Rozmluvím se na kurzu němčiny?

Možná víte, že jsem v Praze chodila do kurzu finštiny. Teď bydlím zpátky ve Frýdku, kde se bohužel tak neatraktivní jazyk neučí. Začala jsem proto chodit do němčiny. Aspoň si připomenu, co jsem dříve uměla. Vybrala jsem si Prima School, protože mi vyhovoval čas kurzu a měli příjemnou cenu. Co myslíte, rozmluvím se, nebo budu před konverzací v cizím jazyku pořád utíkat?




Na první hodině jsem nebyla a kvůli tomu jsem na kurz málem nechodila vůbec. Mám strach z cizích lidí a bylo mi strašně trapné přijít někam, kde jsem poprvé chyběla. Nebýt kamaráda, který mi za účast slíbil milku, kdo ví, jestli bych se vůbec někam vypravila... 

Sebrala jsem odvahu, sedla na autobus a potom jsem statečně vstoupila do školy. Pořád jsem ještě neměla vyhráno. Dorazila jsem asi s desetiminutovým předstihem. Celou tu dobu jsem seděla na chodbě, kousala si nehty, strašně se nervovala a přemýšlela o útěku. Než jsem se k němu odhodlala, objevila se paní učitelka a pozvala nás do třídy. Nebylo úniku. 

Protože jsem byla nová, měla jsem paní učitelce něco o sobě říct. Rozšprechtila jsem se o tom, že hraju šestnáct let na housle a že ráda chodím po horách. Paní učitelka můj monolog vyhodnotila pozitivně. Řekla, že mluvím pěkně, což mi připadalo dost ironické vzhledem k tomu, že razím heslo ICH KANN NICHT DEUTSCH SPRECHEN tedy NEUMÍM MLUVIT NĚMECKY. Stouplo mi sebevědomí a do konce hodiny jsem se nestyděla mluvit. 


Sebevědomí nevydrželo dlouho, další týden jsem zase spíše koktala. Myslím si ale, že jsem na dobré cestě. Je mi vcelku jedno, co si o mne spolužáci myslí, nevadí mi se před nimi ztrapňovat. Když něco řeknu špatně, snažím se opravit. Nešprajcnu se jako na gymplu nebo v reálné komunikační situaci. 

Na kurzu si připomínám věci, které jsem se učila už mnoho let zpátky, ale trochu se mi vykouřily z hlavy. Z hlediska gramatiky, slovní zásoby apod. pro mne nejsou hodiny vůbec náročné. Přesto jsou přínosné. Jsem přesvědčená, že se do konce školního roku správně rozmluvím. 

A že už nikdy neuteču z kavárny, aniž bych dokončila objednávku, jako se to stalo teď ve Vídni, ale normálně požádám číšníka o to, aby mi znovu řekl, co jsem mu nerozuměla a nějak to s ním vyřídím. 


Držte mi palce, aby mě kurz doopravdy rozmluvil! 

Kája



Přečtěte si, jak nezvládám cizí jazyky: 



Komentáře

  1. Drzim palce. Aj ked osobne si myslim, ze viac by pomohol kurz s niekym, kto ma nemcinu ako rodny jazyk.
    Mačka z blogu Kaviareň u mačky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Toho bych se bala... 😁 To je možná další level, na který se musím připravit.

      Vymazat
  2. Já se taky rozmýšlím nad kurzem, ale u mě to moc s prací nejde, i když by nám polovinu hradili. Není čas... :-/

    OdpovědětVymazat
  3. Moc ti držím palce. Určitě to zvládneš :)

    OdpovědětVymazat
  4. Určitě jsi udělala s účastí dobře :)! Mluvení je velké téma i u mě, musím na tom zapracovat!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.