středa 11. dubna 2018

Najdi si štěně - hodně štěstí

Najít si dnes štěně, to je běh na dlouhou trať, předpokládáme-li, že se má jednat o šeltii s průkazem původu. Aktuálně už máme zamluvené a vybrané štěně, naši krásnou Elišku. Než jsme se k ní dostali, chvíli to trvalo. Ráda bych vám tu cestu plnou zklamání popsala.




Komplikace


  1. Chcete šeltii? Nejste sami! Šeltie je je prý velice žádané plemeno. O fenky je větší zájem než o kluky. A to včetně mého zájmu.
  2. Chovek není hodně.
  3. Je těžké narazit na slušného člověka. 



Průběh hledání


Z počátku jsem usilovala o nějakou blízkou chovatelskou stanici. Jedna z takových plánovala štěňata. Paní nás pozvala na návštěvu. Bylo to začátkem prosince. Dozvěděli jsme se spoustu skvělých informací - mimo jiné i tu, že si na své štěně zřejmě pěkně počkáme, neboť je o ně velký zájem.  Na jarní vrh z této stanice jsme byli už šestí zájemci. Moc nadějí jsem si nedělala, dívala jsem se dál. 

Přidala jsem se do všelijakých psích skupin a denně je pročítala. V lednu jsem narazila na inzerát podivné paní, která nabízela k prodeji dvouměsíční fenku. Bylo mi to trochu podezřelé, ale zvědavost mi nedala. Zeptala jsem se, jestli by bylo možné přijet o víkendu na návštěvu. Odpověď přišla po delší době, a to celkem nepříjemná. Prý chce tu fenu prodat, na nějaké návštěvy není zvědavá!

Byla jsem skeptická. Letos se nám rodina nerozroste, říkala jsem si. Pak však přišel nový lunární rok. Rok psa. Dodalo mi to trochu optimismu. Když byl rok psa posledně, přistěhoval se k nám Fík. 

Na konci února jsem narazila na další inzerát. Nechápu, jak mi mohl nebýt podezřelý.

Paní v něm nabízela k brzkému odběru dvě fenečky. Byly rezervované, ale potenciální majitelé si to náhle rozmysleli. Překonala jsem odpor k telefonování a rychle jsem si domluvila návštěvu s případnou koupí štěněte. Měly mi být podezřelé ty řeči o tom, že už fenkám běží devátý týden a měly by co nejdříve odejít z původního domova, aby pak pro ně nebyla změna majitele těžká. Měla jsem ji prokouknout!

Po pár dnech mi přišla sms, že už jsou obě fenky pryč. Údajně si přišli lidi jen pro jednu, ale zalíbily se jim obě, tak nakonec odjeli se dvěma. Přišlo mi to jako pěkná pitomost. Na FB jsem se pak zjistila, že paní trochu kecala. Nová majitelka štěněte napsala, že si koupila jen jedno. Druhé prý zůstalo u chovatelky.  Zřejmě pak přijel ještě někdo další, domluvený později než já. Zdá se, že tady opět šlo jenom o rychlý prodej a peníze... 

Doma se tou dobou válela veškerá výbava. Doufala jsem, že ji co nejdříve využiju. 

O dva dny později jsem narazila na skvělý inzerát. V jedné chovatelské stanici se mají už za týden narodit štěňátka. Jsou tady nějací zájemci? Chovatelská stanice sídlí někde na Vysočině. Váhala jsem. Bylo mi však jasné, že v blízkosti Prahy nemám šanci pořídit... 



Tentokrát jsem psala na správnou adresu!!! 


Když se miminka narodila, poslala paní chovatelka fotky a zeptala se, jestli teda opravdu máme zájem. Po odpovědi, že máme, jsem nás musela představit. Popsat, kde a jak bude naše fenečka žít, prozradit, jaké máme se zvířaty zkušenosti a tak dále. Chovatelka tím u mne nesmírně stoupla. Konečně zase někdo, komu na psech doopravdy záleží! Prodala jsem nás asi dobře. Paní nám fenečku zarezervovala. 

