pondělí 29. října 2018

10 důvodů proč je štěně lepší než dítě

Je mi lehce přes dvacet. V ne příliš vzdálené budoucnosti se ode mne očekávají děti. Z každého mimina bych měla být hotová. Jsem holka, ne?  Děti jsou přece můj život! Bohužel nejsou. Už dávno mi říkali, že to ještě přehodnotím. Já mám ale naopak pocit, že místo touhy po vlastních dětech k nim získávám větší a větší odpor. Někdo plánuje kupu dětí, já plánuju štěňata.


VAROVÁNÍ: Myslete na to, že tento článek nemůžete brát úplně vážně. V případě, že tuto skutečnost vůbec nebudete brát v potaz a napíšete mi nějaký nemístný komentář, nečekejte ode mne jinou reakci, než že vám onen komentář smažu. Děkuji. 




Možná si myslíte, že se to vylučuje s mým povoláním. Není to tak. Mezi vlastními a školními dětmi jsou dva zásadní rozdíly.

1. Děti, se kterými pracuji, mám na starosti vždycky jen určitou dobu. Dopoledne si s nimi užívám, odpoledne je s radostí a obrovskou úlevou vracím rodičům. Půjčené děti jsou nejlepší, to ví přece každý.


2. Dětem, se kterými pracuji, je šest až deset. Jsou to celkem rozumně myslící osoby, se kterými se dá normálně povídat. Místo mateřských pudů ve mně vyvolávají dojem správných kamarádů. Vracím se s nimi do dětství, užívám si jejich hry a hlavně bezstarostný život.



Zatímco s dětmi dejme tomu od pěti let je mi fajn, mimina a batolata nemusím. Vlastně z nich mám tajně hrůzu. Nevadí mi maminky s kočárky, nevadí mi mi ani žádné takové děťátko pohlídat. Vůbec si to ale neužívám, i když si ostatní samozřejmě myslí opak. Nevím, co si s ním počít.



Proč si místo dítěte pořídit štěně? 

  1. Před pořízením štěněte jsem nebyla těhotná ani jsem nerodila.
    Takže žádné ranní nevolnosti. Juhů!

  2. Štěně může zůstat doma samo.
    Ano, má to samozřejmě svoje limity. Snažím se Elišku brát skoro všude. Někdy to ale nejde. Jsem ráda, že můžeme nakupovat sami, zatímco fena odpočívá/zlobí doma. Nemusíme se zabývat žádným kočárkem, vztekáním ani opakovaným žádostem o zakoupení sladkostí.

  3. Výbava pro štěně se tolik neprodraží. 
    Jo, i péče o psa leze do peněz. Elišce ale nemusím pořád dokola kupovat nové oblečení a boty. Děti rostou tak rychle, že jim na podzim nemusí sedět tenisky koupené na jaře. Štěně má neustále se obnovující srst. Vyroste možná tak z obojku, což není kdo ví jak drahá položka.

  4. Štěněti se nemusí nijak složitě vařit.
    Stačí vybrat kvalitní granule. Můžu si být jistá, že moje štěně dostává všechny látky, které potřebuje. Neřeším, jestli má dostatečně pestrou a zdravou stravu, netýkají se mě diskuze, kdy je vhodné přestat kojit, kdy začít co dávat apod.

  5. Zabavit štěně je jednoduché. 
    Pro děti je všechno nudné, trapné a nezajímavé. Vymyslet jim dobrý program je nad lidské síly.
    Se zabavením štěněte je to jednoduché.  Je snad něco lepšího než procházka nebo návštěva psiště?

  6. Na štěně/dospělého psa má společnost menší nároky než na rostoucí dítě.
    Stačí, že nepočurá koberec, v dobré náladě přijde na první přivolání a v lepší variantě ještě sedne a dá pac. Toto všechno se naučí během několika prvních měsíců.
    Dítě? Sotva se naučí nepočurat, už se po něm chce, aby si samo došlo na záchod, spláchlo za sebou a nakonec si umylo ruce. Složitě se učí oblékat i ty nejzapeklitější kusy oblečení, zavazovat tkaničku a jíst příborem. Když už se zdá, že umí všechno, nastoupí do školy.
    A aby toho nebylo málo, dost možná se najde hromada lidí, kteří řeknou, že jejich dítě jedlo příborem už před dvěma měsíci a že už dokonce jezdí dobře na kole.
    Se psem je to všechno jaksi jednodušší.

