Do hudebního kroužku s ročním miminem? Jasně!

Od září chodím se synem do hudebního kroužku. Jmenuje se Robátka a pořádá ho hudební škola Yamaha. Okolí si většinou představí sbor složený s ročních mimin, což je vcelku vtipná představa. Budu vám proto vyprávět, jak to v kroužu probíhá a jaké z něho máme zážitky. 

O existenci Yamahy jsem věděla, ale nikdy jsem nepřemýšlela, že bychom do některého jejího kurzu chodili. O tom, že organizují Robátka, kroužek pro děti od 4 měsíců, jsem se dozvěděla úplnou náhodou, když jsem orientačně projížděla stránky jedné Montessori školky. Kroužek se koná v jejich prostorách. 

Začali jsem chodit, když měl synáček právě jeden rok. Byla jsem zvědavá, jak to bude zvládat, protože měl zrovna stydlivé období. Jak jsem předpokládala, lektorka a jedenáct cizích dětí s jednácti cizími maminkami ho vylekaly. Zpočátku mi seděl nervózně na klíně. Uvolnil se, jakmile začala hrát hudba. 

Hodiny začínají přivítáním s maskotem Robíčkem, což je maňásek-tuleň. Zatímco ostatním dětem se moc líbí, synáček si ho neoblíbil. Krátká uvítací písnička zaznívá mnohokrát, synáček během ní aktivně rytmizuje dětským padákem, pokud pod něj rovnou nevleze, to je, panečku, teprve zábava! Podobnými kreativními nápady značně narušuje program kroužku, mám doma rebela. 

Po přivítání následuje básnička a písnička, obojí se rytmizuje tleskáním, hudebními nástroji z Orffova instrumentáře, nebo i jinými předměty, třeba malými míčky. Během poslechové ukázky bývají děti v náruči a maminky tancují. Pokračuje se volným objevováním. Děti by v tu chvíli měly zkoumat předměty, které se předtím používaly k rytmizaci. Mého synáčka to poslední dobou nebaví. Proč by zkoumal něco, co už viděl? Opouští hlouček dětí a jde objevovat, co má školka uložené pod parapetem. To byste nevěřili, jaké tam minule našel skvělé kužely! 

Nástoroje a kužely se uklidí, děti jdou zpátky do náručí. Je tady akční rituál, během kterého všelijak pochodujeme a pohupujeme se. Pak si zopakujeme nově naučenou básničku či písničku a rozloučíme se se (strašidelným) Robíčkem. Píseň opět hraje několikrát, děti už ji nevěnují moc pozornosti. Soustředí se spíše na svačinu nebo na kojení. Můj synáček chroupe tyčinku a spěchá zkoumat plyšového medvídka. 

Myslím si, že by bylo fajn, kdybychom ve druhém pololetí postoupili do kroužku pro starší děti. Pravda, synáček tam asi bude trochu plavat, sledoval by však šikovnější děti a třeba se něco nového naučil. Spolužáci v Robátkách toho moc nesvedou, nejmladší holčička se sotva naučila převalit ze zad na bříško. 

Kurz Robátka je mazlivý a moc milý, ušitý na míru nejmenším dětičkám. Texty písní bývají trochu hloupé, ale to přežiju, přece tam nechodíme kvůli mně. Dětem stačí slyšet známá slova, jako třeba jablíčka, banány, koupání, koník a tak dále. V kroužku se děti učí vnímat hudbu, rozvíjí se však též po sociální a psychické stránce, zlepšují i své motorické dovednosti. 

Nemám ambice vychovat ze svého potomka veleslavného muzikanta, přesto má velkou radost, že rozvíjí hudebnost od útlého dětství. Ta se vždycky hodí. Třeba na hudbu sbalí nějakou super holku. :) 

Kája