čtvrtek 21. prosince 2017

Hallo aus Dresden

Heč, o víkendu jsme byli s mužem na výletě. Podívali jsme se do Drážďan. Bylo to poprvé, co jsem navštívila Německo (nepočítám-li benzínky cestou do Londýna). Ve zkratce – nebýt škaredého počasí a staveb, bylo by tam nádherně. Zajímá vás víc? Nepřestávejte číst!


Vyrazili jsme v sobotu ráno žlutým autobusem (Regiojet), ve kterém jsem si po zkušenosti z Curychu nedala horkou čokoládu. Tehdy jsem totiž ne vlastní vinou skončila politá a celý výlet jsem odporně páchla. To je ale úplně jiný příběh, tomu se věnovat nebudu. Raději si představte, jak jsme celí natěšení na nové město vystoupili u drážďanského hlavního nádraží. Prošli jsme hlavní budovou, okoukali cenu kávy a vydali se hledat první cíl: ZOO.

Podívala jsem se předtím do mapy, kudy jít. Obvykle si podle mapy představuju trasu mnohem delší a pak se divím, že už jsem na „té“ ulici a mám odbočit, tentokrát to ale bylo obráceně – ZOO byla mnohem dál, než jsem čekala.

Došli jsme do ní celí promrzlí. Chviličku jsme rozmrzali ve vstupní budově. Kdyby to někoho zajímalo, platili jsme každý dvanáct euro a kupodivu jsem to zvládla vykomunikovat sama. (Víte přece, že vůbec neovládám cizí jazyky.) K dalším takovým úspěchům bylo objednávání kávy v mekáči (to jsem dokonce zvládla říct, že je chci „tady“ a ne s sebou) a odmítnutí šlehačky na horkou čokoládu. Jinak to se mnou bylo jako obvykle tragické, ale vraťme se zpátky do ZOO.


Bylo to tam fajn. Nejvíc se mi líbily koaly. V Evropě jsou k vidění jen v několika ZOO. Škoda, jsou opravdu hodně roztomilé! Dále stojí za zmínku vychcaná opice. Doslova vychcaná! Sledovali jsme její kamarádky, jak vesele hopsají. Tehdy ještě nevychcaná opice si sedla na seď u skla a opřela si o něho ruku. Dala jsem k tomu místu taky ruku - jako kdybych si chtěla s opicí plácnout. Vůbec se ji to nelíbilo a ruku posunula. Okamžitě jsem ji napodobila. Tím jsem ji - nebo spíš jeho - dopálila! Ještě že mezi námi bylo to sklo. Bez jeho ochrany bych v Drážďanech smrděla stokrát víc než v Curychu. Moč je přece jenom horší než čokoláda...




Jak jsme tak chodili po ZOO, trochu se rozpršelo. Schovávali jsme se do pavilonů a doufali, že potkáme nějakou funkční restauraci. Bohužel jsme měli smůlu. Museli jsme počkat, až si prohlédneme celou ZOO a pak ještě jít zhruba dvacet minut parkem. Měli jsme v úmyslu nějaký oběd, ale po té, co jsme zjistili, jaké mají ceny, jsme se rozhodli jen pro kafe. Jíst přece můžeme svačinu z domova! Park je moc hezký, jsou v něm jezírka a pěkné budovy. Na jaře nebo v létě tam musí být parádně.

Pak už jsme zamířili na vánoční trhy. Na Staroměstské náměstí to byl pěkný kus cesty, ale to neva, jsme přece turisti. Jen kdyby nebyla taková zima. Bolelo mě v krku, bála jsem se, že budu zase nemocná. (Naštěstí jsem to ustála!) Trhy mě okouzlily na první pohled. Dokonce si troufám říct, že jsou hezčí než vídeňské, možná mi tak ovšem přišly jen proto, že ty vídeňské už dobře znám. 




První den jsme si na trzích vůbec nic nekoupili, jen jsme prozkoumali, co, kde a hlavně za kolik mají. Zmrzlí jsme se schovali do mekáče, koupili ty kávy, které nebyly s sebou a já je zvládla objednat, spořádali k tomu dva malinové dorty a psychicky se nachystali na další procházku, tentokrát na ubytování. 

Cestou jsme to vzali přes Penny market. Udělali jsme na naše poměry hroznou věc: koupili jsme si sáčkový čaj. Dávám vám pár minut, abyste ten šok vydýchali. Až budete připraveni, posuňte stránku. 






Ubytování jsme našli bez větších problémů. Vyklopili jsme do sebe každý čtyři hrnky čaje, najedli jsme se a šli spát. Pochodování v chladném vlhkém počasí nás vyčerpalo. Vždyť jsme našlapali přes deset kilometrů! 

Neděle měla být ve znamení památek, počasí se nám to však snažilo překazit. Buď padaly kapky, nebo velké mokré vločky. Nic příjemného! Schovali jsme se v restauraci, poslední dvě hodiny jsme strávili na hlavním nádraží. Jo, viděli jsme Zwinger i Frauenkirche, ale moc jsme si je neužili. Ani na vánočních trzích mi nebylo moc příjemně. Z části kvůli počasí, z části kvůli nedostatku eur... Příště si jich vezmu víc. 



To je asi k našemu výletu vše. 
Byl pěkný. 

Kde jste byli na vánočních trzích vy?  (Pražský staromák se nepočítá, tam to za nic nestojí. Za to taková Olomouc, hmmmm!)




Kája









3 komentáře:

  1. Já mám za sebou Mariazell, Staromák, Brno a Olomouc :), v Drážďanech jsem ještě nebyla, vypadá to zajímavě.

    OdpovědětVymazat
  2. Vánočním trhům se již dlouhá léta pečlivě vyhýbám.
    A na výlety do cizích měst jezdím na jaře a v létě a hlavně za pěkného počasí.
    Když poprchává, jdu raději do lesa, protože kapky na konci jehličí jsou krásné na rozdíl od kapek rozmazavajících po fasádách holubince.
    Milan

    OdpovědětVymazat
  3. Ve Vídni i v Drážďanech jsem byla se základkou. Také na vánočních trzích. Obě města se mi moc líbila :). Ani nevím, které víc.
    Když jsme jeli do Drážďan, tak jsme ještě navštívili Moritzburg, kde se natáčela Popelka. Bylo to tam krásné :)!
    PS. Dnes jde v televizi :D.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.