Hrajeme Aktivity

Skvělým zpestřením dlouhých zimních večerů, vánočního posezení ve škole nebo příjemně stráveného času s kamarády je hra Aktity. Znám ji už nějaký pátek, poprvé jsem ji hrála na potáborovém setkání v roce 2009, o něco později se kompaktní verze nastěhovala k nám domů, ale do mánie jsem se dostala až v posledních několika měsících.

Co je k Aktivitám třeba

Krok č. 1: Musíte mít kolem sebe lidi, kteří s vámi chtějí hrát a se kterými chcete hrát vy.

Splnit druhou podmínku je možná trošku těžší. Rodina by hrála, ale mně se s ní hrát nechce. Husina mi naskakuje ze všeho rodinného, nezúčastňuju se ani vánočního sledování pohádek. Proto jsem až do loňského léta neměla lidi, kteří by chtěli hrát a se kterými bych zároveň chtěla hrát já. V létě byl hrací cit konečně opětován třemi kluky. Už několikrát vypudili hlasitým smíchem zákazníky ven z čajovny.


Krok č. 2: Stanovte si jasná pravidla!
Jak už to tak u her bývá, pravidla by se měla domluvit ještě než se začne hrát, aby nikdo nikoho neobviňoval z podvádění. Některé Aktivity mají v kartičkách nějaké řetězy a rýmy, kterým nerozumíme, a tak se vždycky domluvíme, že si vezmeme jinou kartičku, natrefíme-li na jednu z nepochopených disciplín. Určete si, jestli můžete naznačovat počet slov, říkat první písmenko, používat příbuzná slova apod. Pak se navzájem posuzujte podle pravidel. Chování, které pravidla nezakazují, nechte plavat.


Prosím, nevynechávejte krok č.2! Mohly by se objevit zbytečné spory, ty by mohly vyústit v hádky a hádky by nakonec klidně přesáhly hru. A vy se přece chcete pobavit, ne si vytýkat maličkosti z předminulého roku!

Krok č. 3: Začněte hrát!

Týmy si raději rozlosujte, stejně tak si vylosujte barvu figurek, tužek, popřípadě i míst k sezení, záleží, jak moc vám na zmiňovaných věcech záleží a jak moc jste (ne)konfliktní.

Losování nehrotíme, týmy vytvoříme zcela náhodně. Je to fuk, stejně je jasné že vyhraje dvojice, ve které jsem já. Jsem totiž nejlepší hráč, heč! Dokážu totiž vyhrát i s Radimem!



Aktivity vyžadují:

1. Slovní zásobu

Předvedla jsem sňatek pro peníze. Byl to úžasný herecký výkon, pointu pochopili všichni přítomní včetně samotného Radima z mého týmu a kluka o pár metrů dál zabořeného do knihy. Radim si ovšem nevzpomněl na slovo sňatek. V jeho podání to byla svatba za peníze, a tím to haslo. Body jsme nedostali. Dalším problémem byl cíp zástěry. Dostala jsem z něj pouze roh.

2. Schopnost nakreslit typické znaky pro danou věc

,,Já neumím kreslit" je špatná výmluva. Nemusíte být kdo ví jací malíři, aby bylo poznat, o co vám jde. Mnohem důležitější je se zamyslet, co danou věc charakterizuje a potom ji znázornit. Je úplně jedno, jestli má váš slon tvar těla spíše jako pes nebo konec konců třeba i ryba. Když patvaru na papíře nakreslíte dlouhý chobot a pořádné uši, váš spoluhráč by měl poznat, o jaké zvíře se jedná. Na to si ovšem Radim nějak nevzpomněl...


3. Schopnost vyčíst z obrázku/popisu/pantomimy typické znaky a spojit je v danou věc

Neméně důležitá schopnost. Musíte umět pracovat s pojmy, vytvořit si z nich dojmy a ty pak vyslovit. Příklad Radimovy neschopnosti mě teď nenapadá, proto jako příklad uvedu svou vlastní schopnost. Jako jediná jsem poznala nakreslené kapesné - velký člověk dává něco, co vypadá jako peníze, malinkému člověku; to přece nemůžou být úplatky. Z pantomimy jsem zase poznala žárlivou scénu. Bylo to sakra těžké, kolegyně předvedla nejdřív žárlivost, pak naznačovala scénu. Hlava mi pracovala na plné obrátky. Časový limit byl skoro u konce, když jsem plácla úplnou blbost, která mi zrovna přišla na jazyk: Žárlivé pódium! Kolegyně se usmála a kývala, čímž mi dala najevo, že mám správě namířeno, a žárlivá scéna najednou byla tu. Uf, jak těžce získané body!



Člověče, zasměj se


Pár situací navozujících smích jsem už uvedla. Je jich samozřejmě víc. Dovolte mi jich ještě několik zmínit.

Byla jsem nucena tancovat kozáček před panem čajmanem. Zrovna radil lidem u vedlejšího stolu s výběrem čaje, já jsem měla vylosovanou kartičku a musela jsem se dát do předvádění, abych nebyla obviněna z příliš dlouhého přemýšlení. Kozáček Radim díky bohu zná, a tak jsem nemusela poskakovat dlouho!

Občas lze něco uhodnout jen tak mimochodem úplně náhodou.

Na kartičce stálo: ženská. Dala jsem se do kreslení. Postavička měla dlouhé vlasy a sukni, aby bylo jasné, že je ženského pohlaví. Dál už to bylo jen slovičkaření. Radim pokřikoval: ,,Paní. Holka. Slečna. Manželka.... Holčička.... Já nevím, jak ještě nazvat ženskou!"

Podobně to bylo s kudrnáčem. Nakreslila jsem hlavu s kudrnatými vlasy. Dřív, než jsem se dala do zdůrazňovaní vlasů, se ozvalo: ,,Tyjo, co by to mohl být za kudrnáč!" A body jsou tu.

Když nevíte, o co se jedná, jděte na to oklikou, dovolují-li to vaše pravidla.

,,No. Když si to rozkouskujeme. Jako první je anglicky v."
,,Takže in."
,,Jo. Dále... to, co se ozve, když hraješ na housle."
,,Zvuk... hudba... tón..."
,,Správně! No a teď to dokonči."
,,In... Intonace!"


Opakovaným hraním vzniknou ustálená slovní spojení, gesta a obrázky naznačující určitou věc. Ale pozor, nemusí to tak být vždycky! Bylo nebylo, Radim se ujal tužky, nakreslil čáru a na ni strom. Ve výsledku z toho bylo babí léto. O nějakou hodinu později znovu nakreslil čáru se stromem. ,,Babí léto!" volal nadšeně Michal. Chyba. O babí léto tentokrát nešlo. Byla z toho dopravní nehoda.

Jelikož jsem se dnes učila, že každý text má úvod, stať a závěr, bylo by vhodné tento článek nějak ukončit. Tak tedy: Hru Aktivity vám určitě doporučuju! Základní pravidla nejsou náročná a hraní vám zajišťuje smích, což znamená, že vlastně prodlužuje život!

Kája