  7. Psa je jednoduché nadchnout. 
    Fakt. Všechno, co budete dělat, bude pro psa úžasné.
    Nedočkáte se od něj žádných pohoršeným pohledů, obrácených očí ani otravného kňourání, že je to nuda. Pes je mnohem vděčnější!

  8. Psí puberta vs. lidská puberta
    ...to snad ani nemusím rozebírat!

  9. Nemusím se rozčilovat žádnou zlou učitelkou. 
    Haha, trochu nadávám sama na sebe, že?
    Je mi jasné, že si na mě spousta rodičů našla nějaké chyby, nedostatky, nad kterými pořád kroutí hlavou a kvůli kterým mě možná čas od času pomlouvají. Není to ani tak tím, že bych byla vyloženě špatná (doufám), jako spíše tím, že jim zkrátka není příjemné svěřovat svého miláčka nějaké cizí osobě.
    Myslím si, že jsem jako učitelka na trochu jednodušší straně, i když samozřejmě ani moje role není procházka růžovým sadem.

  10. Štěně/pes má o mně jen to nejlepší mínění 
    Co si budeme vykládat, i ta nejmilovanější osoba se může pěkně naštvat nebo si myslet něco špatného. Pes? Nikdy. Ten je s pánem vždycky za dobře! 



Pořídit si štěně je prostě mnohem lepší.
A basta.


Kája




VAROVÁNÍ: Myslete na to, že tento článek nemůžete brát úplně vážně. V případě, že tuto skutečnost vůbec nebudete brát v potaz a napíšete mi nějaký nemístný komentář, nečekejte ode mne jinou reakci, než že vám onen komentář smažu. Děkuji. 






Aktuální články: 


18 komentářů:

  1. I když mám děti ráda, ráda je hlídám, vozím v kočárku apod., tak v tomhle máš pravdu :D :D :D.

    OdpovědětVymazat
  2. Varování beru v potaz, jen pořád nechápu, proč někdo tyto dvě věci srovnává ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To já nevím. Lidi to mají ve zvyku.
      ,,Pořídili si psa místo dítěte."
      ,,Mají psa, připravují se na dítě."
      ,,Trénují na psovi, až budou mít dítě."
      Atd. Apod.

      Vymazat
    2. Jasně, však to já znám, jenom to nechápu. Když bych napsala článek "10 důvodů, proč jsem si pořídila dítě a ne psa" tak to bude znít jako velká recese :)

      Vymazat
    3. Taky tohle srovnávání psů a dětí nějak nechápu. Doma mám obojí a nevnímám to jako něco co by se dalo srovnávat. Nejsou to dva druhy téhož, jsou to dvě úplně jiný planety.
      Jinak něco bych si dovolila poupravit
      1. "Před pořízením štěněte jsem nebyla těhotná ani jsem nerodila.
      Takže žádné ranní nevolnosti. Juhů!" - simvás, ranní nevolnost je ta nejmenší maličkost co se vám během těhotenství s tělem děje, to jsou jinačí zážitky co těhotnou ženskou čekají :D
      2. "Pro děti je všechno nudné, trapné a nezajímavé." - not true. Moje dcera rok a čtvrt je nadšená opravdu z maličkostí :)
      Jinak v pohodě článek - když ho člověk nebere vážně a doslova :-)

      Vymazat
    4. Však o tom to je, aby se to nebralo vážně a doslova, to je velká nadsázka.
      Ale co se týče ranních nevolností - pro mne to JE velká překážka. Nic mě neděsí tolik, jako zvracení. Mám emetofobii.
      Rok a čtvrt, to je málo. Co třeba osm? Některým dětem ve škole se vůbec nedá zavděčit.

      No a jestli to jsou nebo nejsou dva druhy... nejsou. Pes, dítě, manžel... o všechny je třeba pečovat. ;)

      Vymazat
    5. Jen aby nedošlo k omylu - já to vážně neberu, jinak bych tady rozbíjela bod po bodu ;)
      A jinak - asi tě to neuklidní, ale každý fakt nezvrací. Já nezvracela ani jednou. Žel je to těžce individuální a dopředu nevíš... Tak či onak ve dvaceti jen málokdo myslí na to, že by do roka dvou založil rodinu. To přichází většinou až později. U někoho dřív, u někoho později, u někoho vůbec.

