Projížděla jsem staré články ve snaze inspirovat se k novému nápadu. Povedlo se! Když jsem narazila na loňský rozhovor s koloběžkou, okamžitě mi přišla na mysl myšlenka vyzpovídat další věc. Kdo to bude, jsem věděla hned. Zjistěte, co na sebe prozradily housle!
Do houslí jsem začala chodit v prvním pololetí první třídy, krátce před sedmými narozeninami. Od té doby uplynulo už 17 let. Všechny menší verze houslí jsem měla půjčené z hudebky, svoje vlastní mám až od sedmé třídy, kdy jsem pomalu dokončovala růst. S houslemi, které jsou zpovídané, to táhneme přes jedenáct let. Zažili jsme toho spolu víc než dost - ale o tom vám povykládají housle samy.
Ahoj Housle, jak se vám v poslední době vede?
Ahoj, jo, docela dobře. Poslední dobou na nás docela dost cvičíš, dokonce jsi vytáhla školu houslových etüd, z toho máme radost. Taky je fajn, že tady máme Peťovy housle, takže si máme s kým povídat.
Poznámka redakce: Peťa je kamarád, který se po mnoha letech vrátil ke hře na housle, hrál jen jako malý kluk. Před dobou koronovou jsme se scházeli a trénovali písničky a jednoduché skladby. Jelikož není poctivý a necvičí, housle nechává u mne.
To mi chcete říct, že máte radost z těch příšerných etüd?
Jasně, tím, že je cvičíš, se vzděláváš! Sama sis přece stěžovala, že tvoje technika upadá a už nehraješ jako dřív. Cvičením etüd to zase vypiluješ, třeba budeš hrát jako za mlada. Jen je škoda, že to nebudeš mít kde předvést. Absolventský koncert se nám moc povedl!
Jo, ten byl dokonalý, ale bohužel to byla taková tečka za sólovým vystupováním. Jaký jste z toho měly dojem?
Ten nejlepší! Den předtím jsi hrála na předehrávce Vivaldiho a udělala pár chyb. Jak ses pak na videu přesvědčila, nebylo to tak hrozné, jak sis myslela. Těsně po předehrávce jsi ale byla úplně zničená a odmítala jsi další dne přijít na absolvák. Bála ses, že to pokazíš i tam, což by byla škoda. Naštěstí už nebyl na programu Vivaldi, ale Komarovskij. Byla jsi odhodlaná ukázat, že umíš hrát a ukázala jsi to!
Ukázala jsem, co jsem se v hudebce naučila a bylo po všem, pak už jsem jen pomáhala v orchestru. Předtím jsme toho ale dost zažili, že? Mohly byste připomenout některé nejlepší události?
Určitě ne ty, kdy ti něco nešlo hrát a tys nás odložila...
Ty opravdu nemyslím!
Je nám to jasné. No, super byl zájezd do Polska v roce 2011. Tak daleko jsme se nikdy neprojely! Vytvořil se tam velký orchestr Čechů, Poláků a Němců a nacvičil se docela dlouhý program. Zkoušek bylo dost, a vy jste přesto hráli ještě na chátkách! To bylo popravdě celkem náročné, brněly nás struny, ale i tak jsme našly energii pořádně pokecat s houslemi a violoncellem od ostatních holek z chatky. Před závěrečným koncertem jsme zkoušely i šprechtit s nástroji z Německa, to byla zajímavá zkušenost.
Pak se nám líbil mezinárodní koncert ve Frýdku, ten byl asi měsíc před absolvákem. Přijeli Poláci a Finové a tys z toho byla úplně nadšená, nikdy jsme tě nezažily hrát s takovou chutí!
A jako třetí vypíchneme hraní na Sweetsen festu s Lingvisty. Ty si myslíš, že je to pocta jen pro lidi, ale jsi na omylu. Touží si tam zahrát všechny i všechny nástroje z Frýdku-Místku a nám se to povedlo!
Na začátku rozhovoru jste říkaly, že si rády povídáte s Peťovými houslemi, teď jste zase prozradily, že jste klábosily s dalšími nástroji v chatce. Jaké panují mezi nástroji vztahy? Jsou některé přátelštější než druhé? Jak se navzájem snáší strunné a dechové nástroje?
