Kájin blog

Během své pracovní činnosti jsem stihla prostřídat prostředí obchodní a pedagogické. Často si říkám, jestli jsou horší zákazníci nebo rodiče svěřených dětí. Odpověď není jednoznačná. Momentálně neučím, pohybuju se jako dříve v obchodním centru, a tak jsem plná zákaznických dojmů. Zahoďte koronové starosti a přečtěte si o nejvýraznějších lidech z Tesca a 5D kina.

Do roku 2016 jsem více méně seděla doma... a pak to začalo! Cestovatelských článků tady přibývalo a přibývalo, až mě to přimělo trochu poupravit rozcestníky a články lépe rozdělit a oštítkovat. Momentálně skoro nevýletuju, mám k tomu docela vážné důvody,  a tak jen vzpomínám a přemýšlím. Podělím se s vámi o nejlepší zážitky ze zahraničních cest. V některém z příštích článků se možná zaměříme na ČR.

Čtu ráda a celkem hodně, průměrně více než jednu knížku týdně. Přečtené knihy zapisuju na seznam a od Vánoc 2017 je poctivě zapisuju do čtenářského deníku. Tady na blogu o nich příliš nemluvím, dnes ale udělám výjimku. Prozradím vám, které tři knihy na mne loni nejvíce zapůsobily a zkusím vám o nich něco málo povědět. Nezapomeňte mi do komentářů napsat, jaké knížky se líbily vám.

Dnešní článek navazuje na minulý s názvem Já a (marné) pokusy o kariéru muzikantky. Mluvila jsem o různých pokusech angažovat se v hudebních tělesech. Nejúspěšnější pokus jsem vynechala. Bylo jim avatgardně-neofolklorní trio Lingvisté, které zvládlo odehrát čtyři koncerty, přičemž dva se konaly ještě před vznikem souboru. Lingvisté si zaslouží vlastní článek. Tady je.

Sobotní večer jsem strávila hrou na housle. I kdy jsem si to užila, nakonec mám celkem smíšené pocity, protože to znovu otevřelo známý problém: Jsem muzikantka bez hudebního vyžití! Momentálně už nehraju ani těm dětem ve škole... Tady ale nechci brečet. Raději vám povyprávím o tom, jak jsem se v minulosti angažovala a jak jsem zakládala kapely.

Na původním blogu kdysi vycházel nepravidelný seriál Myšlení malé Kájinky. Napadlo mě své starodávné omyly sepsat znovu. Některé už zazněly v původním provedení, jiné zveřejňuji poprvé v životě. Přečtěte si, co jsem si o světě kdysi myslela a podělte se o své vlastní dávné dojmy.

Budapešt jsme s Terkou plánovaly delší dobu, teď na ni konečně došlo. Z praktických a finančních důvodů jsme se přihlásily na jednodenní zájezd s cestovní kanceláří, což se neukázalo jako dobrý nápad. O nepovedené organizaci jste četli minule. Dnes mám pro vás rychloprůvodce městem. Zjistěte se mnou, co všechno se dá stihnout za 4,5 h.

O víkendu jsme se s kamarádkou Terkou vydaly do Budapeště. Z finančních a organizačních důvodů jsme se přihlásily na zájezd s cestovní kanceláří. A víte co? Byla to chyba! Byl to totiž dost děsivý zážitek. Na konci výletu jsem se lekla, že někdo unesl autobus! Samotné Budapešti se budeme, s dovolením, věnovat až příště. Dnes vám povyprávím, jaké drobrodružství si na nás cestovka připravila!

Po půl roce jsem se vrátila na místo činu. Přijela jsem do Prahy, abych prošla oblíbená místa a především abych navštívila svoji třídu, kterou jsem v červnu se slzami v očích opouštěla. Všude jsem se cítila jako doma, metro mi stále připadalo všední. Nejsem obyvatelka Prahy, nejsem ani turistka. Jsem něco mezi tím.