#bloggerchallenge: Vyhodili mě ze zkoušky

Pátý úkol výzvy zní: Share a time when you felt defeated and what happened next. Téma je pro mne dost aktuální, ale psát o tom, co se děje teď a proč beru antidepresiva, se mi nechce. Vlastně je mi nějak proti srsti popisovat jakýkoli jiný velký problém. A tak se s vámi podělím o to, jak mě v prváku porazila matikářka na zkoušce. Kvůli ní jsem málem vzdala studium.

Matikářka působila nesympaticky už ve výuce. Z jejího vystupování jsem měla pocit, že se díky svým matematickým znalostem cítí být mnohem lepší než my. Učivo probírala tak, že spousta spolužáku absolutně nechápala, o čem mluví. Když se někdo vyjádřil matematicky nepřesně, totálně ho setřela, přestože byla odpověď v podstatě správná. 

Ke zkoušce jsem šla s celkem dobrým pocitem. Ke všem okruhům jsem měla co říct, nechyběly mi ani praktické dovednosti. Úvodním testem jsem prošla bez problému, byla jsem puštěna k ústní zkoušce. Bohužel jsem měla jít jako poslední. Prvních několik spolužáků bylo zkoušeno více než půl hodiny, přestože původně slibovala maximálně dvacet minut. Jak jsem to tak sledovala, přepadávala mě nervozita. Když se na mne konečně dostala řada, celá jsem se klepala a měla jsem v hlavě temno. 

Na papíře s přípravou jsem téměř nic neměla, nemám potřebu si dělat poznámky, když mám znalosti v hlavě. Matikářka na mne hned vyjela, že toho asi moc nevím, když jsem si nic nezapsala. Řekla to dost kousavě, rozhodila mě ještě víc. Hned na začátku svého projevu jsem si spletla konjunkci s disjunkcí. Místo možnosti svůj omyl napravit jsem dostala další kritiku. A pak už se to se mnou vezlo.

Ze stresu jsem se pořád pletla. Navíc mi připadalo, že paní matikářka neověřuje moje znalosti, ale spíše se snaží přijít na to, co všechno nevím. Bylo to příšerné. Vlastně se mi docela ulevilo, když mě poslala domů se známkou F. Sice to znamenalo, že budu muset přijít znovu, ale pro tu chvíli jsem měla klid. 

Než jsem stihla opustit kancelář, volala za mnou matikářka, že bych možná měla ukončit studium, protože si nemyslí, že na to mám. Stěží jsem držela slzy. Utíkala jsem na záchod, kde jsem se rozbrečela.

Vážně jsem pochybovala, jestli jsem dobrá studentka! 

Za dva týdny jsem se s matikářkou setkala znovu. S novým odhodláním. Zkouška probíhala dost podobně, ale nenechala jsem se tolik zviklat. Zase hledala, co neumím. Neposlouchala, co říkám, pokládala doplňující otázky a šťourala se v detailech. Druhý pokus ukončila se slovy, že už mě nechce vidět a dala mi E. Prošla jsem!  

Od té doby mi z matematiky naskakuje husí kůže, přestože další dva matematikáři, se kterými jsem se setkala, byli naprosto v pohodě. Nemyslím si, že bych se na jejich zkoušky naučila lépe, přesto jsem dostala známky A a C. Matikářka mě porazila, ale já to tak nenechám být. Věřím, že titul dostanu! 

Kája

Spoluúčastníci výzvy: 

Komentáře

  1. Arogantní učitel je vždycky špatná zkušenost. Setkala jsem s tím spíš na gymplu. Držím palce, ať titulu dosáhneš.

    OdpovědětVymazat
  2. Proboha, takovýhle člověk by vůbec neměl učit! Vždycky si říkám, proč podobné existence nejdou dělat cokoli, ale opravdu cokoli jiného. Všem by se tím ohromně ulevilo. Tak ať už na žádné takové nenarazíš - a drž se :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naštěstí se setkávám spíše s těmi, kteří to se studenty myslí dobře.
      Děkuji.

      Vymazat
  3. Něco podobného jsem zažíval na střední škole na hodinách tělocviku. Učitel viděl mou nervozitu a už od první chvíle - od první hodiny jsme se navzájem nesnášeli. Po dobu čtyř let mi to dával pěkně sežrat. Tito učitelé, kteří si vyžívají v utrpení svých studentů jsou nejhorší. U maturity se takhle ke mně choval učitel, u kterého jsem si nikdy nemyslel, že by mě chtěl "podrazit". Naštěstí jsem mu vytřel zrak. Nebýt řádně připravený, zřejmě bych to nedal.

    Připojuji se a také ti držím palce, abys získala titul.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Učitel se má snažit naučit, ne potopit. Ach jo.
      Děkuji.

      Vymazat
  4. To je baba! Než aby ti pomáhala, tak tě ještě potopí... A ten komentář, když jsi odcházela? No comment fakt.
    Před rokem jsem musela zkoušku psát také napodruhé. Bylo to online. Kultura řeči. Učila jsem se poctivě, tak mě hodně zarazilo, když jsem byla na seznamu lidí, kteří to neudělali (bylo nás tam asi 15 ze 70). Ještě jsem si to pak kontrolovala se spolužačkou a měly jsme to hodně podobné. Ona to udělala, já ne. Odevzdávali jsme přes Teams, můj odevzdaný test si profesorka ani nezobrazila, ale napsala, že to nemám, paráda. Jiná spolužačka jí pak psala, jestli by jí mohla říct, kde měla chyby, aby se mohla na příště lépe připravit. Profesorka napsala, že jí konkrétně nemůže říct, kde chybovala. WTF?? To už nám přišlo hodně podezřelé. Při druhém pokusu jsme tam napsali úplně všechno, co jsme věděli a všichni jsme to udělali. Hodně jsme se divili, proč nám to nemohla dát napoprvé. Asi nechtěla mít 100% úspěšnost? Proč si můj test ani nezobrazila a napsala mi, že jsem to neudělala? Bylo to hodně zvláštní. Asi to nikdy nepochopím.., ale hlavně, že to mám... Sice nespravedlivě napodruhé, ale mám.

    OdpovědětVymazat
  5. Ach jo, ta online výuka je v některých ohledech fakt zlo...
    Nám se včera test vůbec nespustil! Bylo na něm špatné datum. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máte výuku online? My prezencne, ale straší nás s online, tak uvidíme, jak to všechno dopadne...

      Vymazat
  6. Ty brďo, máš môj obdiv, že si to dala. Mne matematika nikdy nešla :-(

    OdpovědětVymazat
  7. Když je učitel osel, může to dítě dost odskákat. Ostatně, ty jsi na ty hlupáky učitele nějak měla štěstí. Motá se mi v hlavě něco s učitelkou houslí ve spojitosti s tebou

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.