Výstava modelů vlaků, se synem zažívám vskutku netradiční věci

Výstava vláčků, to je akce pro děti a Sheldona Coopera, smála jsem se v duchu, když jsem vymýšlela výlet. Zároveň jsem se radovala, věděla jsem, že výlet na vláčky se synovi bude líbit. Vlastní zájmy musely s jeho narozením jít trochu stranou, ale za to zažívám spoustu nových věcí. A teď nemám na mysli samotnou péči o ditě, pravidelné shánění nových bot ani starosti, na jakou školu bude jednou chodit. Myslím právě vláčkové akce, muzea starých aut a podobně. 

Synka to k dopravním prostředkům táhne snad odjakživa. Marně jsem mu ukazovala zvířátka. Když bylo poblíž cokoliv, co má kola, měli pejsci, kočičiky i koníčci smůlu. První skutečná slova, která se ve dvou letech naučil říkat, byly značky aut. Jednoho dne se nechal slyšet, že ,,opravdové knížky jsou o autech". A skutečně před spaním čteme obvykle příběhy o dopravních prostředcích nebo si rozšiřujeme obzory v encyklopediích stejného tématu. 

S Krtečkem na něj nechoďte, maximálně tak s pohádkou o tom, jak jezdil v autíčku. Za to taková Tlapková patrola (= psi v autech), Bořek stavitel (těch strojů!), nebo Statečná autíčka (spíše dřívější záležitost), to je něco! 

Podle toho vypadají i výlety. V zoo jasně zvítěžil autovláček. Dnes na horách se mu nejvíc libilo, že si v cíli mohl půjčit velké popelářské auto. Daleko lepší cíl jsou muzea! Naštěstí hned tři máme v nedaleké Kopřivnici. Nadšený byl v Malém světě techniky v Ostravě. Nebo v Železničním muzeu moravskoslezském. První máj oslavíme na srazu veteránů. 

Včera jsme navštívili výstavu železničních modelů, kterou pořádali Železniční modeláři Ostrava. Konala se v DDM Zábřeh, jeli jsme kvůli tomu vlakem a dvěma tramvajemi, takže o zážitek se postarala už cesta. Navzdory tomu, že jsou modely vlaků mimo mé zájmy, výstava se mi moc líbila. Bylo poznat, že jsou modeláři opravdoví nadšenci, tratě měli propracované do posledního detailu, nechyběly stromy ani pidi lidi na lavičkách.  

Vlastně bych se na jezdící vláčky dokázala dívat delší dobu, ale pro synka bylo připravené lepší místo. Herna. S pauzami na jídlo by si tam asi klidně hrál celý den. Měli tam sice tytéž koleje, co máme doma, ale v mnohem, mnohem, mnohem větším množství, takže postavili o dost zajímavější dráhu. Také tam měli lepší vlaky. 

(Jestli se vám zdá, že jim dráhu závidím, nenechte se zmást. Nezdá se vám to. Naše sbírka doma není marná, nicméně mívám choutky postavit zajímavější koleje... a na to nám  zásoby nestačí.) 

Kdyby se podobná výstava konala ve vašem okolí, určitě zajděte. A to nejen, jestli máte děti nebo jste vláčkofilové. Je hezké vidět, jak se někdo s láskou a velkým zájmem věnuje svému koníčku.

Kája