Tak jako se rádi baví lidi, baví se rády i hudební nástroje, to mi věř. Housle jsou všechny super, jen jsme slyšely, že ty od lepších hráčů se trochu povyšují nad housle obyčejných muzikantů. Tak to asi funguje u všech nástrojů, sláva holt stoupne do hlavy. Strunné nástroje jsou obecně přátelské. Válka panuje mezi dechovými: Žesťové nemají rády dřevěné a obráceně! Animovaný film Pikola a Saxofon je inspirován skutečností.
Samozvučné nástroje, jako je triangl, metalofon atd. mají trošku malé sebevědomí, necítí se s námi dobře, ale neslyšela jsem o nástroji, který by se jim smál.
Kromě vás mám ještě zobcovou flétnu, klávesy a kazoo. Jak spolu vycházíte?
Dobře! Jen si dovolíme poznámku, hraj víc na flétnu, ať si nepřipadá odstrčeně!
Máte raději sólovou hru nebo hru v orchestru?
Hrajeme rády samy, hrajeme rády v orchestru. Vůbec se to nedá srovnávat, obojí má něco do sebe.
A baví vás cvičit skladby do orchestru? Mě ne...
Je pravda, že když je doma trénuješ, je to otrava. Party nejsou celou dobu hezké a melodické ani v prvních houslích. Ostatní hlasy tomu dost chybí. Ale co se dá dělat, je to třeba. Musíme to spolu vždycky vydržet. Kdyby jednotliví hráči orchestru doma nehráli, nestálo by to za to.
Náš rozhovor je u konce. Chtěly byste něco vzkázat čtenářům?
Cvičte, cvičte, cvičte!
Moje slova... Děkuji, že jste si na mne udělaly čas i v jiném ohledu, než je hraní.
My děkujeme za příležitost promluvit!
Do houslí jsem začala chodit v prvním pololetí první třídy, krátce před sedmými narozeninami. Od té doby uplynulo už 17 let. Všechny menší verze houslí jsem měla půjčené z hudebky, svoje vlastní mám až od sedmé třídy, kdy jsem pomalu dokončovala růst. S houslemi, které jsou zpovídané, to táhneme přes jedenáct let. Zažili jsme toho spolu víc než dost - ale o tom vám povykládají housle samy.
Ahoj Housle, jak se vám v poslední době vede?
Ahoj, jo, docela dobře. Poslední dobou na nás docela dost cvičíš, dokonce jsi vytáhla školu houslových etüd, z toho máme radost. Taky je fajn, že tady máme Peťovy housle, takže si máme s kým povídat.
Poznámka redakce: Peťa je kamarád, který se po mnoha letech vrátil ke hře na housle, hrál jen jako malý kluk. Před dobou koronovou jsme se scházeli a trénovali písničky a jednoduché skladby. Jelikož není poctivý a necvičí, housle nechává u mne.
To mi chcete říct, že máte radost z těch příšerných etüd?
Jasně, tím, že je cvičíš, se vzděláváš! Sama sis přece stěžovala, že tvoje technika upadá a už nehraješ jako dřív. Cvičením etüd to zase vypiluješ, třeba budeš hrát jako za mlada. Jen je škoda, že to nebudeš mít kde předvést. Absolventský koncert se nám moc povedl!
Jo, ten byl dokonalý, ale bohužel to byla taková tečka za sólovým vystupováním. Jaký jste z toho měly dojem?
Ten nejlepší! Den předtím jsi hrála na předehrávce Vivaldiho a udělala pár chyb. Jak ses pak na videu přesvědčila, nebylo to tak hrozné, jak sis myslela. Těsně po předehrávce jsi ale byla úplně zničená a odmítala jsi další dne přijít na absolvák. Bála ses, že to pokazíš i tam, což by byla škoda. Naštěstí už nebyl na programu Vivaldi, ale Komarovskij. Byla jsi odhodlaná ukázat, že umíš hrát a ukázala jsi to!
