Zůstala jsem doma, protože mi celou noc nebylo dobře. V době, kdy jsem měla vstávat, jsem sotva došla na záchod. Dopoledne už to bylo lepší, ale doopravdy se mi ulevilo až další den. Přesto jsem měla výčitky, že jsem nešla do práce. Souboj mezi prací a zdravím je u mne nekonečný. Připadá mi, že ať se rozhodnu, jak se rozhodnu, nikdy nebudu spokojená. Buď si vyčítám, že nepracuju, nebo si vyčítám, že neležím v posteli.
V práci to tak jednoduché není! A hlavně si absenci v práci vyčítám.
V hlavě to mám srovnané. Pro zdraví je důležité zůstat doma v posteli! Tělu nesvědčí namáhání běžným provozem, když bojuje s nemocí. Neměla bych trpět do úplného odpadnutí. Je to také ohleduplné k lidem kolem. Nikdo přece nechce, aby se kolem něj motala nakažená osoba. Co se týče délky nemocenské, měla by trvat déle, než je nutné k vyležení se z nejhoršího. Je třeba nabrat sílu.
Teorii bych měla zmáknutou, provedení je horší. Kolik jsem toho v práci protrpěla! A to především proto, je to dost trapné, že jsem se bála kontaktovat autority a informovat je, že jsem práce neschopná. Já a komunikace, to je celé složitá záležitost. Říct někomu, že se nezachovám tak, jak se ode mne očekává? Brr.
A tak jsem během své krátké brigády v malém Tescu odpracovala směnu pod vlivem Ibalginu, jelikož pro mne bylo snesitelnější pracovat nemocná, než zajít za vedoucí a říct ji, že mě to vybalování nanuků abnormálním způsobem zmáhá. V 5D kině jsem se svíjela menstruační bolestí, protože nebylo kolegyně, která by to za mne mohla vzít, a prosit na dálku vedení, aby mi umožnilo na nějakou dobu zavřít, se mi nechtělo. V první škole jsem podzim odučila zahleněná,
s červenýma očima a Vincentkou na stole.
Těhotenství a mateřství můj přístup trochu změnily, ale co si budeme povídat, držím se ho především u syna. Snažím se, aby vždycky všechno dobře vyléčil... a když dojde na mne, mám tendence se ošizovat. Obvykle onemocním pár dní po synáčkovi. Zatímco on má čas se doléčit, já si odbudu to nejhorší a vracím se do provozu, protože mám špatný pocit z toho, že jsem v něm "tak dlouho" chyběla...
Tělo a rozum chtějí tohle, výčitky tamhleto. Bije se to ve mně.
Přitom když za někoho supluju, vůbec to dotyčnému kantorovi nevytýkám. Neskáču radostí, ale beru to jako úplně normální věc. Vůbec se nepozastavím nad tím, že je nějaká učitelka dva týdny na nemocenské (nechá si vrtat zub, doprovází dítě k lékaři...).
Rozum je ovšem na pocity krátký. Snad nad nimi jednou zvítěží!
Jak to máte vy, chodíte na nemocenskou, nebo je vám překážkou pro práci pouze vlastní smrt?
Kája
Ja tomu rozumiem, ale mám to inak. Keby som v tvojom postavení, rozhodne ležím v posteli a liečim sa. Ako si spomínala, pre telo nie je dobré, keď bojuje s chorobou a ešte do toho sa musí namáhať bežnou prevádzkou.
OdpovědětVymazatU mňa to však iné. Moja práca sa úplne v pohode dá vykonávať doma. Popravde som na homeoffice častejšie, než v kancelárii. Keď ochoriem, v prvý (a teda ten najhorší) deň si beriem sickday a ostatné dni píšem manažérovi, že sa necítim dobre, tak teda nech odo mňa očakáva, že môj pracovný výkon nebude úplne 100%. Vtedy pracujem z postele. Normálne by som to neriešil a chorobu vyležal, ako by sa malo, ale problém mojej práce je, že ma nikto nezaskočí, a keď sa vrátim, celá tá práca počas mojej neprítomnosti sa nakopí a musel by som sa s tým pobiť sám, preto možnosť, že si aspoň niečo postupne upracem z postele je pre mňa prijateľnejšia.
Sickday mi vždyky připadal super, ale teď si říkám, že by mě asi jen podpořil v tom "vyležet se z nejhoršího" a uhánět do práce.
VymazatKdyž pracuješ s domova, je to jiné. Obzvlášť, když můžeš zůstat v posteli, i když ten výkonec přece jenom není stoprocentní. Teď jsem to měla podobně, jeden den bych neudělala vůbec nic, ale kdybych třeba stále copywriteřila, druhý den už bych něco napsala. Oči jsem udržela otevřené! :D Ale povinnostem jsem se nevěnovala, pouštěla jsem si seriály a dvě hodiny jsem malovala.
Mně se práce při absenci zase tolik nenakupí, kolegové a kolegyně jsou šikovní. :) Nějaké zpoždění ale nabereme, protože při střídání kantorů nemá vyučování takový spád. Víc ale bojuji se vším okolo - příprava pomůcek, vybírání peněz, nějaký pořádek ve třídě...
