Jak vzpomínám na Prahu

Když jsem byla ještě "mladá", odstěhovala jsem se na dva roky do Prahy. Učila jsem tam na dvou rozdílných školách, hrála v orchestru a chodila do kurzu finštiny. V některých ohledech naprostý vrchol života, i když s aktuální situací bych vůbec neměnila. Jak na Prahu vzpomínám? K sepsání článku mě inspirovala témata měsíce Klubu blogerů: vzpomínky a město. 


Po čem se mi vůbec nestýská 

  • ...po dlouhém cestování přes město 
    Většinu času jsem se držela v Bohnicích a Kobylisích, ale občas bylo nutné jet dál. Třeba na zkoušky s orcehstrem nebo do finštiny. Frýdek-Místek je v tomto ohledu jednodušší, všechno, co potřebuju, mám po ruce. Kamkoli dojdu i pěšky, když zrovna nejsem líná. 
  • ...po jazyku
    Při vši úctě, pražáčtina je příšerná. Ve škole to zas takový problém nebyl, děti sice používaly tako ty koncovky, ale s přízvukem tam nebyl problém. V obchodech a v metru to bylo horší. Jazyku jsem věnovala dva články Moravskoslezankou v Praze
  • ...po samotě
    V Praze jsem měla kolegyně a muže. Ten byl od rána do večera pryč. Nebyla tam rodina no a ty kolegyně se nedaly srovnat s kamarády, které jsem nechala v Moravskoslezském kraji. Cítila jsem se často sama, opuštěná. Věčně jsem seděla u Facebooku. 
  • ...po první práci
    První zaměstnání bylo děsné. Paní ředitelka té školy neměla jasno, co po učitelích vlastně chce, ale nic, co jsme dělali, se jí nelíbilo. Bylo to peklo. Po první práci se mi opravdu vůbec nestýská. Po druhé ano. Je mi líto, že se jednou vrátím do školství, bude to jiná škola. Co naplat, moje třída už stejně půjde do sedmičky. 

Co mi celkem chybí

  • ...oblíbená místa 
    Kavárny, náplavka, aquacentrum Šutka, čajovna Setkání, Ďáblický háj, vlastně i nakupování v Harfě. Rok jsem do Prahy pravidelně jezdila, další dva roky jsem v ní bydlela, a tak jsem si stihla spoustu míst moc oblíbit. Proto se tam teď ráda vracím, přestože je to podle některých dost zvláštní. Proč jako chci pořád jezdit do Prahy a dělat tam pokaždé to samé? 
  • ...pravidelné migrování přes republiku 
    Opravdu, ty dlouhé hodiny ve vlaku jsem si užívala! Přečetla jsem tolik knih, viděla tolik epizod Přátel, poslechla si tolik skladeb! Co jiného než dlouhá cesta je dobrá výmluva k lenošení? 
  • ...můj "nóbl" život
    Trochu samozřejmě přeháním, ale je fakt, že jsem se hned po přestěhování cítila tak trochu extra. Velkoměsto, uzený losos v ledničce, kávovar na espresso, výběrová káva, revoluce v oblékání (zelegantěla jsem), pravidlené místenky v Pendolinu... Ne že bych si nový životní styl neudržela, tak hustá však zdaleka nejsem. Na druhou stranu bydlím v hezčím bytě a to přímo na náměstí... 
  • ...pouliční muzikanti
    Příjemně zpestřovali každou výjižďku do města. 
  • ...letiště a mezinárodní linky RegioJetu po ruce 
    Ne že bych jako matka měla tolik příležitostí (a peněz) na cestování, nicméně pocit, že mám celý svět na dosah, byl fajn. Nebýt Pražáctví, asi bych se nevypravila do Bruselu, Bernu nebo Curychu. 
  • ...party v Praze! 
    Sem tam přijela parta kamarádů, na víkend se u nás ubytovala, chodili jsme na čaje, lezeckou stěnu, únikovky, na závody... S aktuálními decentními návštěvami se to nedá srovnat. 
  • ...kurz finštiny 
    Před kurzem jsem byla dlouholetý samouk, v kurzu, do kterého jsme chodili jen dva, jsem se zlepšosvala mnohem rychleji. Teď už si z fišntiny skoro nic nepamatuju. 
Moje dva/tři roky v Praze stály za to. Jsem ráda, že jsem je zažila. Ještě lepší však je, že jsem zpátky v podbeskydí. Byla to dobrá mladistvá zkušenost,  ovšem celý život bych tam určitě být nemohla. 

Kája


Komentáře

  1. Taky nejsem Pražačka, ale Prahu jsem si, musím říct, velmi oblíbila. Dlouhé cesty po městě a děsivě drahé bydlení bych si tedy dokázala odmyslet, ale jinak to tam mám opravdu ráda. Je to krásné město, které pulzuje životem, a mám tam skvělé přátele i kulturně-intelektuální vyžití (a moje nespisovná středočeština tam navíc krásně zapadá). Neměnila bych, minimálně zatím :-)

    OdpovědětVymazat
  2. Tiež rada spomínam na mojich pár mesiacov v Prahe (resp. v jej tesnej blízkosti). Trochu mi to pripomína porovnanie môjho života v Bratislave a terajšieho života v Senci. Proste výhody veľkomesta sú fajn, ale potom je tam pre mňa aj dosť nevýhod

    OdpovědětVymazat
  3. Z Prahy se po 4 letech akorát stěhuji zpátky na Moravu a tvůj článek mi mluví z duše. Je spousta drobností, které mi budou chybět, všechny ty skvělé kavárny, kulturní události i krásné památky na dosah ruky, ale už se ohromně těším zpátky za rodinou. I moje místo je někde jinde a Praha na mě byla příliš hektická.

    OdpovědětVymazat
  4. Káji, tohle je super článek :) Možná, že až budu mít čas, tak taky sepíšu svoje vzpomínky na Brno. Zaujalo mě to!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vykulená cestovatelka se raduje: Filánže stačily!

Droga jménem KINEDRYL

Jak přežít noc v autobuse