Tak, jako je letos trochu opožděný advent, opozdilo se o týden i mé tradiční pečení perníčků. Za to jsem měla na pomoc šikovného malého cukráře. Zatímco před rokem byla přítomnost synáčka v kuchyni spíše přítěží, nyní jsme na pečení dva. Vyrobili jsme i ozdoby na stromeček a další vánoční nesmysly. Užíváme si, přestože na mne zase sedly nějaké bacily. Tentokrát mě naštěstí nepoložily. Jen smrkám, kudy chodím.
Dlouho mi Vánoce nepřicházely na mysl, což je zvláštní vzhledem k tomu, že si obvykle zpívám koledy celý podzim. Nějak na to v tom učitelsko-mateřském-studijním shonu nemám čas. Pouze dárky jsem nějaké nakoupila už v říjnu. Jako první jsem ulovila pyžamo s traktory. Vybaflo na mne, když jsem synkovi sháněla rukavice, a nedalo se mu odolat.
Později přišla příležitost pro velkou objednávku knih. Původně jsem vůbec neobjednávala na Vánoce, sháněla jsem Říkačky o autech a strojích, které se synkovi moc líbily v knihovně. A když už jsem měla platit poštovné, naházela jsem do košíku další tituly.
Mít dárky brzo je fajn. Ostatní v prosinci šílí, já jen balím. Je jeden rok se mi to vymstilo. Koupila jsem dárek v říjnu, a než došlo na Vánoce, dotyčný si tu věc koupil sám.
Vánoce mi vlastně byly vnuceny v práci. Musela jsem se s dětmi připravit na vánoční jarmark, který se konal hned 1. prosince. Vyráběli jsme záložky a andílkyna špejli. Zvažovala jsem ještě tvorbu vánočních ozdob, ovšem s těstem, které na ně bylo určeno, se navzdory nadšeným recenzím pracovalo dost špatně. Zvládli jsme jen pár ozdob na stromeček do třídy. (Se synem jsme doma vyráběli ze stejného těsta. S jedním netrpělivým dítětem to bylo o něco snadnější.)
Venku je víc než týden sníh. Nejen, že se drží, dokonce neustále přibývá a přibývá. Eliška v něm vyloženě plave. Protože ji ještě nestihla narůst podsada, nosí bundu. Synáček byl zpočátku nadšen, v aktuálním množství se mu však špatně chodí, takže ho sníh pomalu přestává bavit. Já jsem bílou nadílkou fascinována stejně jako před dvaceti a více lety.
Manžel radost nesdílí. Auto se mu schovalo pod obrovskou čepici a cesty se tváří, že neexistují. Sněžné pluhy po ránu taky. K manželovi do práce je to přes 20 kilometrů skrz vesnice. Připadá mi to jako skvělá příležitost pro trénink běhu na lyžích. Jen nevím, jestli má v práci sprchu.
Zatímco píšu, do nosu se mi nese vůně včera pečených perníčků. Synek perfektně vykrajuje a dává na plech. Ve válení zatím neválí, ale ještě máme před sebou minimálně dvě těsta, určitě to natrénuje. Příští rok budu jen dávat do trouby a o dvanáct minut později vytahovat ven. A nebo ne, vykrajování si nenechám ujít. Pečení cukroví je moje oblíbená disciplína!
Adventní věnec budou tvořit čtyři svíčky na talíři. Tohle jsem úplně zanedbala...
Mějte se a smějte se, jestli to tu ještě někdo čte. Brzy se zase ozvu.
Kája
Taky se snažím nakupovat dárky v předstihu. Jen je někdy až moc důkladně schovám.
OdpovědětVymazatDárky jsem už obstarával v průběhu léta a na podzim dokupoval věci, které mi chyběly. Nyní mi vše už zbývá jen zabalit. I přestože má finanční situace nebyla zrovna dobrá (zejména kvůli zvyšujícím se cenám energií), i tak si myslím, že moji rodiče a pár kamarádů budou hodně šťastní.
OdpovědětVymazatCukroví ještě nepeču. Na to je ještě podle mě čas.
Jsem rád, že je sníh. I navzdory dopravním komplikacím. Aspoň mám dobrou výmluvu pro pozdní příchody do práce. :D
Jen se trochu obávám, že je to dočasné. Myslím, že na Vánoce bude zase bahno. Vím, že to vidím moc černě, a že možná bahno nebude, ale po zkušenostech z minulých let si nedělám naděje.
Perníky potřebují čas na změknutí. A jinak nedělám nic s náplní takže tam nějaký týden neuškodí.
VymazatNo, sníh je fuč, kdo ví, jestli přijde další.
Já už mám vlastně také většinu vánočních dárků vyřešeno. Musím zaopatřit už jen jednoho člověka. Ale to ještě stíhám.
OdpovědětVymazatCukroví dle mého názoru nemá cenu péct moc v předstihu. Na Štědrý den je pak už staré. Prakticky skoro na vyhození. Já mám nejraději to, co se ten den vyndá z trouby.
No to teda nevím, proč bych vyhazovala úplně dobré cukroví. Jak píšu výše, nedělám žádné s náplní. A perníky potřebují odležet. Ale ty letošní se mi moc nepovedly, mají v sobě málo koření. :(
VymazatZvyknem kupovať vianočné darčeky v predstihu, hoci sa mi tiež už stalo, že si dotyčná osoba danú vec medzičasom kúpila, ale čo už.
OdpovědětVymazatTiež sa mi stalo to, že som knižku pre synčeka nevedela nájsť a tak ju dostal až v tomto roku.
Piecť sme moc nepiekli, ale synček pomáhal babinke (moje mamine) s perníčkami.