pátek 3. srpna 2018

S Kájou v kuchyni: Povedené i nepovedené dobroty

„A co jako jíš?“ ptá se každý, kdo se dozví, že nejím maso. Jako by to bylo jediné jídlo na světě! Abych ukázala, že vegetariánská strava není jenom o smažáku nebo holých přílohách, pozvala jsem vás loni do kuchyně. Protože se vám v ní líbilo, zvu vás den znovu.



Zapečené těstoviny s cuketou 

Použila jsem: cuketu, těstoviny, 2 vejce, 200 g kysané smetany, sýr, medvědí česnek, sůl 

Postupovala jsem takto: 
  1. Uvařila jsem těstoviny. Sporák jsem vypnula dříve, než úplně změkly. 
  2. Těstoviny jsem naskládala na zapékací mísu. 
  3. Oloupala jsem cuketu. 
  4. Nakrájela jsem cuketu na půlkolečka. (Podle muže mohla být nakrájená na menší kousky.)
  5. Cuketu jsem naskládala na těstoviny. 
  6. V misce jsem našlehala vajíčka s trochou soli a medvědího česneku.
  7. K vajíčkům jsem přimíchala kysanou smetanu. 
  8. Obsah misky jsem co nejrovnoměrněji nalila na cuketu. 
  9. Po krátkém přemýšlení, jak jídlo ještě vylepšit, jsem nahoru naskládala plátky sýru. 
  10. Celé jsem to upekla. 
  11. Snědli jsme to. 

Bylo to výborné. Až mi nějaká dobrá duša zase daruje cuketu, pokusím tento pokrm zopakovat. 



Bramborové knedlíky z betonu 

Přepadla mě zvláštní chuť něco uvařit. Nuda na nemocenské je hrozná. Rozhodla jsem se pro špenát s vajíčky a bramborovým knedlíkem.

Bála jsem se, jak to dopadne. Knedlíky jsem jak živá nedělala! Vlastě se mi ani moc nechtělo strouhat brambory. Mohla jsem koupit nějakou směs na přípravu knedlíků nebo rovnou koupit hotový, ale to by přece bylo pod mou úroveň, no ne? 

Chi, chi, chi. 

Těsto se strašně patlalo. Vypadalo spíš na třenou bábovku než na něco, z čeho by se měl vymodelovat knedlík.
Přisypávala jsem krupici a mouku a modlila se, aby to už konečně přestalo. Nepřestávalo... 

Vzdala jsem představu krásného uhlazeného knedlíku a rozhodla se vařit jen takové náhodné hroudy. Těžko říct, jak by jejich tvar vyhodnotila Jindřiška z Pelíšků. Zřejmě to nebyl knedlík ani nok, ale nejsem přece žádný gastronomický znalec, takže jsem tomu říkala knedlíky a doufala, že mě nikdo neslyší. 

S myšlenkou, že na vzhledu jídla nezáleží, jsem sledovala, jak si moje hroudy vesele plavou v hrnci. Určitě budou dobré, uklidňovala jsem se. Vždyť těsto bylo výborné. Vyzkoušela jsem ho opravdu důkladně - měla jsem z prstů co sundávat... 

Bohužel jsem knedlíky vytáhla příliš brzy. Byly příšerně tvrdé. Lekla jsem se, jestli jsem náhodou místo mouky nepřidávala beton. 

Světe div se, i tak byly výborné! 



Jahodový dortík se smetanou 

Pamatujete si, jak jsem se s ním chlubila na FB?


- asi hrnek a půl mouky


- půl hrnku cukru
- vejce
- trocha oleje
- trocha vody
- kypřící prášek

Přísady smícháme, přelijeme do dortové formy, tu strčíme do trouby.

- dva kelímky kysané smetany
- strouhaný kokos
- vejce

Ingredience splácáme dohromady a napatláme je na trochu upečené těsto. Pokračujeme v pečení.

- jahody

Ingredience nahážeme na rozpečenou věc v troubě. Po té onu věc ještě necháme chvilku v troubě, protože nechceme, aby byla tekutá jako cheescake před rokem a půl.

Výsledek byl fakt výborný.

Říkám tomu cheescake 

Receptura je podobná předchozímu dortu. 

Krok číslo jedna: udělám jakýsi korpus dle vlastního uvážení.

Abyste mi rozuměli: Málokdy něco dělám přesně podle receptu. Buchty vůbec. Řídím se podle poměrů hrnků a především vlastní intuicí. 

Na korpus obvykle padnou dva hrnky mouky a cca půl hrnku cukru. Množství cukru záleží na tom, jestli do těsta dávám i kakao. Když ano, je lepší ho přisladit trošku víc. 



Krok číslo dva: udělám horní vrstvu.

Spatlám dohromady asi čtyřista gramů termizovaného sýru, kysanou smetanu a vejce. Přimíchám vanilkový cukr a kouzelnou přísadu - marmeládu nebo matchu.

Když se těsto tváří a půl upečeně, naliju na něho sýrovou směs. Nechám to celé ještě chvíli péct.


Krok číslo tři: po vytažení z trouby nechám dortík vychladnout a potom ho s chutí sníme.



Kájo, umíš rýži? 

Přiznám se hned: Ne.

Já vím, že na tom nic není.
Jenomže ji vždycky buď totálně přesolím, nebo naopak na sůl úplně zapomenu...



Co vařím nejčastěji? 

Přece čaj a kávu!
A vy? Pochlubte se!


Kája



Kam dál:




Četli jste všechny aktuální články? 



4 komentáře:

  1. A co teprv, když se lidi dozví, že nejím nic živočišného a ještě k tomu bílej cukr, kuchyňskou sůl a bílou mouku, to si pak myslí, že se pasu někde na pastvě. :D A přitom je toho tolik, co objevovat...

    Knedlíky jsem ještě nikdy nedělala, ale mám v plánu to někdy zkusit. Bojim, bojim. :D

    Přesolit rýži? Já vždycky do vody dám pár zrnek himalájské soli a až se rozpustí a uznám za vhodné, tak tam hodím z hrnku předem namočenou rýži (nevaří se potom tak dlouho a není v ní pak tolik arzenu). A vždycky dvakrát víc vody než rýže. Pokud je ale neloupaná, tak víc (to si teď nepamatuju, nemám u sebe tahák). A většinou je moje rýže prej výborná. Akorát někdy je moc vodová, protože raději přidám o trošku víc vody, než aby to bylo suché. Ale vody se dá zbavit. Jinak taky je dobré přidat i trošku zázvoru. Ani solit nepotřebuju. Když mám pocit, že mi chybí sůl, vezmu si na cumlání jedno zrnko himalájské. :D

    Já nejčastěji vařím asi celozrnné těstoviny s nějakou luštěninou. Obvykle s čočkou, protože ta je rychlá. Ale nejradši mám cizrnu.

    OdpovědětVymazat
  2. Babča jednou skončila v nemocnici a já zůstal s dědou doma asi na 3 dny sám. Výsledkem svého vaření se radši chlubit nebudu, ale přežili jsme.
    Nakonec, nejlepší je stejně chleba s máslem, ne? xD

    OdpovědětVymazat
  3. Jeee, vegetariánský dortík!

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.