnicí. :D
    Já jsem měla ze sestěhování s žumem strach jen malinko, spíš se mi ho snažili nahnat naši, když tvrdili, že po pár měsících vztahu je to moc brzo. Ale nikdy nebyl den, kdy bychom toho litovali. Je hrozně prima bydlet s člověkem, kterého máš ráda, a mít domov, který je jenom váš. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Čajovna je super, někdy se v ní jen tak válím, čtu nebo píšu, ale především jsme si vytvořili večerní rituál. Když odpoledne nejdeme někam ven, obvykle si děláme každý svoje. V předem určený čas všechno odložíme a jdeme spolu pít čaj. Je to super.

      Tak je to jasné, přes frýdecký domov nevede letadlová dálnice. :D Jaký je v Mošnově provoz, to nevím, byla jsem tam jen dvakrát během dne NATO a tehdy to tam žilo.

      Jo, máš pravdu, je super mít náš domov. Užívám si tu i otravné povinnosti včetně mytí záchodu. :D Líbí se mi udržovat svůj vlastní byt. (No, vlastní. Jsme v podnájmu, ale rozumíme si, že jo.)

      Vymazat
  8. Já se stěhovala dvakrát. Nejdřív do garsonky, pak do většího bytu :) Vzhledem k tomu, že chlap se mnou bydlel v pokojíčku už první rok po maturitě, bylo všechno větší jen lepší. Teď už bych se do garsonky nahnat nenechala :D
    Jinak psouna schvaluju, taky plánuju, jen nevím, kdy se mi to poštěstí. Plánujeme Corgiho, takže počítám, že nejdřív za rok za dva :)

    http://mafalda.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já chci už dlouho sheltii, ale poslední dobou dost uvažuju o adopci nějakého opuštěného pejska.

      Vymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.