Proč mi chybí pes

Hned na úvod, aby nedošlo k nějakým mýlkám: Mám psa. Fíkovi nedávno minulo dvanáct let, je zdravý, veselý a šílený. Bohužel s ním už nebydlím. Zůstal s rodiči ve Frýdku. Když se tam objevím, moc ráda ho vezmu na procházku a ráda se s ním podělím o něco dobrého. Mít psa je náročné, ale stejně mi uštěkaný element doma chybí. Proč?


Nevím, proč se tváří, jak se tváří... :D


1. Nemám s kým chodit na procházky

Není lepší procházky, než když se mnou jde někdo čtyřnohý, kdo svou chůzí dělá typické cupity-cupity, kdo občas zatáhne a já musím nadávat. Pes nutí paničky pořád chodit ven, což sice může být na jednu stranu otravné, na druhou stranu jim denně zajišťuje účinnou procházkovou terapii a pravidelný pohyb. Nejen tak pes prospívá psychickému i fyzickému zdraví svého majitele.


2. Doma nikdo není

Přijdu domů a nikdo mě nevítá. Nemám komu říct, jak bylo v práci (a zajít s ním na procházku...). Ze začátku mi to bylo dost nepříjemné. Možná tomu přispívalo, že jsem v létě nechodila do práce a trávila doma mnohem více času. Měla jsem chuť zajít do zverimexu a přinést prvního králíka, kterého uvidím.


3. Kožíšek, čumáček, mokrý jazyk...

Zní to úchylně? Nebojte, nemá to žádný skrytý význam. Majitelé domácích mazlíčků určitě dobře vědí, že není nic krásnějšího, než zabořit obličej do kožichu. Dotěrný čumáček a láskyplné olizování mají taky něco do sebe. Normálně mi to ani nepřijde, ale když jsem konečně s Fíkem nebo třeba pohladím nějakého cizího psa, uvědomím si, že mi to strašně chybí.



4. Nemám se s kým dělit o jídlo

Dokud jsem bydlela se psem, měla jsem při každém jídle dělící reflex. Z jablka jsem automaticky odkládala malé kousky, nechávala jsem stranou těstoviny, mrkev, lámala jsem bebečka. Dělala jsem to i mimo domov, nebo když jsem byla doma já a pes ne. Kolikrát jsem mu dala do misky trochu jogurtu a pak se divila, že ho nikdo nejde sníst. Přitom jsem věděla, že Fík zrovna odešel s někým na procházku. Teď se psem nebydlím, jsem na jídlo sama. Chybí mi věrný společník!


5. Když mám doma nepořádek, nemám se na koho vymluvit

Kdo chce mít doma psa, musí se smířit s permanentním nepořádkem. Můžete se snažit o sto šest, a stejně se ze psa bude prášit. U nás doma to občas vypadá, jako kdybychom měli psa. I když jsem si už stokrát řekla, že budu zametat častěji, nějak se mi to nedaří. Protože nemám chlupáče, nemám se na koho vymlouvat. Ach jo.





Nemít doma zvířátko je divné.
Naštěstí se to zřejmě změní. Od května nejspíš budu mít doma veselo.
Držte palce!

Kája



Komentáře

  1. Toho pejskánka ti přeju :)!Já jsem právě už sama být nemohla, takže jsem si šla pro toho králíka. Taky jsem zvyklá na zvířata okolo sebe a najednou jsem žádné neměla a prázdný byt. Teď už je to fajn :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. :)
      Štěňátka teď mají tři týdny. Vypadají jako obézní morčata, pejskům se ještě moc nepododobají. :D

      Vymazat
  2. Taky máme už skoro dvanáctiletého pejska, neumím si představit, že tu s námi jednou nebude. Pes domácnost oživí a to s tím dělením jídla je přesné, naše fenka mi někdy připadá jako taková popelnice na jídlo :D

    LENN

    OdpovědětVymazat
  3. Ten vypadá skoro jako plyšák :D Škoda že ho už nemáš, já mám jen gekona :(

    OdpovědětVymazat
  4. Mám to úplně stejně, co jsem se odstěhovala od našich. V bytě bohužel psa mít nemůžeme a ani by to teď nebylo vhodné, ale plánujeme ho jednou do vlastního domečku. :) Ale mám na to super radu, zkus nabídnout venčení zdarma. :) My takto s přítelem chodíme už nějakou dobu. :) Jednou nám pejsky půjčí kamarádka, jednou zajdem do útulku, jednou jsme byli na záchranné farmě, kde mají pejsků asi 8. :) Taky jsem rozhodila sítě po facebooku a už jsem venčila třeba paní, co byla nemocná a nemohla s pejskem na pořádně dlouhou procházku, takže jsme jí ho pořádně proběhali, občas nám někdo půjčí pejska i jen tak, na procházku. Už mám na vytvořeno album a pod ním komentáře lidí, kterým jsem pejsky venčila, takže ti dlší už se nebojí mi je svěřit, když vidí, že ostatní byli spokojení a že se se mnou na procházce mají mazlíci královsky. :) Takhle si vynahrazuju absťák po pejskovi já. :)) Plus to samé mám s kočkama, ale kamarádka, která mi i půjčuje pejsky teď v Kroměříži otevřela kočičí kavárnu a můžu tam zajít kdykoliv i mimo otevírací dobu, dokonce jsem ve vtipu nadhodila, že bych mezi kočičími chlupáči nejradši usnula a ona mi naprosto vážně sdělila, že není problém. :D :D

    Days of Daysy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To máte fajn. :)
      V létě jsem přemýšlela, že bych se šla zeptat do zdejšího útulku, ale pak jsem začala chodit do práce a nějak mě to přešlo.
      Kdybych ovšem měla být delší dobu bez psa, asi bych tam šla.
      Půjčení psi musí být fajn, jen si je užiješ a vyhneš se starostem, útratám za veterináře... :D

      Vymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.