Nikdo vás nepochválí? Hukvaldští papoušci vám složí komplimenty!

Hukvaldy jsou vskutku vděčný výletní cíl. Prohlídnete si hrad, necháte si splnit přání od lišky Bystroušky, podíváte se, co zrovna dělá dančí stádo, dozvíte se o životě Leoše Janáčka a vyslechnete si komplimenty od papoušků z Tropicu. Poslední jmenovanou atrakci jsem teď navštívila po delší době. Nechápu, proč jsem tolik let vynechala. Vždyť papoušci jsou tak skvělí! 



Tropic byl tentokrát vlastně hlavní důvod, proč jsme se na Hukvaldy vypravili. K vidění je tam toho spousta, hlavně různé exotické rostliny, pak třeba zvláštní slepice, obrovští pavouci, minerály nebo dokonce puma, ale mně tam jde vlastně jen o jedno: o mluvící ptáky!

Papoušci mě fascinují od mala. Jednu dobu jsme si dokonce plánovali nějakého pořídit, ale nevěděli jsme, kam s klecí, a proto jsme si pořídili raději psa. Konec konců by se stejně jednalo o korelu nebo andulku, které mají do úžasných arů, které jsem obdivovala na výstavě, dost daleko. A tak papoušky dál obdivuju, kde se dá. Tropic na Hukvaldech je skvělá možnost, tamější ptáci jsou komunikativní. 

Chovají tam aru, amazoňana, žaka a kakadua a k nim ještě loskutáka, který, jak jsem se před chvíli dozvěděla, nepatří k papouškům, nýbrž ke špačkovitým. Lojza je tak ukecaný, že mu tu špačkovitost odpouštím. Sotva jsme přišli, už volal ahoj, loskutáčku. Později volal ty jsi krásný. Kakadu tento kompliment specifikoval na ty jsi krásný papoušek. Cítím se sice být člověkem, ale to je jen detail. 



Když jsem se papoušků jakž takž nabažila, vyrazili jsme na procházku k hradu. Synáček už vypadal unaveně, takže mu pobyt v lese bodnul. Na cestu jsme se vybavili kávou z kavárny Ráj na zemi. Název je výstižný, příště ráda posedím přímo tam. Zříceninou hradu jsme bloudili loni, a tak jsme si vstup tentokrát odpustili. Chvíli jsme poseděli u hradu a pak se s již bdícím synáčkem vypravili po frekventované stezce k soše lišky Bystroušky. U té se musí každý turista zastavit a pohladit jí na ocase. Když si při tom něco přeje, mělo by se to splnit. Z vlastní zkušenosti to bohužel nemůžu potvrdit. 


V závěru se nám poštěstilo vidět odpočívající daňky. Nepočítám-li památník Leoše Janáčka, který jsme úplně minuli, stihli jsme více méně všechno, co Hukvaldy nabízejí. Tedy, ještě taková drobnost, vynechali jsme Hukvaldskou pekárnu, ve které si obvykle kupuju frgál. Jelikož jsem nebyla jediná, kdo měl chuť na koláče, byla před pekárnou neustále dlouhá fronta.


Tip na další čtení 

Loni jsem byla na Hukvaldech dvakrát. Jednou se z nich stal výchozí bod pro 7km procházku do Kozlovic. Byl to výlet vymyšlený na míru ženě v osmém měsíci těhotenství a její háravé feně. 

Komentáře

  1. Hukvaldy mám moc ráda :) Jako děcko jsem tam jezdila na strašidelné prohlídky. V Tropicu jsem byla taky, je to tam super. Musim tam někdy zas zajet!

    OdpovědětVymazat
  2. Viděla jsem sice v životě spoustu papoušků, které se jejich majitelé neúspěšně pokoušeli naučit aspoň jedno slovo, ale doopravdy mluvícího snad ještě nikdy. Takže možná že je dobře, že jste si pořídili psa; to je přeci jen mnohem jistější podnik :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tihle mluví úplně perfektě. Jsem ráda, že jsme se rozhodli pro psa, do té doby se mi jenom líbili, pak jsem úplně spadla do pejskařství. Život bez psa si už vůbec nedokážu představit. Obdiv k papouškům mi ale zůstal. :)

      Vymazat
  3. O papouščí farmě slyším poprvé, určitě to je skvělé, popovídat si s papouškem :) V Hukvaldech jsem ještě nebyla, ale moc ráda se tam zajedu podívat :)
    Leník

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.