      Vymazat
  3. Pri tomto som sa vážne pousmiala, pretože to cítim podobne :-D
    K deťom som nikdy nemala pozitívny vzťah, štvali ma nevychované deti a ešte viac ma štvali ich rodičia, ktorí mali svoje deti na háku. Kto si nevie vychovať potomka, nemal by s ním obťažovať ľudí na verejnosti, rovnako ako nemá na verejnosti čo robiť agresívny pes. Vyššie tu čitateľka spomína, že mnoho ľudí porovnáva deti so psami, že si niekto kupuje psa namiesto toho aby si urobil dieťa. Čo ja viem, udržať nažive dieťa je asi trocha náročnejšie a dieťa len tak ľahko nepredáte len preto, že sa vám už nepáči alebo ste nezvládli jeho výchovu. :-D
    Každopádne myslím si, že ono vyššie spomínané prirovnávanie psov k deťom vzniklo práve z toho, že my milovníci psov (alebo iných zvieracích parťákov) máme vo zvyku podobne ako matky, tešiť sa z každého úspechu (už vie sadnúť, už vie dať pac, už vie chodiť bez vodítka...). Možno to vzniklo z toho. Len nerozumiem tomu, prečo si niekto myslí, že my, ktorí nechceme deti, máme zlý/chudobný/nenaplnený život. Neviem, ja som vždy dávala prednosť zvieratám pred ľuďmi a môcť stráviť celý deň zachraňovaním zvierat a starostlivosťou o ne by bol môj splnený sen, bola by som tá najšťastnejšia osoba pod slnkom, naproti tomu byť celý deň obklopená deťmi, to by bola pre mňa nočná mora. Myslím si, že nie je nič horšie než keď majú deti ľudia, ktorí k nim nemajú vzťah a majú ich len preto, lebo "už predsa majú 30 rokov a ono sa to tak nejak od nich čaká"

    OdpovědětVymazat
  4. je mi 26 let a porad mam podobne myslenky :D ale bohuzel nemam ani pejska. nemam na nej v garsonce misto ani cas. predstava ze je pejsek do vecera sam doma, to se mi nelibi :(
    ale proste tyhle argumenty maji neco do sebe. vidim to u sebe kdyz jdu ke kamarádce na navstevu, ma rocniho syna, a to je neposeda neskutecnej, a pak prijdu k rodicum domu a tam je pejsek, a ja si oddechnu ze to neni tak narocne stvoreni jako dite :D :) zatim jsem asi ve fazi ze si dite rada pujcim pomazlim se :D a vratim, ale uz mam kolem sebe otazky kdy bude svatba, dite :D bla bla :D :D kdyby to bylo na me, uz mam stene :D :) ale treba nekdy casem, snad. do domecku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ja to vždy tvrdím, že najlepšie dieťa je to, ktoré sa dá vrátiť naspäť rodičom :-D

      Vymazat
  5. Jsi ještě mladá. Ale me je třicet a víme s přítelem ze dítě nechceme(jsme s polu 12 let) a nechcem ani zvířátko. Oboje mám moc rada, teda zvířátka vic, ale ne doma, vse půjčit, pomazlit a vratit. S čím ale bojuju je společnost, protože ani v dnesni moderni době, nemít dítě je jako nosit stigma. Všude slýchám ze je to moje povinnost. Když jsem to prohlásila ve dvaceti ze nechci dítě, každý nad tím mávl rukou, ve třiceti už na me koukají zkrz prsty.

    OdpovědětVymazat
  6. Lidi jsou různí.
    Sám za sebe mohu prohlásit, že děti byly mým největším životním štěstím a vnoučata jsou sladká odměna za to, že jsme děti měli a s láskou se o ně starali.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  7. Mám všechno. Spoustu peněz, skvělou kariéru, hodného manžela, dokonce i ty pejsky :-) A nejlepší, co mám, jsou moje dvě děti.

    OdpovědětVymazat
  8. Mám to úplně stejně :) Konečně má někdo stejný názor jak já :)

    OdpovědětVymazat
  9. Psík nepýta eurko keď ide von :-D Vtipne napísané :-)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.