pátek 15. června 2018

Dospělý pes vs. štěně: Domácí operace

Zná to každý, kdo má psa. Občas je třeba chlupáče popadnout a udělat něco, co mu není zrovna příjemné: umýt nohy, vytáhnout klíště, počesat atd. Když to pes snáší pokorně jako náš Fík, jedná se o snadné úkony. V případě splašeného štěněte jsou to velmi náročné činnosti. A sousedi? Ti si musí myslet, že doma Elišku týráme...



Jsme ti nejhorší paničci na světě. Několikrát týdně způsobujeme štěněti takové trápení, že musí řvát na celou Prahu. Jak je možné, že nám ji ochránci zvířat ještě nevzali? Asi na rozdíl od Elišky ví, že se snažíme o dobré věci...


Odčervování (či cpaní jiných prášků)

Fík: Chce to postřeh, předvídavost, obratnost a trpělivost. I když jsme s mamkou trénované, většinou slavíme úspěch až po třetím pokusu. Musíme se práškem trefit správné místo vzadu v tlamě. Tam, odkud Fík není schopný ho jazykem vyhodit ven. Zápas bývá napínavý. Mnohdy se zdá, že jsme vyhrály, že už Fík prášek spolkl, pak ho ale přece jen celý rozmočený vyplivne na zem. Přes veškerou náročnost se západy odehrávají v klidu a míru. Pes neřve, neutíká ani nekouše. 

Eliška: Vůbec se nemůžu opírat o své zkušenosti. Chvaty vhodné na Fíka u dvou kilového štěňátka nefungují. Při pokusu otevřít tlamu škrábe a volá o pomoc. Odčervovací prášek asi pokládá za jed. Křičí, jako by ji na nože brali. Úspěch se dostaví až po té, co jsem celá poškrábaná, pokousaná a vyčerpaná z toho, jak moje milované štěňátko trpělo. Uch. 



Česání 

Fík: Když pochopí, co se chystá, snaží se schovat. Po ulovení nasadí mega otrávený výraz a nechá se počesat. Pokud to netrvá dlouho, nesnaží se nijak uniknout ani se bránit. Přetrpí to. Po ukončení zákroku se otřepe a radostně si utíká pro odměnu. 

Eliška: Na česání zad už si zvykla. Někdy jen tak leží, jindy si udělá z hřebenu hračku, ale neřve. Když ovšem dojde na česání břicha, krku nebo uší... Jééé, to nechcete slyšet. Jako by ji na nože brali... 




Čištění uší 

Fík: ,,Jé, super, panička mě zase podrbe v uchu. Je to taaak příjemné." 

Eliška: ,,Pomoc, pomoc, co mi ta panička jde zase dělat, ona mi chce strčit prst do ucha, to se nesmí stát!" Jako by ji na nože brali. 




Vytahování klíštěte

Vytahování klíštěte je zdlouhavý proces. Odhrnout chlupy, aby byl k parazitovi přístup, cáknutí desinfekce, samotné vytažení klíštěte, další cáknutí desinfekce. 


Fík: Zbystří, sotva se mu někdo začne více přehrabovat v kožichu. Tuší, že to asi bude klíště a moc dobře ví, co se v takovém případě děje. Při vytahování se tváří se ublíženě, někdy se klepe. Asi ho to štípe. Po dokončení operace si utíká pro odměnu. Pak se válí na koberci, aby si postižené místo dobře podrbal.

Eliška: Už první krok, čili odhrnout chlupy, je naprosto nemožný. Muž ji drží, Ela se zmítá, já se marně snažím najít klíště. Když se nám ji povede fixovat, stříknu desinfekci... a můžeme fixovat znovu. Chytit klíště, to je složitý úkol hodný medaile. Zkuste se trefit do tak malého pohyblivého terče! Nutným vybavením k této operaci by měly být špunty do uší. Řve, jako by ji na nože brali... 




Sundávání slz

Psům slzí oči. Slzy se zachycují na chlupy a usychají. 

Fík: Sundání slz je blesková záležitost, pes ji prakticky nepostřehne. 

Eliška: Víte co? Domyslete si to sami.  Podkladů k tomu máte dost.




Mytí tlapek 

Fík: Sám pozná, kdy má špinavé nohy. Nemusíme mu nic říkat, zůstane stát u dveří a počká, až se nachystáme. Ve vaně stojí klidně, po příkazu OTOČIT se otočí, abych měla přístup k dalším nohám. V klidu se nechá vytáhnout ven, počká, až mu utřu nohy. Pak vystartuje pro odměnu.

Eliška: I když se každý večer radostně koupe v misce, ve vaně se ji vůbec nelíbí. Jakmile pustím vodu, snaží se vyškrábat ven. Už v devíti týdnech, to byla ještě úplně malinká, jsem měla problém ji tam udržet. Od jiných se tato situace liší tím, že Eliška neřve...




