Proč jezdím do olomoucké zoo? Protože jsou v ní vlci. Je to jednoduché jak facka. Ač jsem se těšila, že celé léto Olomouc neuvidím, byla jsem v ní včera na výletě. Společně s Terkou a jejím bratrem jsme - hádáte správně - navštívili zoo.
Poznámka č. 1: Měla jsem chuť napsat ,,s bráškou". Klukovi už je jedenáct, ale já si ho stále vybavuju jako prcka. Snad může aspoň částečně fungovat jako výmluva fakt, že už ho nevídám tak často jako před šesti lety.
Poznámka č. 2: Proboha! Ono už od těch prázdnin po prváku vážně uteklo šest let!
Poznámka č. 3: Vím, že fotky nejsou bůhvíjaké, ale připadají mi jako fajn zvířecí momentky. Fotografové, běžte pryč, pokud se vám zvedá tlak.
Po dovolené v Chorvatsku maminčino ,,neojoblíbenější" zvířátko:
Vlastně ani nevím, jestli můžu následující fotku zveřejnit na blogu. Model nebyl s focením příliš spokojen...
A je to tady. Canis lupus.
Na příchod ošetřovatelky s masem reagoval stejně jako Fík na otevření ledničky. Nadskočil a olíznul se.
Vegetariáni to rozhodně nejsou!
Toto není mazlení, nýbrž stále rvačka.
Tak už známe vítěze!
Spokojený pejsek...
Tento dům kousek od ZOO mě fascinuje už léta.
Zadky jsme si dovezli až k Bistré krávě, jednomu z nejlepších míst v Olomouci. (Protipólem je Pedagogická fakulta.) Dala jsem si výbornou indickou polévku. K mému štěstí jsem si vybrala malou porci, nejsem zrovna odolná, co se pálivého jídla týče. Občas jsem měla pocit, že mi vypálí krk. Hlavní chod jsem vynechala, pokračovala jsem rovnou banánovým dortem a espressem. Nakonec jsem ještě měla u Terky čaj.
A pak už byl čas vyrazit domů. Volno jsem měla jenom jeden den.
Poznámka č. 1: Měla jsem chuť napsat ,,s bráškou". Klukovi už je jedenáct, ale já si ho stále vybavuju jako prcka. Snad může aspoň částečně fungovat jako výmluva fakt, že už ho nevídám tak často jako před šesti lety.
Poznámka č. 2: Proboha! Ono už od těch prázdnin po prváku vážně uteklo šest let!
Poznámka č. 3: Vím, že fotky nejsou bůhvíjaké, ale připadají mi jako fajn zvířecí momentky. Fotografové, běžte pryč, pokud se vám zvedá tlak.
Po dovolené v Chorvatsku maminčino ,,neojoblíbenější" zvířátko:
Vlastně ani nevím, jestli můžu následující fotku zveřejnit na blogu. Model nebyl s focením příliš spokojen...
A je to tady. Canis lupus.
Na příchod ošetřovatelky s masem reagoval stejně jako Fík na otevření ledničky. Nadskočil a olíznul se.
Vegetariáni to rozhodně nejsou!
Toto není mazlení, nýbrž stále rvačka.
Tak už známe vítěze!
Spokojený pejsek...
Tento dům kousek od ZOO mě fascinuje už léta.
Zadky jsme si dovezli až k Bistré krávě, jednomu z nejlepších míst v Olomouci. (Protipólem je Pedagogická fakulta.) Dala jsem si výbornou indickou polévku. K mému štěstí jsem si vybrala malou porci, nejsem zrovna odolná, co se pálivého jídla týče. Občas jsem měla pocit, že mi vypálí krk. Hlavní chod jsem vynechala, pokračovala jsem rovnou banánovým dortem a espressem. Nakonec jsem ještě měla u Terky čaj.
A pak už byl čas vyrazit domů. Volno jsem měla jenom jeden den.
Kája
Komentáře
Okomentovat
Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.