Jistě víte, že jsem velká milovnice knížek. Lásku ke knihám od začátku přenáším i na syna. Čteme spolu každý večer, někdy to stihneme i přes den. Knihy kupujeme, dostáváme i půjčujeme v knihovně. Tam nechodíme jen pro zásobu čtení. Dvakrát měsíčně se účastníme dětského čtenářského klubu.
.png)
„To je knihovna, tam chodíme pro knížky, že?" říkala jsem jednou synovi, když jsme jeli autobusem kolem knihovny.
„Taky auta tam jsou!" upřesnil.
.png)
S knížkou do života
Naše knihovna se zapojila do projektu S knížkou do života, české verze anglického projektu Bookstart. Záměr je jasný: podporovat čtenářskou gramotnost. Kde je třeba začít? Nejlépe ještě v plenkách. Proto se projekt snaží lákat rodiče s malými dětmi ke knihám a do knihovny. Nevím, jak se angažují v jiných městech, v naší knihovně funguje dětský čtenářský klub.
Na začátku měsíce probíhá ve frýdecké pobočce, koncem měsíce v místecké. Probíhá vždy dopoledne, takže se ho pravidelně zúčastňují nejmenší děti, které ještě nechodí do školky.
Jak probíhá čtenářský klub
Začátek je psaný na 9:00. V tu chvíli se ještě nic neděje. Knihovnice dokončují přípravy, maminky pijí kafe a děti si hrají. Běhání s kočárkem ani ježdění s vlakem nemá se čtením nic společného, ale to nevadí, hlavně že děti zjišťují, jak je v knihovně dobře.
„To je knihovna, tam chodíme pro knížky, že?" říkala jsem jednou synovi, když jsme jeli autobusem kolem knihovny.
„Taky auta tam jsou!" upřesnil.
Přibližně v 9:15, až se děti vydovádějí, začíná program. Uvádí ho dvě básničky doprovázené pohybem. Následuje pohádka. Obvykle ji jedna knihovnice čte z knížky, druhá ji doprovází loutkami, obrázky, případně drobnou dramatizací. Slyšeli jsme třeba O koblížkovi, Jak pejsek s kočičkou dělali k svátku dort, Boudo budko, kdo v tobě přebývá?, došlo i na Prasátko Peppu.
Po pohádce bývá ještě další drobná aktivita jako házení míčků do koše, zpívání apod. Nakonec přichází výtvarka. Rodiče se mohou průběžně seznamovat (nejen) s vystavenými knihami.
To musí být hrozný chaos!
Možná vás napadá, že číst pohádku skupině dvouletých dětí není zrovna jednoduchá disciplína. Ano, v klubu vládne trochu chaos. Synáček sleduje dění na půl ucha, většinou má v ruce auto nebo se zabývá knihou vlastního výběru. Je to takový pasivní rozvoj čtenářství, věřím, že i takový má svůj význam.
Kája
P. S. Zajímalo by vás, co se synáčkem čteme?
P. P. S. Článek zařazuji k tématu měsíce klub v Klubu blogerů.
Pěkný program knihovna pořádá. A ano, bylo by zajímavé se dozvědět, co synka zajímá za četbu.
OdpovědětVymazatDobrá, vrhnu se na to!
VymazatMyslím, že je hezké, že knihovny čas od času pořádají nějaký program pro malinké děti. I kdyby jim to v tomhle věku ještě nic nedalo, zase je to něco jiného, než hraní si doma. Jednou za čas to chce nějaký zážitek. A až bude starší, podvědomě v sobě bude mít zakódováno, že mezi knihami se člověk může cítit dobře Také to podpoří sociální kontakt s ostatními dětmi.
OdpovědětVymazatVidím to přesně tak, jak píšeš. :)
VymazatFajn, že knihovna tohle organizuje. Já si knížky z knihovny pro malého zatím netroufám půjčovat, protože pořád občas prohlížení domácích zásob skončí natrženou stránkou...
OdpovědětVymazatJednu dobu jsem knížky z knihovny měla bokem a četli jsme je jenom společně. Teď už synovi celkem věřím.
VymazatMně by zajímalo, co čtete a jaké dětské knížky tě třeba zaujaly :) Bookstart mi přijde super super, a věřím, že má pro malé děti význam v rozvoji čtenářské gramotnosti.
OdpovědětVymazatNapíšu o tom.
VymazatZatím to není tak zajímavý výběr. Časem to bude lepší.
To je krásná možnost, jak se kulturně socializovat i s malými dětmi. Musím se podívat, jestli u nás na Městečku dělají nějaké podobné akce i v knihovně, zatím jsem zaregistrovala jen baby kino. :)
OdpovědětVymazatNaše knihovna má tu informaci celkem zamaskovanou. A to je dobře, kdyby ji víc propagovali, chodilo by víc dětí a místo pohádky by to byla divočina.
Vymazat