Ela je sice neuvěřitelně mazlivý, společenský a důvěřivý tvor vítající se s každým, kdo na ni jen koutkem oka pohlédne, ale jakmile má dojít k nějakému minizásahu, chová se, jako kdybychom byli ti největší tyrani na světě. 

Doufám, že z toho vyroste, jinak bude zanedbaná, nepočesaná, plná parazitů.




Jak se chovají vaši pejsci? 


Kája



P. S. Ani slovo o socializaci, výchově atd., tímto článkem si nestěžuju ani nevolám o pomoc... ale, asi marné říkat. Kdo nechce pochopit, jak je článek myšlen, nepomůže mu ani tato poznámka. Ach jo. 






Kam dál: 



Četli jste všechny aktuální články? 




8 komentářů:

  1. Super článek :D. Podle mě se z toho dostane, jen až trošku povyroste :)

    OdpovědětVymazat
  2. Se psem nemám zkušenost, o to se doma stará někdo jiný, ale mám zkušenost z kočkou. To je souboj, narvat jí do tlamy prášek :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Jo. To známe. :D
    https://www.mysikralovna.cz/2016/01/takove-bezne-psi-operace.html

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kapání do očí nás už taky potkalo. Po pár neúspěšných pokusech jsem si našla ten správný chvat, ale ze začátku to byla hrůza. Chápu, proč byla ta lahvička tak obrovská...

      Vymazat
  4. No já tedy nevím, ale nic z toho nepodstupuji. Vše dělám v klidu a mazlením. Prostě si nenápadně poblíž nachystám náčiní, pak si ke psu sednu a mazlím se jako vždy a provedu potřebné úkony jako hru a mazlení, nakonec pojal podezření, že není nic lepšího, než pinzeta, kartáč, kleště na psí drápky nebo kapky do očí. Jakýkoliv prášek včetně odčervení dávám do tvrdého sýra (prostě větší kus uříznu udělám do něj nožem dírku, prášek zasunu a zadělám zpět kouskem sýru), jelikož k tomu přistupuji v klidu, pes neví, že něco jí, naopak se na chvíle, kdy bude sýr, těší. Sirupy např.na kašel kapu na piškotky, miluje to. Jedině koupání je nezábavné, nesnáší vodu a tak se během koupání ksichtí a občas i klepe, aby mi ukázal, jaký hnus mu právě provádím.

    OdpovědětVymazat
  5. Přiznávám se, že teď doháním čtení článků po dlouhé době.... a nejspíš je čtu na přeskáčku (to je to moje otevírání je v nových panelech a pak mezi nima překlikávat podle toho, na co mám zrovna větší náladu, i když nakonec stejně přečtu vše O:-)).
    Tak se tu možná vyjádřím i k věcem, které s tímto článkem vůbec nesouvisí...
    Mrzí mě tvá nemilá zkušenost se zaměstnavatelem, ale bojím se, že něčím takovým si prošel (projde) každý z nás... ale gratuluju, že to máš za sebou a přeji, aby v nové práci to bylo mnohem lepší :) Já mám zatím dobrou zkušenost, že co práce, tak je to lepší - ať už kolektivem, náplní či penězi :D:)
    Občas bych některým lidem, když venším Žofku, zakázala se mnou mluvit... "jééé to máte buldočka?".. "ne, to je mopsík, mops".. "aha, takže máte buldočka" a těch perel bych asi vymyslela také mnohem více :D:)
    Mám za sebou vyndávání klíšťat.. u člověka mi to nevadí, sobě, ségře.. vždy jsem to zvládla hravě a statečně... ale když jsem u Žofky před pár týdny našla první klíště? Vyděsilo mě to a bylo už pěkně napité a veliké... naštěstí během pár minut se povedlo úspěšně vytáhnout... Žofka byla statečná a já díky ní taky!:) S druhým hned po pár dnech už to bylo horší... po půl hodiny marné snahy jsem u toho skoro brečela, Žofka už mě měla plné zuby, i když se snažila zůstat klidná, byť se jí moje hrabání u ní v kožíšku absolutně nelíbilo... pak už jsem rychle mazala koupit pinzetu na klíšťata a když u ní našla třetí klíště... tak jsem se na něj jen podívala a ono se pustilo!:D 3 klíšťata během jednoho týdne.. od té doby už naštěstí nic a jsem za to ráda!:D:) a když se jí snažím sundat slzičky, nelíbí se jí to a radši si je do mě sama opucuje.. to jí baví :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přiznáváš se k super věci - čteš mě! Děkuji. :) :D
      Podle toho, co sleduju v okolí, je nejspíš první zaměstnání špatné a druhé už fajn. Snad mi to vyjde. :) A co, aspoň jsem si to špatné odbyla hned na začátku, už mě jen tak nic nepřekvapí.
      S pejsky je někdy dost práce, ale oni to stejně mnohonásobně oplatí. :)

      Vymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.