Na začátku srpna jsme byli na dovolené. I když jsme program přizpůsobovali velkému horku, viděli jsme toho hodně. Dnes vám povím o výletě, během kterého jsme stihli trochu poznat Uherské Hradiště, nahlédnout do středověké kultury v archeoskanzenu Modrá a bloudit v katakombách velehradské klášterní baziliky.
Uherské Hradiště
Zaparkovali jsme u vlakového nádraží. V roce 2011 oprávněně vyhrálo titul nejkrásnějšího nádraží. Obdivování města proto začalo už tam. Pak jsme se podívali do Jezuitské zahrady, na Matyášovu bránu a obrovské platany. Také jsme museli povinně obdivovat Dodge zaparkovaný vedle zahrady. Dopravní zajímavosti nám díky synáčkovi nikdy neunikají. Každou doplní svou přednáškou, bohužel nevím, nakolik jsou vyřčená fakta pravdivá.
Pokračovali jsme na pěkné Masarykovo náměstí a snažili jsme se sehnat dobrou kávu. Měla jsem pár tipů na kavárny, ale nevěděla jsem, jestli v nich filtrují. Úspěch jsme zažili až v espresso baru Fčil. Nejen, že podávali filtrovanou kávu, dokonce nám dali na výběr ze dvou zrn. Vybrali jsme si ta ovocnější, jak máme rádi. Naše cesta pak vedla do parku zvaného Smetanovy sady. Holčičí část účastníků, čili já, fenka a miminko v bříšku, se uvelebila na lavičku, klučičí část, tedy manžel a syn se vydali na hřiště. Většina herních prvků byla díky okolních stromů ve stínu. Takové hřiště bychom potřebovali i blízko domova.
Když si kluci dost vyhráli, vyrazili jsme na oběd. Před jídlem jsme ještě omrkli Mariánské náměstí. V průběhu celého výletu jsme se věnovali nově objevené zábavě, focení se sochami. Bohužel nemám sólo fotku z Uherského Hradiště, proto pro ilustraci přikládám aspoň fotku z Hradce nad Moravicí, kde jsme byli krátce před dovolenou.
 |
| Focení se sochou v Hradci nad Moravicí |
 |
| Masarykovo náměstí a kostel sv. Františka Xaverského v Uherském Hradišti |
Archeoskanzen Modrá
Najedení jsme se přesunuli do obce Modrá, kde jsou hned dvě turistické atrakce vedle sebe. Živá voda, kde jsou k vidění sladkovodní živočichové a pratuři, a Archeoskazen ukazující obydlí z dob středověku. Ryby nejsou přístupné psům ani fenám, dovnitř šli proto jen kluci. My jsme se s Eliškou zašily do stínu. Kluci si v Živé vodě užili hlavně podvodní tunel. Ryby plavaly kolem nich a nad jejich hlavami.
Do skanzenu jsme mohli všichni. Domy, které jsou v něm k vidění, vznikly podle skutečných archeologických nálezů. Zhruba tak mohlo vypadat opevněné sídliště v dobách Velkomoravské říše. Zvědavě jsme nakukovali do domků, i když v nich nic moc k vidění nebylo. Středověk je nám velice vzdálen, tehdejší lidé by asi zírali, jaká bydlení teď máme my (a stejně s nimi často nejsme spokojení).
Ochlazení v katakombách
Kousek od skanzenu se nachází Velehrad, v dobách Velké Moravy prý významné středisko. Žije tam jen přes tisíc obyvatel, za to turistů tam asi bude dost. Ti se, stejně jako my, přijíždějí podívat na klášter a klášterní baziliku. Budovy i jejich okolí jsou krásné, ale protože už v době našeho příchodu bylo opravdu horko, více než klášter a zahrada nás zajímalo podzemí baziliky.
Počítala jsem s tím, že se zase budeme muset rozdělit, ale do sklepení nás pustili i s fenkou. Ta z toho samozřejmě nic moc neměla, zchlazení ji ovšem určitě prospělo. V podzemí jsou k vidění historické kamenné prvky, archeologické nálezy, středověký náhrobek a zlatá růže udělena Janem Pavlem II., my jsme však měli zábavu hlavně z bloudění úzkými chodbami a lehce strašidelného prostředí.
Jak jste zvládali extrémní horka?
Kája
Kam dál:
- O prvních dnech dovolené: Ochutnávání luhačovických pramenů a procházka ke zbytkům hradu Starý Světlov
- Skanzen z jiné oblasti a doby: Objevování starých domečků v Rožnově pod Radhoštěm
Komentáře
Okomentovat
Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.