Olen Liina ja puhun suomea!

Kdo mě zná nebo aspoň trošku sleduje, určitě ví, že se snažím učit finsky, a to i přesto, že jsem na jazyky totální kopyto. Dlouhé roky jsem se (ne zrovna poctivě) učila finštinu sama. Nyní jsem na tom o poznání lépe: od října chodím do kurzu! Tento týden nám skončil zimní semestr, pokračovat budeme za měsíc. Ideální čas pro zhodnocení.



Proč zrovna finština? 


Bo liška pařez. 

Otázka, proč se učím finsky a proč mám ráda Finsko, mě už vůbec nebaví. Odpověděla jsem na ni už tolikrát, že si připadám jak papoušek/tisíckrát přehrané CD/vánoční reklama na Kofolu. Všichni si myslí, že za finofilství může Nightwish. Ve skutečnosti přišel první zájem o Finsko v šesté třídě, když jsem se dozvěděla, že má naše ZUŠka uzavřenou družbu s hudební školou ve finském městě Mikeli.

Finové u nás dvakrát hráli, měla jsem naději, že jednou pojedeme my k nim, dělala jsem o Finsku referát, při tom jsem se dozvěděla, jaké krásy skrývá, ok, dobře, pak mě ovlivnil i finský metal, pokračovalo to druhým referátem do zeměpisu, setkáním s finským sborem... Smutné je, že jsem ve Finsku ještě nikdy nebyla a čert ví, kdy se tam konečně podívám. 


Kdy jsem se začala učit? 


V šestnácti. Těšila jsem se na první koncert Nightwish a nevěděla, co s volným časem. Zpočátku jsem se zkoušela učit jen pomocí různých videí a článků na internetu, brzy jsem však pochopila, že k pořádnému učení potřebuji učebnici. Jelikož učebnice finštiny patří k těm úplně nejdražším, sprostě jsem si ji stáhla z internetu. 

Učila jsem se sem tam, moc jsem tomu nedala. Za rok jsem probrala přibližně tři lekce. Když jsem slavila výročí, usmyslela jsem si, že se polepším. Založila jsem si speciální blog na zaznamenávání pokroků. Nařídila si dvě lekce týdně. Měly pevný čas, vynechané lekce jsem poctivě nahrazovala. Fungovalo mi to parádně od února až do června. Pak jsme jeli na školní výlet, tím jsem přišla o lekci, po návratu jsem byla unavená, přišla jsem o další lekci... 

Dlouho jsem se do poctivého finění nemohla dostat. Občas jsem dostala záchvat poctivosti, vždy mi to však vydrželo maximálně měsíc nebo dva. ,,Bez kurzu to nejde," říkala jsem si. Jediný kurz finštiny, který jsem našla, se konal však konal v Praze. ,,Až budu v Praze, budu chodit do finštiny!" rozhodla jsem se. Nutno podotknouti, že jsem tehdy plánovala v Praze studovat. 

Nakonec jsem se tu dostala o dva roky později a to z úplně jiného důvodu, ale v naplnění předsevzetí s finštinou mi to nezabránilo. 


Jaký byl kurz?


Původně jsme byli čtyři studenti. Brzy jsme se smrskli na dva. Poněkud náročný počet, mám pocit, že skoro pořád mluvím, na druhou stranu se toho aspoň dost naučím a hlavně si všechno si pořádně procvičím. 

První lekce byla dost vtipná. Ostatní se předtím finsky neučili, měla jsem náskok. Spolužák se jakž takž držel, holky byly úplně mimo. Všechny odpovědi složitě hledaly v papírech. Měly chuť mě zabít. 

Druhá a třetí lekce proběhly dost podobně. Ve čtvrté jsem se konečně zbrzdila. Přišly číslovky!  Uměla jsem napočítat do deseti a vyvodit si všechny názvy vyšších číslovek. Neměla jsem to zautomatizované; když jsem např. měla říct pět, musela jsem do pěti napočítat. Věřte, že odvodit, jak se řekne nějaké tří ciferné číslo, pro mne bylo pěkně náročné. Díky tomu, že jsme číslovky celý kurz omílali pořád dokola, je už teď umím poměrně dobře.

