neděle 8. října 2017

Fotek je v počítači škoda (svěř je do péče Saal Digital)

Když jsem byla malá, rodičové fotili o sto šest. Spotřebu filmů měli asi neskutečnou, protože z období cca do mých osmi let máme velehory alb. Pak se u nás objevil první digitální fotoaparát. S alby to najednou šlo rychle z kopce. Není to škoda?




Místo vzorných alb nastoupila totální anarchie. 

Ze začátku byli rodičové poctiví a pravidelně nechávali nejpovedenější fotky tisknout. Bylo ovšem čím dál obtížnější se jimi prokousávat, navíc tisk není zrovna levná záležitost, takže z něj postupně úplně sešlo. Naposledy máme fotky z dovolené na Slovensku v roce 2008.

Možná by to nebyla taková hrůza, kdyby byl v počítači pořádek. Nepovedené snímky nejsou vymazány. Fotky jsou rozházené do hromady různých složek. Ty nejsou nijak chronologicky uspořádány, vládne v nich totální chaos. A co víc, po zálohování a přechodu na nový počítač ani není jednoduché se k nim doklikat. Člověk aby byl detektiv, když se chce podívat, jakého kdysi postavil krásného sněhuláka!

Co se týče mých soukromých fotek, je to s pořádkem na lepší úrovni. Zařazuji si je do složek podle roků a měsíců. Dále záleží na konkrétních událostech a počtu fotek. Někdy mají jednotlivé měsíce spoustu dalších podsložek, jindy jsou v nich všechny fotky pohromadě. Vždycky jsou ale poctivě pojmenované. Když chci něco najít, jde to docela snadno.



Technika je fajn, ale někdy selže. 

V čem je háček? Své fotky mám až od jara 2012, přestože na vlastní foťák fotím už od roku 2009! Kam se zbývající fotky poděly? Inu, to je složité. Část se jich ztratila při přechodu na nový počítač. Údajně snad někde jsou, ale za ty tři roky je ještě vůbec nikdo neviděl. O druhou část jsem přišla určitě. Jde o fotky, které jsem měla na notebooku. Dávala jsem ho na reklamaci. Všechny soubory jsem přetáhla na externí hard disk. Pak jsme malovali, s hard diskem se nějak nešikovně hýbalo... A bylo vymalováno, přičemž nemám na mysli pouze stěny.

Abych pravdu řekla, stejně je těch fotek tolik, že ani nevím, k čemu mi jsou. Nejpovedenější dávám na blog, případně Facebook nebo Instagram. Zbytek bych vůbec nemusela uchovávat. Třeba těch sto padesát různých selfíček z čajové party u Terky, které jsou úplně stejné jako z selfička z čajové party v čajovně. A tak.



Spolehlivější je papír! 

V těchto a dalších hloupých fotkách ztrácejí ty, které jsou něčím výjimečné. Dlouho a dlouho si říkám, že bych si měla udělat týden volno, vybrat nejdůležitější fotky a nechat si je vytisknout. Vždyť fotoalba jsou tak hezká věc! Nějak se k tomu ovšem nemůžu dokopat.

Letos jsem přece jenom udělala pokrok. Využila jsem skvělých nabídek od Saal Digital a vyzkoušela jsem několik jejich produktů. Všechno jsem měla za recenzi. Odbyla jsem si je na Instagramu. Jsem ale tak nadšená, že jsem se o nich rozhodla zmínit i na blogu. :)



Saal digital a já

První fotoknihu jsem si nechala udělat v květnu. Přemýšlela jsem, co dám muži k našemu výročí. Přísahám, že nápad na fotoknihu přišel čistě z mé hlavy. Z počátku mě vůbec nic neovlivňovalo!  Pár dní po té na mne někde na internetu vyskočila nabídka od Saal digital. Náhoda? Od sestry fotografky jsem věděla, že jsou fotoknihy od Saal digital super. Dlouho jsem neváhala.

Zdokumentovala všechno, co jsme s mužem do té doby zažili, od našeho zvláštního seznámení po dovolenou v Orlických horách. Z výsledku jsem byla naprosto nadšená. Muž ji dostal hned, čekat s předáním až do výročí bych nevydržela. Byl nadšený možná ještě víc.

Proto jsem začátkem července neváhala ani minutu, když přišla další šance. Naše druhá fotokniha dokumentuje dovolenou v Malé Fatře. Před cestou do Dolomit jsem bohužel možnost fotoknihy neměla, byla tady ale malá náhrada ve formě fotosešitu.  Abychom to měli doma hezké, nechala jsem nám vyrobit také obraz. 





Hodnocení

Produkty se vytvářejí ve speciálním programu od Saal digital, který je dle mého názoru velice jednoduchý a přehledný. Stačí několik kliků a je hotovo. Výroba a dodání probíhá velice rychle. Ve všech případech se jednalo o pouhé tři pracovní dny. Dvakrát jsem se setkala s drobnými potíži s PPL, přes které Saal digital produkty posílá. To je ovšem jiná kapitola.

Fotoknihy jsou hotový zázrak, pevné, velmi kvalitně natištěny, radost pohledět. Nejsou sice zrovna levné, ale rozhodně se toho nelekejte, určitě se do nich vyplatí investovat.

O fotosešitu už tak nadšeně bohužel nemluvím. Zpracováním je fajn. Kroužková vazba vypadá, že něco vydrží, sešit je navíc chráněn průhlednou fólií, kvalita tisku mě ovšem docela dost zklamala. ,,Jako bych si to tiskla doma," napadlo mě. Na dovolenou se nad ním vzpomíná dobře, ale víckrát se už do sešitu nepustím.

Co se týče obrazu, můžu zase jen a pouze nadšeně doporučovat. Když řeknu, že mě naprosto ohromil, vůbec nepřeháním! Příště bych za něj s radostí zaplatila.

Pochválit musím také to, jak Saal digital komunikuje se svými zákazníky. Potvrdilo se mi to především obrazem. Do formuláře, kterým jsem o obraz žádala, jsem uvedla špatný e-mail. Firma mě logicky neměla jak kontaktovat. Oni to ale přesto zvládli! Odpověď přišla po delší době, ale přišla. Někdo chytrý zjistil, že jsem místo gmail.com napsala gmai.com. Omlouvali se mi za prodlevu, přestože to byla moje vina. Saal digital prostě nejde nemilovat! 

Těším se, až si zase něco nechám vyrobit. Momentálně přemýšlím o kalendáři.



Máte také nějaké zkušenosti s jejich produkty?


Kája




3 komentáře:

  1. Fotokniha je super věc - jednu malinkou jsem nechala udělat žumovi ke druhému výročí. Teď furt říkám, že vytisknu naše společné fotky a našoupu je do alba, ale nějak se k tomu nemůžu dokopat... Takže děkuju za popostrčení. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Strk, strk. Neváhej a čiň se, v albu je to stokrát hezčí. ;)

      Vymazat
  2. Na mě má ta obří reklamní kampaň "Napište si, pošleme vám fotoknihu zadarmo" naprosto opačný efekt :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.