No, stále sbíráme se synkem imunitu. Věřím, že za deset let budu v práci chybět mnohem méně... pokud se teda zrovna nevrátím z další rodičovské. :D
S láskou vzpomínám na to, jak jsem jako dítě při nemoci ležela jen v posteli a maminka mi vařila čaje a podobně. Nyní se musím i při své nemoci postarat o vlastní děti...
OdpovědětVymazatMy se se synáčkem vystřídáme. Dokud potřebuje zvláštní péči, je mi dobře.
VymazatTa druhá varianta, že mi není dobře a on je v plné síle, je divoká, ale synáček je samostatný a chápavý, takže je to zvlátnutelné. Pečovat při nemoci o nemocné dítě musí být fakt náročné.
Když jsem chodila do práce, někdy byla možnost si brát homeoffice. Díky tomu jsem si odpočinula už jen ušetřením cesty, pokud jsem měla pocit, že na mě něco leze. A bývala jsem méně nemocná tak, že bylo potřeba vyhledat lékaře.
OdpovědětVymazatHome office na to musí být super. Když si odpočineš hned v tom počátku, nemoc se ani nemusí rozvinout tak, jak by se rozvinula za běžného režimu.
VymazatKdyž mám pocit, že stačí den zůstat v posteli, beru si podle situace sick day nebo pracuju z domova, pokud mám pocit, že se to potáhne déle, tak neschopenku. Moje bývalá praktička tvrdila, že člověk by měl doma zůstat ještě aspoň 2 - 3 dny doma po té, co mu přestane být špatně. Ale já mám tu výhodu, že moje práce se dá z 90 % dělat z domova.
OdpovědětVymazatTaková práce zdraví určitě prospěje. :)
VymazatNa druhou stranu já mám takovou expozici bacilů, že mě pak jen tak něco neporazí. :D
Káji zvolila si dobrú tému. Ja zvyčajne pracujem pre korporáty kde sa to dá vyriešiť sick days. No častokrát to hrajú aj na to, že ok pracuj z domu. Avšak stále je to práca a to sa mi nepáči. V aktuálnej firme sick days nemáme čiže no ak by som bola chorá tak jedine z domu čo dosť preferujú alebo vo vážnom prípade PN čiže po vašom tá nemocenská. V tejto firme vraj na PN ani nechodia takmer vôbec, čo je podľa mňa blbé. Tieto firmy majú iný prístup k práci, aj to zastupovanie je veľmi blbo vymyslené. Avšak ja sa držím svojho a keď som chorá riešim to buď pol dňa voľno alebo ak je to fakt zlé PN. Je to predsa na to určené. A z toho čo viem tak my sa tu pozerám na prácu a firmy ale spätne na nás sa tá práca až tak nepozerá čiže treba sa pozerať na seba a mať sa na prvom mieste. Z toho čo píšeš preto robíš aspoň niečo a pomaly si uvedomuješ čo je dôležité. Ale čo si budeme klamať tiež mám z toho blbý pocit a tiež ľutujem kolegynu, ktorá ma ked ja ju zastupujem neľutuje ale že vôbec.
OdpovědětVymazatAno, pracovní neschopnost je na to určená a nikdo ti to nemůže vytýkat.
VymazatAsi jsem moc poctivá, že to tak prožívám. :D Co vím z okolí, lidi většinou setrvávají v zaměstnání proto, aby se jim nezmenšila výplata. Mně peníze v tomhle vůbec nemrzí, absenci si vyčítám pro samotnou absenci. Ach jo.
Já to mám úplně stejně :) Neexistuje, abych musela volat vedoucí, že mi není dobře. To už musí být. Většinu si ale taky odtrpím. Naštěstí mám to výhodu, že nepracuju s lidma, jen s kolegyněmi a můžu jít na takovou pozici, kde se ani moc fyzicky nenadřu. Letos mě to ještě neskolilo, tak doufám, že se mi to vyhne. Doufám, že už jste doma zdravý!
OdpovědětVymazatWantBeFitM
V práci, kde se dá polevit nebo dělat něco jiného, je to jednodušší. Já jsem byla ale ve stavu, ve kterém by nepracoval nikdo. :D Naštěstí to nejhorší bylo za jeden den pryč. Proletělo to u nás rychle, teď jsme zdraví, děkuji.
VymazatTohle je taková klasika! Aneb zatracená dětská traumata a nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Tak přeju hodně odvahy se těmhle divným a na realitě nezaloženým pocitům postavit čelem, zprocesovat je a nechat odejít jednou provždy :-) A taky pevné zdraví!
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatTaké je mi to trapné, ale jednou jsem o suplování musela říct, protože jsem opravdu nebyla schopná učit. Teď jsem také nějaká nemocná, ale hodiny jsem odučila naštěstí v pohodě. Do toho musím obstarat svého koně, tak je málo času na vystonání. Trošku léčení tedy šidím :/ Doufám, že ti je lépe! :)
OdpovědětVymazatJe mi lépe, děkuji, nemoc u nás proletěla bleskově.
VymazatUčení s nemocí je náročné. Vyučování se sice dá udělat klidnější, ale že bych si někde jen tak seděla s čajem, to nee. :D