A o tom to celé je! Nemůžu říct, že bych své znalosti nějak rozšířila, rozhodně jsem je ale prohloubila. Díky kurzu jsem konečně pořádně pronikla do dávno probrané gramatiky. Ujasnila jsem si věci, kterým jsem dřív úplně nerozuměla. Celkově jsem se do jazyku víc dostala. Mám z kurzu dobrý pocit. Mám dobrý pocit ze sebe. 



Jestli náhodou někdo z vás uvažuje o jazykovém kurzu, máte mou plnou podporu. Běžte do toho, je to super! 

(Momentálně uvažuji, jestli si k finštině přidat pokročilou němčinu nebo se začít učit italsky. Jo, mám hodně koníčků, já vím. Ne, nevím, jak bych to stíhala, ale to je přece vedlejší...) 


Jak jste na tom s cizími jazyky vy? 



Kája







Komentáře

  1. Já jsem ve škole chodila na chorvatštinu a umím základy. Měla bych zamakat na lepší angličtině a němčině, taky uvažuju nad kurzem. Jinak, italština mě láká už hrozně dlouho, pamatuju si, že kdysi jsem si ve Frýdecké knihovně půjčila učebnici italštiny, ale učit se mi vydrželo chvíli. Není snadné se k něčemu dokopat.

    OdpovědětVymazat
  2. Opravdu nechápu, proč zrovna finština.
    Maďarština je ještě srozumitelná - vždyť to jsou sousedi.
    Ale finština?
    Zvláštní úchylka.
    Milan

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maďarština má blíž k finštině než k češtině.
      Čeština je indoevropský jazyk, kdežto finština s maďarštinou ugrofinský.

      Vymazat
    2. Ale to já samozřejmě vím. A vím i to, že maďarština a finština jsou od sebe vzdálenější než ty nejvzdálenější slovanské jazyky.
      No ale když už jste se dala na vojnu, tak bojujte.
      Někdo prostě musí umět finsky, aby nám ostatním mohl z finštiny něco pěkného přeložit.
      A tak Vám držím palce.
      Milan

      Vymazat
  3. To je fakt, že väčšina si myslí, že ten, kto má rád Fínsko to tak má kvôli Nightwish. Ja osobne sa už dlho chcem učiť španielsky a taliansky. Dokonca som skúšala francúzštinu, ale tá mi vôbec nešla. Všetky tri jazyky som skúšala cez jednu aplikáciu. Niečo som sa naučila a potom som na to zabudla a tak som aplikáciu zmazala. Uvažujem však nad tým, že by som to skúsila znovu. :) Každopádne držím palce pri učení fínštiny. :)

    www.mozaikaticha.com

    OdpovědětVymazat
  4. Ach finština a Finsko! Také jsem se sama doma učila a byla přesvědčená de facto celý gympl že se tam přestěhuji - vyhovovalo mi tam počasí, kultura, nálada lidí, příroda, úplně jsem se tam viděla. :D A pak přišel milý, Olomouc, bum bác a viděla bych to tak akorát mít tam chatu - ale tu tam jednou budu mít, no fakt! :D Takže si pamatuji základní pozdravy, pár větiček a číslovky, doma mám natisknutých pár stránek učebnice a finskou konverzaci. Věřím, že ji určitě ještě někdy využiji! :D

    OdpovědětVymazat
  5. Wow, finština, to sis vybrala těžký jazyk... Ale proč ne, každýho baví a zajímá něco jinýho. :) Já se učím norsky a otázky "proboha, proč?" už mě taky pěkně nebaví. :D Hodně štěstí s učením jazyka a přeju ti, ať se taky brzy do Finska podíváš. Je to tam moc krásný, hlavně na podzim, kdy celá země hraje všemi barvami. :)

    Ilona
    z prosmejdimesvet.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.