Já a (marné) pokusy o kariéru muzikantky

Sobotní večer jsem strávila hrou na housle. I kdy jsem si to užila, nakonec mám celkem smíšené pocity, protože to znovu otevřelo známý problém: Jsem muzikantka bez hudebního vyžití! Momentálně už nehraju ani těm dětem ve škole... Tady ale nechci brečet. Raději vám povyprávím o tom, jak jsem se v minulosti angažovala a jak jsem zakládala kapely.


Nejvíce mě angažovala hudebka

Asi vás nepřekvapí, že největší angažmá mi poskytla hudebka. Absolvovala jsem oba vzdělávací cykly + připravný ročník, což znamená, že jsem ji několikrát týdně navštěvovala dvanáct let. Tři roky poté jsem ještě více či méně poctivě chodila do žákovského orchestru a vystupovala s ním. 

Díky hudebce jsem: 
  • vystoupila na mnoha předehrávkách a absolventském koncertě 
  • hrála s orchestrem na (mezinárodních) koncertech a soutěžích
  • zpívala se sborem na koncertech, v domovech důchodců, na náměstí apod. 
  • absolvovala několik soustředění (náročných a zábavných současně) 
  • strávila muzikantský týden v Polsku 



Ne příliš úspěšné pokusy založit kapelu 

Sem by mohly patřit všechny kapely, které kdy existovaly v myšlenkách. Mezi nimi je např. kapela Blue screen of death, ve které měl znít můj čistý zpěv a sestřin growl. Bohužel jsme zatím nesehnaly žádné další muzikanty, takže projekt zatím nebyl uskutečněn. 

Podobných nápadů bylo více, věnovala bych se ale pouze dvěma, se kterými to bylo vážnější. 


Cute Cats 

Trio s obsazením housle, klavír, flétna. S kamarádkami Terkou a Anežkou jsme o tom básnily od května 2010. V srpnu téhož roku se konala první zkouška. První a zároveň poslední. Přelouskaly jsme z not My heart will go on, pak jsme kecaly v kuchyni a nakonec odešly do parku. 


Šnuptychl

Rocková kapela Šnuptychl v představách vznikala zhruba o rok později než Cute Cats. Celý další rok pak trvalo, než jsme konečně začali zkoušet! Já jsem se ujala zpěvu, klavíristka Terka přesedlala na basu. Její místo obsadila kamarádka Ingrid, se kterou jsem chodila do sboru a na kytaru hrál Ritchie, můj tehdejší kluk. Bubeníka nám dohodila Ingrid. Byl to její spolužák a jak se ukázalo, zároveň také syn naší češtinářky... 

Za rok zkoušení jsme natrénovali Zalubenú žabu od Metalindy, Poletuju od Dogy a do poměrně poslouchatelné podoby jsme dotáhli Nemo od Nightwish a It's my life od Bon Jovi. Možná se zdá náš repertoár dost slabý, ale vzhledem k docházce se nemůžeme ničemu divit. Češtinářčin syn skoro nechodil, Terka s Ingrid byly často nemocné. A když jsme tam byli jenom já a Ritche, dělali jsme blbosti nebo jsme se hádali. Další rok se kapela rozpadla. 


Dovolím si drobnou poznámku ke jménu kapely. Proč zrovna Šnuptychl? Inu, je to jednoduché. Ve městě jsme zahlédli plakát od kapely The Snopl. Název nás pobavil. Myšlenka na Šnuptychl pak přišla tak nějak sama... A protože je svět malý a o náhody v něm není nouze, jeden ze Snoplích členů je teď pro mne ten nejdůležitější člověk na světě. 


Lingvisté to dotáhli nejdál 

A protože byli tak skvělí, věnuju jim celý příští článek. Vrcholné slávy se dočkali v červnu 2015. 


Největší pitomost všech dob 

Když jsem bydlela v Praze, hrála jsem v symfonickém orchestru. Jeden rok jsem splnila celkem poctivě, po prázdninách se mi ale příliš nedařilo. V práci to bylo náročné, a tak jsem nestíhala cvičit. Asi tři týdny před vánočními koncerty mi došlo, že z programu absolutně nic neumím a že bych to orchetru jen kazila. 

Kdybych byla normální a komunikace schopná, omluvila bych se týpkovi, co měl osazenstvo na starosti, koncerty bych vynechala a v lednu bych přišla plná elánu a chuti trénovat něco nového. Protože jsem ale nenormální a komunikace neschopná, odešla jsem ze soustředění, aniž bych komukoliv něco řekla, zablokovala si známé muzikanty na Facebooku a už nikdy jsem si s tímto orchestrem nezahrála... 


Tolik k mé muzikantské historii. Za týden si důkladně rozebereme avantgardně-neofolkórní trio Lingvisté.


Aktualizace 1. 2. 2020: Zapomněla jsem zmínit, že jsem párkrát hrála nebo zpívala na svatbě! Přitom je to z hlediska mé "kariéry" docela zásadní, nemyslíte? 


Kája

Komentáře

  1. Také jsem chodila od první třídy do hudebky. Až do 2. ročníku střední školy. Potom jsem odešla, jelikož naše paní učitelka odešla na mateřskou a pan učitel ani neuměl zahrát naše skladby...
    Hrála jsem na klavír.
    Taky jsem se zúčastnila hodně koncertů, přehrávek, koncertu v domově důchodců, absolventský koncert apod. Ráda vzpomínám na koncert, kde jsem hrála Piráty z Karibiku a byla stylově převlečená za piráta :D
    Ráda si sednu k pianu a hraju si pro sebe skladby, které mám ráda :). Na jaře budu maturovat z hudebky, budu tam hrát Vltavu, tak se musím udržovat v kondici :D.
    Kde jste trénovali? Rok? To je docela dlouho :)

    OdpovědětVymazat
  2. Krásné ohlédnutí, až se divím, že jsi nešla na JAMU. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ach, to je moje zivotni trauma... stacila by kontervator, ale to by NEKDO musel svoje prani vyslovit...

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Droga jménem KINEDRYL

Lingvisté hráli avantgardní neofolklor, copak to je za žánr?

Vykulená cestovatelka se raduje: Filánže stačily!