středa 15. listopadu 2017

Moje muzikoterapie

Hudba je mocná, dokáže nás ovlivnit. Její síla je využívána v muzikoterapii. Charakteristiku této terapie bych přenechala odborníkům, stejně jako její postupy apod. Ráda bych vám ovšem povyprávěla, jak působí hudba na mne samotnou...




Zpívání u běhu

Všichni určitě moooc dobře víte, že ráda běhám. Občas mívám problém vydržet. Ať už proto, že si dám příliš dlouhou trasu, nebo nejsem na kratší cestě zrovna v kondici či jsem jenom líná. K překonání mi pomáhá zpěv. Ano, chápete to správně: Když už mi běh nejde, začnu si z plných plic zpívat. Jasně, teoreticky by mi to mělo spíše ublížit, vždyť zbytečně přetěžuji plíce! Skutečnost je ovšem taková, že si zpěvem výrazně zlepším náladu a nabiji optimismem. Půl minuty zpěvu a najednou mám síly na rozdávání!

Kdyby vás to náhodou zajímalo, nejčastěji si zpívám refrén z Run to the hills (Iron Maiden) nebo z Half a marathon man (Sonata Arctica).




Hraní na klavír ze vzteku

Když mě něco naštve, musím to ze sebe stejně jako všichni ostatní nějakým způsobem dostat. Nejlepší je pro mne sednout ke klavíru a něco si zahrát. Buď hraji, co mě zrovna napadne, nebo se pustím do Fear of the dark (Iron Maiden). V každém případě klávesy rozhodně nešetřím. Tluču do nich o sto šest. Jemně hraji, když se vyvztekám a přejdu k něčemu jemnějšímu, abych se uklidnila.




Bez hudby neuvařím ani neuklidím 

Navykla jsem si na puštěné CD tak moc, že už nejsem bez písniček schopná uvařit nebo uklidit kuchyň. Fakt ne! Přitom by se mohlo zdát, že s hudbou neuklízím dost efektivně - ke všemu totiž zpívám a hlavně tancuji! A to o sto šest, i když samozřejmě ani zdaleka ne tolik, jako na koncertech. Tam jsem totiž úplný nezmar!




Koncerty uvolňují hlavu 

Kdybyste mě někdy viděli na koncertě, asi byste ani nevěřili, že to jsem já. Vzpomeňme si na některá hodnocení, která jsem na různých akcích dostala: ,,Kde tu energii proboha bereš?" ,,Ty nejsi ženská, ty jsi satan!" ,,My jsme se lekli, že jsi opilá. Jak to děláš?"  Což je vlastně dost důležitá poznámka - alkohol do mě nikdo nedostane, na koncertech jsem o džusu nebo čisté vodě - záleží, jestli mě zrovna někdo pozve nebo ne. :) (Vodu si nosím z domova.)  Na hudbu i tak řádím jak cvok. Hezky to uvolní hlavu, zapomenu na všechny starosti. Další den mívám hooodně dobrou náladu a především hromadu nové energie do života.




Vyjádři to písní 

Když mě něco trápí, vyjádřím to písní. Proto jsem byla nedávno slyšena, jak do melodie Šly panenky silnicí zpívám: ,,Já si něco udělám, udělám, udělám..." Děti byly extrémně divoké, už mě bolela hlava a špatně se mi mluvilo. O své nehodě na koloběžce jsem nahrála dlouhou píseň, ve které se střídá žalozpěv a housle.

Když mě něco potěší, vyjádřím to také písní. Ať už existující, popěvkem na známou melodii nebo něčím úplně novým.

Problém je, že neumím skrývat emoce. Tzn. že si začnu zpívat i ve chvíli, kdy to není úplně vhodné. A že nejsem jediná, kdo ty písně slyší...




Když děti zlobí, musí zpívat.

Neberte to jako trest zpěvem! To vůbec!

Na dětech je krásné, že ještě zpívají bez ostychu. Stejně jako platí, že kdo si hraje, nezlobí, platí také, že nezlobí ten, kdo si zpívá. Proto jsem už na brigádě na školách v přírodě používala jako prevenci proti zlobení zpěv. Jakmile jsou děti divoké, začnu zpívat. Po několika tónech už zpívají všichni.




