Tento článek píšu 11 dní před termínem porodu. Ve chvíli, kdy vyjde, můžu být v porodnici... a byla bych moc ráda, kdybych tam opravdu byla a ležela s miminkem na oddělení šestinedělí. Těhotenství už mě totiž vůbec nebaví, byť nemám žádné větší komplikace.
Svůj stav jsem zde komentovala naposledy v půlce srpna. Stěžovala jsem si na to, jak mi překáží velké břicho, na stehno zohavené křečovými žílami, na utiskování žaludku a močového měchýře. Bylo mi dost nepohodlně, ale oproti dnešku moc fajn. Nepohodlí narůstá společně s miminkem. Ještě že je v porovnání s jinými maličké. Čtyřkilového cvalíka rodit nebudu.
Na konci srpna mi zjistili anémii. Nasadili mi železo a nařídili polykat dvě tablety denně. O pár týdnů později jsem šla na kontrolní odběr. Výsledek? Hemoglobin sice stoupnul, ale ne tak, jak by měl, takže mi přidali ještě jednu tabletku navíc. Abych předešla dotazům, magnety na mne nedrží. Vlastně nepociťuju žádný rozdíl, kromě vlivu tabletek na trávení. Anémie se na mně nijak nepodepsala, překvapilo mě, že ji mám. První odběr jsem absolvovala pár dní po výletu v Malé Fatře, nadměrná vyčerpanost ani závratě mě rozhodně netrápily.
 |
| 26. 9., 4 týdny před termínem |
Křečové žíly mě trápí jen esteticky. Od července beru prášky na posílení stěn cév, asi mi pomáhají. Jsem zvědavá, co se s nimi stane po porodu. Alespoň částečně by pr měly zmizet. Stejně jako zmizí bodavé rány, které dostávám do křížové kosti! A stejně jako mi přestanou za chůze škubat nohy... Miminko mi tlačí nejen na cévy, ale i na nervy. Při delší chůzi je to v pohodě, ale prvních pár set metrů se zastavuju a kroutím do všech směrů.
Hlavně že mě nebolí záda! To je oproti prvnímu těhotenství obrovské plus.
Zato mě bolel kotník, což ovšem souvisí s těhotenstvím jen okrajově. Přes břicho si pořádně nevidím pod nohy, s posunutým těžištěm jsem trochu nemotornější, a tak se stalo, že jsem jednoho dne z ničeho nic spadla a ublížila tím kotníku. Myslela jsem, že to rozchodím, ale po hodině jsem zjistila, že mi kotník pořádně natekl. Chlazení nepomáhalo a chůze se zhoršovala. Proč se nevypravit do nemocnice o necelý měsíc dřív, že? Tři a půl hodiny jsem si četla v čekárně, pak mi dali ortézu. Naštěstí jsem si nic nezlomila.
Babí léto jsem strávila aktivně, byla jsem i na nenáročné procházce po horách. Teď už se mi do ničeho nechce. Čekám na porod. Doufám, že se brzo dočkám. Těším se, až budu mít svoje tělo jenom pro sebe! Dělit se o něj s někým, kdo kope nohama na všechny strany, je stále náročnější. Připravená jsem poctivě. Zvláště hrdá jsem na kočárek. Pořídila jsem si společníka do pořádného terénu - značka Thule, obří kola, ruční brzda.
Vybavená jsem i na nošení. Přes Vinted jsem sehnala třeba toto skvělé muzikantské nosítko. :) Užívám si nakupování holčičích věcí, růžovou, kytičky, bodyčka se sukýnkami. Snad se lékařky nespletly a skutečně se mi narodí holka. Vincentovi by body se sukýnkou moc nepasovalo...
Kája
Komentáře
Okomentovat
Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.