středa 31. ledna 2018

Tuna čokolády, modré koleno a košíkářská dovednost

Včera jsme se vůbec neučili. Vyrazili jsme do čokoládovny! Bylo to tak skvělé a sladké, že vám o tom musím vyprávět. A nejen o tom - ráda bych se ohlédla za tím, co všechno úžasného jsem zažila díky tomu, že jsem učitelka. Tentokrát věci, které nesouvisí s dětmi. Nadšení, že mě mají rády, už tady přece jenom bylo trošku moc.



Muzeum

První akce, které jsem se zúčastnila, byla exkurze do Národního muzea na výstavu Noemova archa. Abych pravdu řekla, úplně nadšená jsem nebyla. Možná to bylo tím, že jsme se nějakým nedopatřením přihlásili na program pro starší děti a průvodkyně ho našim prvňákům a druhákům moc nepřizpůsobovala, takže je to nebavilo a zlobili. Možná to bylo tím, že mě pohled na vycpaná zvířata nijak nevzrušuje. I přes to všechno jsem se dozvěděla pár zajímavých věcí (a od té doby je už úspěšně zapomněla) a podívala jsem se někam, kde jsem ještě nebyla. Jo a neučilo se. Takže to bylo ve výsledku fajn. 


Divadlo Bořivoj 

Do divadla jsem ještě se svou třídou nejela, ale za to přijelo dvakrát divadlo za námi. Předvedli nám pohádku O Palečkovi a vánoční příběh. Obě představení byla pěkná a vtipná - udělána tak, aby pobavila děti i dospělé. Prostě super, pominu-li fakt, že jsem po prvním divadle dočasně přišla o termohrnek. 


Svíčkárna 

O svíčkárně jsem už trochu psala v jednom z prosincových článků. Líbilo se mi tam od první chvíle, moc hezky to tam vonělo a už ve dveřích se nás ptali, jestli si paní učitelky dají kávu. Kouzlo svíčkárny mnohem zvětšovalo, že jsem si mohla všechno vyrábět s dětmi: odsypala jsem si koupelovou sůl podle svého gusta, obarvila si několik svíček a vykrojila mýdlo.


Tělocvik na ledě 

Leden nám přinesl tři bruslení. Ani zdaleka se nepodobalo tomu, jaké jsem na základce zažívala já. Dětem se celou dobu věnovali instruktoři, dělali s nimi různé cviky, zkrátka a dobře se je snažili opravdu naučit bruslit a získat na ledě jistotu. S kolegyní, která je stejně jako já pro každou špatnost, jsme se připojily k dětem. Na úvod jsme cvičily se slabší skupinou. Po několika buřtíkách a čápech troufalá kolegyně rozhodla, že už nám to jde a přešly jsme k lepším dětem. Chyba! 

V lepší skupině jsme se učili jezdit pozadu. Vůbec nechápu, jak je možné, že to těm dětem tak šlo! Já jsem se téměř neposunovala. Děti se mi pak za to v autobuse smály. 

Nejhorší, co po nás chtěli, bylo skákání za jízdy. Skončilo modrým kolenem. Vlastně oběma, ale levé se z toho rychle dostalo. 




Konec možná vyzněl trochu negativně. Bruslení se mi však líbilo!


Košíkování 

Dva dny se na naší škole košíkovalo. 

Půlce svých dětí jsem musela pomáhat. Nevěděly si rady a paní Košíková měla jenom dvě ruce. Naučila jsem se, jak na to a těšila se, až si později, na odpoledním workshopu pro rodiče a učitelky udělám svůj větší košík. Zrada! Děti pletly nějakým jednodušším (ne tak pěkným) způsobem. Nás to paní Košíková učila komplikovaněji (a efektněji)! Sebevědomí, s jakým jsem přišla, bylo rázem pryč. Nakonec jsem se do pletení samozřejmě dostala a moc mě bavilo. Plánuji si pořídit materiál, plést dál a zdokonalovat se. Myslíte, že si ještě někam zvládnu nacpat další koníček? 





