Milujeme Štědrý den, že jo?

Milí čtenáři, chtěla bych vám popřát krásné svátky, pohodu, klid, odpočinek a bohatého Ježíška, ať máte konečně spárované ponožky a ať se máte čím mýt. Dnešní článek obsahuje trochu deníčkového povídání a vánoční přání s Eliškou.


I když Štědrý večer ještě nebyl, měla jsem Ježíška už celkem čtyřikrát! To se mám, co?
Prvního Ježíška jsem měla ve škole. Věděla jsem, že mi děti něco málo přinesou, několik mi to hlásilo už s měsíčním předstihem. Že se toho ale sejde tolik, jsem rozhodně nečekala! Vypíchnu z nich zelený čaj, protože toho už jsme měli opravdu akutní nedostatek a parádní vánoční polštářek vyrobený ze svetru. Ruku k dílu přiložila moje milá žákyně. Nádherné, ne? Stejně tak mi udělal radost vzkaz, který byl přiložený k čokoládě. Mám vás ráda, stálo tam. Mně se snad bude stýskat! 




No dobře. Až tak bych to neviděla. Poslední týden byl totiž hodně drsný. Chtěla jsem to dětem udělat pohodové. Ony to možná fajn měly, já teda rozhodně ne. V pondělí a v úterý ještě pracovaly na školních úkolech, a tak to bylo docela v pohodě, ve středu už měli zadaný jen vánoční projekt a hráli jsme hru. Dosud jsem měla i nad tou nejrozjetější třídou pocit, že ji ještě mám jakž takž pod palcem. Ve středu jsem musela uznat, že už mě doopravdy převálcovali. 

Nemohla jsem se dočkat prázdnin. 

Teď jsou konečně tady! Hurá, sláva. S dětmi jsme to oslavili hromadou cukroví, výrobou přáníčka a předáváním dárků. Nejdříve dostaly děti dárky ode mne. Pak přišla řada na dárkovou tombolu. Dárky jsem rozdělila na holčičí a klučičí várku a pak se losovalo. Bohužel netuším, co kdo dostal a jestli měl radost, protože jsem se po tombole šla věnovat rozbalování dárků pro mne. Na konci hodiny jsem řešila nějaký problém a po zvonění jsem musela vystřelit na dozor v jídelně. Zkusím si a to po prázdninách vzpomenout a zeptám se aspoň dodatečně. 

Po práci jsme s mužem a s fenou vyrazili do kavárny Kaldi fresh coffee bar. V kavárně to bylo samozřejmě perfektní, jen to nekonečné cestování po Praze mě zrovna nepotěšilo. Obzvlášť cesta tam byla úmorná, protože silně pršelo.





V sobotu ráno jsem měla druhého Ježíška. Vyzvedla jsem si na poště výhru ze Vánoční hruškové soutěže. Hruška je úžasná, všechny věci zabalila zvlášť do krásného vánočního papíru. Ležela přede mnou taaaková hromada dárků, dívejte.



Nejvíce mě oslovil diář. Pohrávala jsem si totiž s myšlenkou, že si nějaký pořídím. Ne proto, abych ho tahala všude s sebou a zapisovala si schůzky. K plánování používám hlavu, hledat diář a dělat si zápisky by mě nebavilo. Napadlo mě ale, že by bylo fajn vést si v diáři deník. Dlouhé roky si drobné poznámky dělám do kalendáře. V diáři na to budu mít více místa. Přišel jako na zavolanou. 




Třetího Ježíška jsem měla v sobotu večer. Udělali jsme si s mužem plnohodnotné Vánoce. Uvařila jsem hrachovou polévku, muž upekl lososa s brambory. Pěkně jsem prostřela, pod talíř jsem si šoupla pětistovku, abych byla příští rok bohatá. Oblékla jsem si šaty, muž na sebe hodil košili a mohli jsme jíst. Vlastně ještě ne, pardon. Ještě jsme museli naservírovat Elišce - měla granulky s lososem.

Po večeři přišel Ježíšek. Byla tam opravdu ooobrovská hromada dárků. Nápady, co pořídit muži, mi chodí skoro samy. On to má se mnou podobně. A nedat dárek Elišce? To by byla ostuda!

Tak mám zase jednou co číst... :)


Den jsme zakončili Andělem páně a dezertem. By jim Skyr s horkým ovocem a roztopenou čokoládou. Dokonalá mňamka.



V neděli ráno jsme s Eliškou sedly do Pendolina a odjely do Frýdku. Dostat se do vlaku nebyla žádná sranda. Měla jsem těžký kufr, nacpaný batoh, k tomu tašku s notebookem, tašku na fenu a samotnou fenu. Ještě že jsme potom z Ostravy měly odvoz a nemusela jsem se s tím vším tahat ještě dalším vlakem a autobusem.

Odpoledne jsem měla čtvrtého Ježíška. Šly jsme s Terkou do čajovny. Dostala jsem knížku, heč!



Dnešek jsem zahájila výšlapem na Lysou horu. Článek jsem si předpřipravovala. Doufala jsem, že se na Lysou vypravíme. Bohužel nám to překazilo počasí. Pršelo a nehodlalo přestat. Na samém vrcholu hory byly sotva dva stupně pod nulou, takže jsem usoudila, že nás cestou nečeká příjemné sněžení. Výlet jsme zrušili, škoda. Přišla místo něho dlooouhatánská pauza. Nemám ráda, když se nic nedělá!


Uch. Teď už zbývá jenom to přání.










Mějte se krásně!



Kája



Aktuální články:






Komentáře

  1. Gratuluji k výhře u Hrušky. Je skvělá a se vším si tak vyhraje :)
    Četla jsem článek na tvém druhém blogu. Jo, někdy je to určitě velká fuška :(. Ale já si myslím, že až zase přijdeš do školy, tak na všechno zapomeneš a budeš se na ně těšit :)
    Já jsem dnes také nic moc nedělala, protože přijela rodina. A hned to bylo takové divné :D. Já mám ráda mít všechno naplánované a nabitý program. Teď jsem ho neměla a nějak jsem se necítila :D.
    Jinak krásné PFko :) přeji i Vám!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Leni zase mě nepřechval, ano? :D
      Jinak pardon, že jsem jako unknown, mám sice údaje vyplněné, ale nějak se jim nechce. :D

      Vymazat
  2. Moc děkuji za všechny ty zmínky! :) To je pro člověka největší odměna. :) Jsem ráda, že vše dorazilo v pořádku a ať se s diářem vede. :)
    Krásný nový rok. ;)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Kam v Praze na kávu?

Droga jménem KINEDRYL