Já a výtvarka - povídání a ukázka "děl"

Kdysi dávno jsem se nazvala umělkyní všeho druhu, která nic neumí pořádně. Jsem muzikantka školní úrovně, zpěvačka přicházející o hlas, nerozvinutá recitátorka a malířka-patlalka. Životem mě nejvíc provázejí housle a barvy. O houslích melu skoro tak často, jako o svém celoživotním studiu, za to výtvarné (ne)mění prostor dlouho nedostalo. Tak prosím, tady je. 

Výtvarná činnost mě provází skutečně od mala. Kreslila jsem ráda a často ještě předtím, než jsem začala chodit do školky. Přibližně ve čtvrté třídě jsem se začla kresbě věnovat "umělecky", trénovala jsem, objevovala možnosti stíhnování a vrstvení pastelek, prostudovala jsem pár knížek. Škoda, že jsem neměla odborné vedení. 

Kolem patnácti jsem od tvoření upouštěla, formování osobnosti holt dává zabrat. :) Nevěnovala jsem se pořádně ani knihám. Před maturitou jsem naštěstí kouzlo výtvarného projevu objevila znovu. Více než realistické kresbě jsem se však věnovala ilustracím. Na vysoké (té první) jsem objevila krásu malby. Ke splnění předmětu jsem musela prezentovat několik výkresů formátu A2. Tvoření mě bavilo a malba Konvičky na čaj dopadla lépe než jsem čekala. 

Více jsem se rozmalovala o pár let později. Kombinace těhotenství a proticovidových opatření způsobila, že jsem jednoho večera rozmíchala tempery... a od té doby se topím v barvách. Jen jsem temperové barvy vyměnila za akrylové. Času ovšem nemám ani zdaleka tolik jako
v těhotenství, k malování se dostanu jen zřídka. Ideální jsou pro mne večery, když manžel odejde na pivo, což se bohužel děje jen ojediněle. 

Častěji své výtvarné potřeby uspokojuji malováním s dětmi ve škole nebo vybarvováním antistresových omalovánek. To už máme se synem skvěle vychytané. Sedím u něj v pokojíčku
na zemi, vybarvuju, povídám si s ním a on si dělá svoje. Někdy vybarvuje, jindy staví, oba jsme spokojení. Omalovánky a školní práce nestojí za řeč. Ukážu vám pár posledních výtvorů dokončených v uplynulém roce. 


Lysá hora (několikátá v pořadí...) 
Hora a nebe mají asi tak milion vrstev, pořád jsem nebyla spokojená s odstínem. Na řeku jsem pyšná. Obraz vznikal na pokračování několik měsíců.



Liška a hory 
Vysnil jsem si obraz lišky, která kouká na hory. Nevěděla jsem, jak ho pojmout, a tak jsem si nechala předlohu vygenerovat umělou inteligencí. Výsledek je předlohou nakonec spíš jen inspirován, postup se mi ovšem osvědčil, umělou inteligenci určitě ještě zapojím. Ze všech obrazů, které máme doma vystavné (a že jich je), se mi nejvíc líbí tento. 

Obraz jsem malovala zejména během online výuky diplomového semináře. Když se na něj podívám, stále cítím ty prvotní úzkosti, které mě tenkrát provázely. Moje diplomová práce byla ještě v plenkách. 



Jezero 
Jednovečerní drobnoformátová záležitost.


Hrnek 
Z trochu jiného soudku. Na podzim jsem psala o tom, jak jsme se sestrou malovaly hrnek v Kreativní zebře. V komentářích jste psali, že chcete vidět hrnek po vypálení. Tady je. 


Tři zuby a kafe 
Manžel je vtipný. O Vánocích 2023 se to projevilo tím, že mi daroval obrovské plátno. Bylo tak velké, že ho se ho ani nepokoušel balit, jen ho schoval pod peřinu. Poprvé jsem se na něj vrhla až v létě a stále se nedá říct, že bych měla domalováno. Je možné, že se ještě pokusím upravit hrnek a odstín trávy. Možná. S tak velkým formátem se pracuje opravdu špatně! 

Na obrazu vidíte skály Tre Cime a moje espresso. Ztvárnila jsem svůj skutečný výhled v roce 2019, a to už podruhé. Poprvé jsem si s ním hrála onoho osudového večera v těhotenství, který mě odsoudil k mnohaletému utrácení za barvy. 



Kája

Komentáře

  1. Z obrazů mne nejvíc zaujala liška. A hrnek se ti fakt povedl

    OdpovědětVymazat
  2. Nepomalovaných pláten tady mám několik a stále čekají. O utrácení barev a různých výtvarných pomůcek něco vím a také občas provozuju... jak s tím člověk jednou začne, nejde z toho ven :-D Doufám, že se mi brzy podaří něco vytvořit. Hrníček je super :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tak za mě je liška jasným favoritem :) Taky ráda kreslím, mám doma pověšených několik svých mandal, je to takový fajn relax, ale chtěla bych se k tomu dostat častěji. Moc koníčků a málo času.

    OdpovědětVymazat
  4. Z obrazů i mě se nejvíc líbí ten s liškou :) Ale jinak ten hrníček je parádní! Taky bych chtěla někdy na něco takového jít, bohužel mám všechno daleko..

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Výlet do Prahy to jistí. ;)
      Jen je teda problém s vyzvednutím, je na to lhůta. Já mám výhodu, že mám v Praze sestru, takže jsem se neusela vracet.

      Vymazat
  5. Je super popouštět uzdu kreativitě. :-)
    Obrázek s liškou je kouzelný a hrneček si mě úplně získal.

    OdpovědětVymazat
  6. Na základce (tj. v mém podání pět let) jsem chodila do třídy s rozšířenou výtvarnou výchovou a tím můj výtvarný rozvoj skončil. Dodnes si říkám, jak absurdní volba byla, že mě na gymplu šoupli do hudebky, i když všem muselo být jasné, že jako houslistka už úplně všechno, co budeme probírat, budu znát z hudební nauky. Inu, někdo na tu hudebku musel a nikdo se nehrnul... a tak jsem zůstala jako dříví v lese. Ale hrneček jsem si poměrně nedávno namalovala taky a dopadlo se celkem slušně :-)
    Díky za tenhle inspirativní článek a za připomínku, že bych vlastně chtěla malovat častěji!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Maluj, maluj. ;)
      My jsme si mezi výtvarkou a hudebkou vybírali ve 3. a 4. ročníku, tzn. jako kdyby v 1. a 2. střední školy. Chtěla jsem na výtvarku, protože mi bylo milejší tvořit, než se učit věci, které více méně znám, ale přemluvili mě. Jsem ráda, díky tomu jsem mohla maturovat z hudebky.

      Vymazat
  7. Moc se mi líbí obrázek jezera, působí na mě takovým správně uklidňujícím dojmem... Já se teď chystám přemalovat jeden vybledlý tisk na plátno, tak jsme sama zvědavá, jak to půjde xD
    A ten hrneček se ti též moc povedl😍 vypadá to na ideální velikost na kakao😁😍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já z něj piju ranní bylinkové čaje, ale kakao by se z něj taky určitě pilo dobře.

      Vymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.