Dobrou noc!

Když nemůžu spát, pustím si několikrát... překvapivě ukolébavku. Respektive Ukolébavku s velkým U. Tu od Brahsme. Pěkně ve smyčcovém podání. Pak se spí krásně!





A co vy? Jak působí hudba na vás? 




Kája




Kam dál: 







10 komentářů:

  1. Se vším souhlasím, akorát co se týče těch koncertů, né každý má rád hodně hlasitý hluk. Vím, že takových je minimum, ale třeba já proto na hlasité koncerty nechodím, ale jinak si ráda poslechnu hudbu a vyrelaxnu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však já píšu, jak to mám já, ne jak to mají ostatní.

      Vymazat
  2. Já poslouchám hudbu skoro pořád a při běhání nevydržím skoro nic, tak si asi zkusím zpívat :D koncerty mám ráda, ale já potřebuji nějaký ten alkohol, protože se jinak nedokážu moc odvázat :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zase nedokážu hudbu poslouchat v klidu. :)
      O tom také mluví článek S písničkou je veselejší, na který odkazuju.

      Vymazat
  3. Hudbu mám také moc ráda. Do ZUŠ chodím od 1. třídy (hraji na klavír). Minulý týden jsme měli loučící se koncert s p. učitelkou (odchází na mateřskou). Hrála jsem Vltavu :). Nevěřila jsem si, že se ji do koncertu naučím celou zpaměti, ale dala jsem to. Chtěla jsem p. učitelce udělat radost =). Jsem ráda, že jsem se ji zpaměti naučila.
    Teď budeme mít nového pana učitele.

    Moc ráda zpívám. Např. u koní, při vyjížďkách, když začíná zima, zpívám si koledy a tím všechny navnadím jak na Vánoce, tak na zpívání :). Nezpívám dobře, ale uklidňuje mě to. (Do sboru jsem taky pár let chodila, ale když jsem byla malá.)
    Zpívám si, asi tak jako každý, ve sprše :D. Např. když si myji vlasy, pouštím si písničky, protože to tam samozřejmě strávím více času. Tak aby mě to bavilo :D :).
    To je dobrý nápad, zkusit si zpívat při běhu, asi vyzkouším :).
    Každý den před spaním si nechávám puštěné rádio s písničkami, uklidňuje mě to a brzy usnu.
    Byla jsem na to zvyklá už od mala, kdy jsem ještě ve školce chodívala spát po obědě. Babička mi pouštěla ke spaní na kazetě Karla Gotta. Věděla jsem přesně, jaká písnička bude po dané následovat :). Bylo to super. A zůstalo mi to asi doposud.
    Když jsme jeli do Chorvatska (2009), tak jsme si celou cestu pouštěli Michala Davida. Písničky šly pořád dokola, to už jsme také věděli, která bude následovat :D. A od té doby, vždy, když slyšíme jeho písničky, tak si vzpomeneme na Chorvatsko :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za rozsáhlý komentář. :)
      Jak to tak čtu, napadají mě další a další situace, kdy mi pomáhá hudba! Asi budu muset vydat pokračování. :D

      Vymazat
    2. Jste skvělá.
      Ať se Vám daří!

      Milan

      Vymazat
  4. Já jsem celou pubertu přežila na písničkách. Byly moje nervová kotva; tehdy hlavně pop-rock :)

    OdpovědětVymazat
  5. Hudba je mocná. :) Taky mi často dost pomůže a nebo hezky nabudí. :)

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
  6. Žel, neumím zpívat a neumím hrát na žádný nástroj.
    Jeden z mých synů je ovšem výborný muzikant. Snažili jsme se děti cpát do všelikých kroužků (nikdy proti jejich odporu) a hudebka se u dvou z nich velmi osvědčila, z toho u jednoho zcela mimořádně. Už jako dítě - když ho něco naštvalo, když ho někdo rozzlobil, když mu něco nešlo a byl zklamaný - popadl nástroj a foukal a foukal. Bylo to fascinující.
    Milan

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.