Problémy, se kterými se setkáváme při úklidu

Obsluhovat zákazníky a udržovat dokonalý pořádek. To jsou naše nejdůležitější úkoly v práci. Plnění prvního je většinou jednoduché, nenatrefíme-li zrovna na jedince, jehož koníčkem je otravování cizích životů. S druhým úkolem to už tak jednoduché není. Na úklid totiž máme hodně punkové podmínky.




Pro upřesnění neznalým čtenářům: pracuji v obchodním centru, konkrétně v 5D kině. To je kino se speciálními filmy, u kterých nejde o příběh, nýbrž o efekt. Trvají pět minut a jsou trojrozměrné. Během sledování se s vámi všelijak houpe sedačka, létají na vás bubliny, stříká voda a tak dále. Ze sálu se vypotácíte celí mokří a s nevolností. Ač zní tento odstavec možná dost negativně, návštěva našeho kina je podle mne dobrý zážitek a jestli nevíte, co s osmdesáti korunami, můžete si to přijít vyzkoušet.


Mít takový vozík, pískám si...


O těžkostech pravidelného úklidu

,,V čem spočívají ty vaše punkové podmínky pro úklid?" ptají se udivení čtenáři,
Inu, důvodů je celá řada. Jádro celého problému spočívá v tom, že v naši jednotce nemáme žádný zdroj vody, nepočítáme-li vlastní láhve nápoji a strojky u sedadel, do kterých každý večer naléváme destilovanou vodu a které na vás během filmu stříkají. Objevím-li tedy nějakou špínu, nemůžu jen tak namočit hadřík a dané místo utřít.

Další háčky jsou: slabý sponzoring, chabá domluva s vedením a absence schůdků.
,,Je vidět, kam dosáhnete," zhodnotil vedoucí mou půldenní usilovnou práci o co nejčistější stěny. Se sto šedesáti centimetry a židlí bohužel moc slávy nenadělám, nemluvě o tom, že by se měl čistit i strop. Tyto věci bych nerada rozebírala víc, jsou to potíže, které by měly zůstat v kině.

O čem vám chci vyprávět, je naše dokonalá úklidová místnost.


O dřívějším postupu

Vodu na vytírání napustíme v umyvadélku na záchodě. Jelikož se tam kyblík vejde jen částečně, nabereme pouze trošku. Jestliže je voda studená, nic si z toho neděláme, z podlahy přece nehodláme jíst. Po vytírání obsah kyblíku vylijeme do kanálu před obchodním centrem. Vyhýbáme se divným pohledům puberťáků. Snažíme se o neumazání bot od bláta.

Po přestěhování je to o něco složitější - už nejsme u východu, nýbrž uprostřed obchodního centra, kanál je tedy docela z ruky. Kašleme na žádosti uklízeček, vodu vyléváme přímo do záchodu. Cítíme se při tom divně a trochu poníženě, když tam procházíme kolem zákaznic.

To se musí nějak vyřešit!


Dosáhnout cíle není vždy jednoduché

,,Chceme nějakou úklidové místnost!" bombardujeme vedoucího. Tomu trvá, než začne jednat. Když konečně zaútočí na vedení našeho OC, těšíme se, že nastanou lepší úklidové podmínky.

Ha ha ha.

Problém pomalého vyřizování se netýká jen nás, existuje asi všude. A tak zase čekáme, s tím rozdílem, že už nemůžeme nikoho bombardovat, jelikož vedoucí svůj úkol splnil a na vedení OC jsme krátké. Nakonec se přece jen svěřujeme našemu vedoucímu, znovu tak spouštíme dlouhý zařizovací proces.

Mezitím opatřili záchody pro invalidy euroklíčem. Dupu vzteky. Napouštět vodu jejich malé umyvadlo sice neumožňovalo, je ale trochu kulatější, a tak jsem si v něm navykla prát hadry. Výhodou bylo také to, že jsem se mohla zamknout. Smůla, musím se přesunout před zraky zákazníků.

,,Otevřeme vám místnost s výlevkou!" dozvěděli jsme se jednou od OC. Kdybychom byly s kolegyněmi schopné domluvit se na jednotném termínu, určitě bychom se sešly a informaci náležitě oslavily. Následující týdny vychází najevo, že by oslava byla zbytečná. Odemčení dveří se protahuje.

Po jednom školení nájemců, na které jsem šla jako zástupce naší jednotky, jsem vzala situaci do vlastních rukou. Opravdu jsem si odchytila vedení a zeptala se, i když jsem se hrozně styděla a málem to na poslední chvíli vzdala. Uznala jsem však, že kdyby někdo odhodlaně šel přímo ke mně a pak se otočil na podpatku a zmizel, působilo by to na mne dost divně.