Od té doby každý týden posílá fotky a popisuje, jak se štěňátkům daří. Každý týden mě na mailu čeká nádherná zpráva. :) 


V neděli jsme se byli na miminka podívat. Tou dobou měla čtyři týdny a dva dny. Jsou to ještě malincí drobečci. Skoro celý den prospí. 


... a tak u mne na klíně poprvé spinkala naše Eliška. Je úžasná. Malinká, nádherně vybarvená a taaaak roztomilá. Za čtyři týdny se k nám nastěhuje. Už se ji nemůžu dočkat! Nakonec jsme se ke štěněti dostali poměrně rychle. Od někoho jsem slyšela, že čekal celé dva roky!


Máte nějaký dotaz týkající se našeho budoucího štěněte? Napište ho do komentářů. Zpracuju ho do dalšího psího článku. 


A pro toho, kdo na své štěně teprve čeká: Buďte trpěliví. Vyjde to! 


Kája



16 komentářů:

  1. Jejdamane, to bych nečekala, že to bude takový boj. Ale je skvělé, že si dáváte pozor, od koho psisko vezmete.
    My máme čičiny tak porůznu posbírané. Jasně, asi by se mi líbila mainka nebo třeba norská lesní, ale s žumem jsme si řekli, že nemá smysl číču kupovat, když je tolik koček, které hledají domov. A ty naše jsou zlatíčka. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vlastní zvíře je vždycky to největší zlatíčka. :)
      Mainská je úžasná!

      Vymazat
  2. Šeltie jsou úžasná plemena! Hrozně moc se mi líbí. Budeš o ní, prosím, psát, přikládat fotky apod:-)?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To si piš! Ještě mě budete prosit, abych tady konečně psala o něčem jiném. :D

      Vymazat
  3. Gratuluju, že to nakonec vyšlo :)

    OdpovědětVymazat
  4. Já si chtěla práci výběru ulehčit, tak jsem se přihlásila do několika FB skupin a zadala jasný a srozumitelný "inzerát - poptávku". Kdys jen viděla, kolik množitelů mi napsalo a jaké měli výmluvy a "doporučení" ... Hrůza. A ještě mne tak napadlo, ono bude asi o každé plemeno, které je takové ňuchňací a "nenáročné" veliký zájem ... Přeji jen větší než o vlkodava nebo grayhounda či saluku :) Protože ať jsme se doma shodli na plemeni, tak vždy byly fenečky beznadějně zamluveny i rok dopředu ...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, s názory množitelů jsem si taky užila...

      Vymazat
  5. Těším se na články o štěňátku! :) Lidé jsou hrozní, ještě, že to nakonec dobře dopadlo a budete mít vytouženého pejska :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já se těším na štěňátko! :D Doufám, že bude hodně spinkat, abych měla čas o něm psát. :D

      Vymazat
  6. Těším se na štěněčí články, snad to vyjde :)!

    OdpovědětVymazat
  7. My jsme zrovna skrz věk o jednoho psa přišli. Jsem ráda, že se ti to nakonec podařilo, a těším se na štěněčí články :)

    Příběhy z mlhy a éteru

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji. Snad jimi nebudu otravná... :) :D

      Vymazat
  8. My jsme pro Duka jeli z Brna až k Aši a to je to vořech. Ale stálo mi to za to. Jeli jsme několikrát abychom si ověřili jak paní a fenečka žijou a jestli budeme mít doma toho správného parťáka.
    Vyplatilo se to mnohonásobně, ikdyž projetý benzín za naše darované štěně stál víc než celá jeho výbava. :-)
    Těším se na psí články. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Věřím, že když už je mazlík doma, zdá se každá vzdálenost zanedbatelná.
      Já se na ně taky těším, jen se bojím, že budu moc otravná. :D

      Vymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.