Ukázala jsem, co jsem se v hudebce naučila a bylo po všem, pak už jsem jen pomáhala v orchestru. Předtím jsme toho ale dost zažili, že? Mohly byste připomenout některé nejlepší události?
Určitě ne ty, kdy ti něco nešlo hrát a tys nás odložila...
Ty opravdu nemyslím!
Je nám to jasné. No, super byl zájezd do Polska v roce 2011. Tak daleko jsme se nikdy neprojely! Vytvořil se tam velký orchestr Čechů, Poláků a Němců a nacvičil se docela dlouhý program. Zkoušek bylo dost, a vy jste přesto hráli ještě na chátkách! To bylo popravdě celkem náročné, brněly nás struny, ale i tak jsme našly energii pořádně pokecat s houslemi a violoncellem od ostatních holek z chatky. Před závěrečným koncertem jsme zkoušely i šprechtit s nástroji z Německa, to byla zajímavá zkušenost.
Pak se nám líbil mezinárodní koncert ve Frýdku, ten byl asi měsíc před absolvákem. Přijeli Poláci a Finové a tys z toho byla úplně nadšená, nikdy jsme tě nezažily hrát s takovou chutí!
A jako třetí vypíchneme hraní na Sweetsen festu s Lingvisty. Ty si myslíš, že je to pocta jen pro lidi, ale jsi na omylu. Touží si tam zahrát všechny i všechny nástroje z Frýdku-Místku a nám se to povedlo!
Na začátku rozhovoru jste říkaly, že si rády povídáte s Peťovými houslemi, teď jste zase prozradily, že jste klábosily s dalšími nástroji v chatce. Jaké panují mezi nástroji vztahy? Jsou některé přátelštější než druhé? Jak se navzájem snáší strunné a dechové nástroje?
Tak jako se rádi baví lidi, baví se rády i hudební nástroje, to mi věř. Housle jsou všechny super, jen jsme slyšely, že ty od lepších hráčů se trochu povyšují nad housle obyčejných muzikantů. Tak to asi funguje u všech nástrojů, sláva holt stoupne do hlavy. Strunné nástroje jsou obecně přátelské. Válka panuje mezi dechovými: Žesťové nemají rády dřevěné a obráceně! Animovaný film Pikola a Saxofon je inspirován skutečností.
Samozvučné nástroje, jako je triangl, metalofon atd. mají trošku malé sebevědomí, necítí se s námi dobře, ale neslyšela jsem o nástroji, který by se jim smál.
Kromě vás mám ještě zobcovou flétnu, klávesy a kazoo. Jak spolu vycházíte?
Dobře! Jen si dovolíme poznámku, hraj víc na flétnu, ať si nepřipadá odstrčeně!
Máte raději sólovou hru nebo hru v orchestru?
Hrajeme rády samy, hrajeme rády v orchestru. Vůbec se to nedá srovnávat, obojí má něco do sebe.
A baví vás cvičit skladby do orchestru? Mě ne...
Je pravda, že když je doma trénuješ, je to otrava. Party nejsou celou dobu hezké a melodické ani v prvních houslích. Ostatní hlasy tomu dost chybí. Ale co se dá dělat, je to třeba. Musíme to spolu vždycky vydržet. Kdyby jednotliví hráči orchestru doma nehráli, nestálo by to za to.
Náš rozhovor je u konce. Chtěly byste něco vzkázat čtenářům?
Cvičte, cvičte, cvičte!
Moje slova... Děkuji, že jste si na mne udělaly čas i v jiném ohledu, než je hraní.
My děkujeme za příležitost promluvit!
Kája a Housle
- Rozhovor s koloběžkou Kostkou: O vztazích v kolárně a koloběžčím duševnu
- Lingvisté hráli avantgardní neofoklor, copak je to za žánr?
Super rozhovor. Já když jsem odešla z hudebky, tak jsem na to taky docela kaslala, ale teď, jestli budou maturity, tak tam budu hrát Vltavu na klavír, takže teď poctivě trénuji každý den :)
OdpovědětVymazatJo, člověk by měl hrát primárně kvůli sobě - je to natolik úmorná práce, že jakákoliv jiná motivace dlouho nevydrží :-)
OdpovědětVymazatPříběhy spatřené přes hledáček