Čokoládovna 

Mňam, mňam, mňam. Nejlepší školní výlet, na kterém jsem kdy byla! Čokoládovna se nachází tam, kde svíčkárna - patří jedné firmě. Kromě nich tam mají také farmu. Jelikož měli v čokoládovně skluz, nechali nás nejdřív dlouho koukat na zvířátka a pak nás na chvíli pustili do svíčkárny. Ačkoliv jsme to neměli v rámci programu, nechali nás nabarvit si svíčky jako takové útrpné za dlouhé čekání. 

Samotná čokoládovna byla ještě milionkrát úžasnější. Nabarvili jsme si srdíčko z bílé čokolády. Ptáte se čím? Bílou čokoládou s potravinářským barvivem! Darovala jsem ho muži. Jednak je to pěkný symbol, že ano a pak - bílá čokoláda mi vůbec nechutná. 😈 Potom jsme si každý odlili do formičky mléčnou čokoládu a nazdobili ji sušeným ovocem. Jelikož takové vymoženosti považuji na čokoládě za naprosto zbytečné, hodila jsem do ní tři kousky jahody a nechala ji být. 

Co dál? Utrácení! Ani zdaleka jsem to nerozjela v tak velkém stylu jako děti, ale věřte mi, že bylo za co utrácet. Všechny ty nádherné čokoládky a čokoládové figurky a čokoládové... všechno! Odbyla jsem se dvěma lízátky, ze kterých se v kombinaci s teplým mlékem dá vyrobit horká čokoláda a - teď se mi trapně zopakují slova - kelímek horké čokolády. Mám pocit, že ve Vizovicích ji podávají trochu hustější, ale i tak jsem si na ní moc pochutnala. 

Až bude tepleji, vezmu tam svého muže. Něco mi říká, že to rozhodně nebude levný výlet. 


...




Umím si vybrat práci! Jako instruktorka škol v přírodě jsem byla pořád na čerstvém vzduchu a užívala si všelijaké atrakce, v 5D kině jsem každý týden chodila na filmy a teď... o tom jste si právě přečetli. Co zajímavého jste díky práci zažili vy? 

Kája 




14 komentářů:

  1. Téda! To jsou skvělé zážitky:)
    Čokoládovna a svíčkárna zní moc zajímavě.
    My jsme na 1.stupni jezdili pouze na plavání, teď jezdí i na bruslení. To je super, že se k nim takhle můžeš přidat :) určitě jsi moc oblíbená!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Podle dárků na vysvědčení... :D
      Jo, jsou to luxusní zážitky. :)

      Vymazat
  2. Já jsem zatím rychlobruslař než krasobruslař ... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já rychlobruslař nikdy nebudu, sotva se trochu rozjedu, už se bojím pádu. :D

      Vymazat
  3. Já jsem milovala školní akce, to bylo supr! Co jsem díky práci zažila? Hledala jsem zuby v noci ve tmě (ne moje, samozřejmě) a potkala pár zajímavých lidí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hledat zuby v noci? To je hodně zajímavý zážitek!

      Vymazat
  4. Jé, to máš spoustu nádherných zážitků, je super, že jsi to měla tak pestré. :) Jinak tyhle košíky plete z papírových ruliček moje mamka a už mají doma košíky snad na všechno možné. :D Naučila se to doma sama podle knížek a internetu, tak se určitš brzy taky zdokonalíš, jestli se tomu budeš věnovat. :)

    blog Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Košíky z papíru jsem chtěla plést už na gymplu, ale nakonec jsem to nějak vzdala.
      Mám objednaný pedig, takže se tomu určitě věnovat budu!

      Vymazat
  5. Ach jo, proč jsme jako děti nikdy nebyly ve svíčkárně nebo čokoládovně, tam by se mi určitě líbilo :D my chodili většinou právě do muzeí nebo divadel a to mě zas tolik nelákalo. Některá představení ale byla pěkná :) modrá kolena a modřiny všude možně si z bruslení taky pamatuju, nejsem moc zdatná :D pro mě asi nejzajímavější byla praxe na střední, kdy jsem měřila hroby na hřbitově, to bylo vážně nezapomenutelné :D

    OdpovědětVymazat
  6. Krásne zážitky, to košíkovanie znie zaujímavo ❤ xx

    Simona | l i v e i n f o x w o r l d

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Už aby mi došel potřebný materiál. O jarních prázdninách budu plést!

      Vymazat
  7. Krásné zážitky :). S tou čokoládou to vypadá moc dobře!! :)

    www.shardofdreams.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.