Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z květen, 2018

Běhejme a pomáhejme útulkům (Praha 2018)

Obrázek
Letos jsme se už podruhé zúčastnili perfektní akce s názvem Běhejme a pomáhejme útulkům. Jak bychom tam taky mohli chybět, když s mužem oba rádi běháme a milujeme pejsky, že ano? Čtěte dál, abyste se dozvěděli důležité informace o akci, o jejím průběhu a tak dále. Účelem článku je vás nalákat na skvělou, užitečnou věc. Neděste se, více než o pohyb tady jde hlavně o radost z pejsků. :)

Je to jenom hloupé štěně

Obrázek
Jasně, že se zvládnu postarat o psa, říkala jsem sobě i všem okolo. Vždyť jsem přece po boku psa dospěla. Už je to sice dost dlouho, co byl štěně, ale mám dobrou paměť, vím, do čeho jdu. Ano, bude to náročné, zároveň však i krásné. Od koupi šeltiňátka mě prostě nic neodradí - a neodradilo. Pravdou ovšem je, že mě štěně neustále něčím překvapuje a zaráží. Na spoustu věcí reaguje jinak, než bych čekala. Nebo rovnou vůbec nereaguje. Je to prostě zatím jenom hloupé štěně.

Povídaly děti (3. díl nekonečného seriálu Kája mezi dětmi)

Obrázek
S dětmi je zábava, pokud zrovna nedělají všechno proto, abych šla domů úplně zničená. Tím, co říkají, mě často rozesmějí. Přivádějí mě tím do složitých situací, neboť ne vždy je smích na místě. O některé hlášky bych se s vámi ráda podělila v dnešním článku. Jdeme na to.

Nejkrásnější šeltie je naše Eliška

Obrázek
Bydlí s námi štěně. Přistěhovalo se 6. května. Rádo se mazlí, žere a kouše všechno, na co přijde. Jmenuje se Eliška a je to čistokrevná šeltie zbarvení blue merle. Je to ta nejlepší psí holčička na světě. Za těch pár dní, co s námi bydlí, nám už přinesla hodně radosti a zábavy. A protože jsem nevyléčitelná blogerka, o všechny zážitky se teď s vámi podělím. Souhlasíte?

Moravskoslezankou v Praze aneb Nikdo mi nerozumí

Obrázek
Navažme na únorový článek o problémech s dorozumíváním (Au, moje uši). Děti už si zvykly na to, že ze mne nikdy nevypadne slovo papuče, já se zase nedivím výrazu penál. Na různé maličkosti ovšem narážím pořád - a to jak s dětmi, tak s kolegy, spoluhráči z orchestru apod. Říkám věci, kterým druzí nerozumí. Nemyslete si však, že jsem v tom sama - oni mi také nehorázně něčím pijí krev. Chcete se dozvědět, co to je a nahlédnout trochu do mého slovníku?

Z Bohnic do Opavy aneb Nejdelší cesta z Prahy

Obrázek
Koupila jsem si na nádraží kafe, rozloučila se s kolegyní a vydala se na své nástupiště. Ještě jsem netušila, že se moje cesta protáhne o dvě hodiny. ,,České dráhy, času dosti," říkáte si. ČD za to ale tentokrát tak úplně nemohou. Z velké části jsme si to s kamarádkou Terkou zavinily samy. Cesta se nám kromě dvou hodin protáhla i o 56 kilometrů. Trpělivě čtěte a dozvíte se, jak k to všechno bylo.