Tramtaradá! Dveře otevřeli!



Je úchvatná! 

Jelikož většinou nemívám odpolední, téměř do nově nabyté místnosti s výlevkou nechodím, nějakou tu zkušenost ale přece jen mám. Přečtěte si následující příběh vypovídající o jedné nádherné návštěvě.

Otevírám dveře.
Hm, vypadá to tu dost strašidelně.
Co když mě tu někdo zamkne? Budu hodně křičet.
To je ale divná výlevka! Vypadá spíš jako obrovské umyvadlo. Počkat, ono to má v odtoku mřížku? Tak to mám s těmi kusy slizu z bublinkovačů asi smůlu. No co, to vyřeším jinak. Vyliju aspoň vodu z druhého kyblu a vyperu hadry.
Eror! I když vytočím kohoutek na stranu, voda stále teče moc na kraji. Jakmile pod proud strčím hadr, voda stříká po celé místnosti.
Připadám si, že dělám něco nekalého.
Snad to tričko brzo uschne.
Musím vymyslet jiný systém na praní hader. Napouštím vodu do kyblu, máchám v ní hadru. Voda okamžitě zčerná. Napouštím novou, máchám druhou hadru. Zopakuju to ještě dvakrát.
Možná bych mohla utřít podlahu.
Chci vyjít ven, ale zrovna slyším z chodby nějaké hlasy. Radši ještě chvíli čekám.
Opatrně otevírám, rozhlížím se a vycházím ven.
Odnáším jeden kybl a hadry do jednotky, s druhým kyblem plným slizu z bublinkovačů odcházím na záchod. Nedá se nic dělat...


(Do bublinkovačů nedáváme vodu s jarem, kdepak! Patří do nich speciální smradlavý roztok, který po čase vytváří odporný sliz. Sliz se pak všude možně lepí. Čas od času musíme bublinkovače rozmontovat a sliz z nich odstranit. Mohly by totiž přestat fungovat.)


Naše úklidová místnost je takové malé vítězství. Co myslíte? Určitě nám ji závidíte, že jo? 

Kája



Komentáře

  1. To fakt nemáte jednoduché - tím spíš, když to kino je přímo udělané tak, aby dělalo bordel ... :)

    OdpovědětVymazat
  2. Páni, to jsou podmínky k úklidu. Doma jsme si pořídili vymoženosti. Měli jsme kýbl s košíčkem, kde se dal mop vymačkat. Nyní jsem koupila ten rotační kyblík, ve kterém šlapáním odstředíme vodu parádně. Manžel, který má podlahy a schodiště na starosti jej používá a docela si to chválí. Na okna jsem pořídila vytahovací čistič- je tam z jedné strany guma na stahování mokra a z druhé mikroutěrka připevněná suchým zipem, která se používá na mytí. Jsem také malá, ještě menší než ty a takto dosáhnu docela dobře všude. I na kuchyňskou linku či lustr. Máme síce schůdky, na které, když je třeba vylezeme, ale pomoc je to velká ty vymoženosti. Myslím, že všude, kde se uklízí (viděla jsem takový vozík v nemocnici)
    mají mít dobré pomůcky k ulehčení práce. Samozřejmě hlavní je přístup k vodě a kanalizaci. Mělo by si vedení vyzkoušet řádně uklidit v podmínkách stávajících, hned by se vše vyřešilo, že?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, měli by si to vyzkoušet!
      ,,Šlapací mop" je skvělá vychytávka.
      Když o tom tak přemýšlím, neměla jsem dobré podmínky ani na předchozí brigádě. To bylo v Tescu Expres, takovém tom úplně malinkém. Každý den jsme tam vytíraly obyčejným hadrem na smetáku. Byla to docela otrava takto vytřít půlku hodně špinavého obchodu. Na druhou stranu tam zase byl přístup k vodě. Člověk si holt nevybere...

      Vymazat
  3. Ještě k přechozímu článku - vnoučata mají těch turistických známek 164 kusů. Dnes jsem spočítala.
    Lydie

    OdpovědětVymazat
  4. To se divím, že ve Frýdě je problém s tak základní věcí jako je voda. Vlastně vůbec se nedivím...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono je to spíš typem jednotky.
      Našel jsi v tomto článku vtip?

      Vymazat
    2. Jasně, ale ne vše je k smíchu... Tohle je spíše k pláči...

      :-D

      Vymazat
    3. Velké holky nepláčou!

      Vymazat
  5. O nic víc než o pobavení tady nešlo. :)

    OdpovědětVymazat
  6. No, to jsem si myslela, že jsou tam lepší podmínky, to ti fakt nezávidím. A nakonec proč se ty bublinkovače tam mohou používat a ne venku?

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.