Zábava a poučení v Dolních Vítkovicích aneb tipy na vnitřní výlety

Jsou lidé, kteří i v únoru běhají po horách, nebo na nich, což je pro mne prakticky nepochopitelné, dokonce lyžují. Nepopírám, že jsem nikdy v zimě na horách nebyla, ba dokonce uznávám, že mají své kouzlo, v zimě a nevlídném počasí však dávám přednost vnitřním výletům. Dnes vám proto povím o dvou skvělých expozic, které můžete nejen vidět, ale přímo zažít v Dolní oblasti Vítkovic. Jde
o Dětský svět a Malý svět techniky. Světy, ze kterých se vám nebude chtít odejít. První jmenovaný je výhradně pro rodiny s dětmi, druhý si naplno užijí i dospělí. 

Dolní oblast Vítkovice 

V našem kraji se dřív velice dařilo železářským hutím. V 19. století jedna vznikla ve Vítkovicích, které dnes patří k Ostravě. Rychle se rozšiřovala, v její blízkosti se stavěly domky pro přibývající zaměstnance,  vznikla nemocnice, Vítkovice se díky huti rozrostly a proměnily. Huť přežila války, ale koncem 20. se ji podobně jako dalším podnikům přestalo dařit. Část s vysokými pecemi je proto mimo provoz - a v roce 2002 ji vyhlásili národní kulturní památkou.

Je to zajímavé místo, stále je zde co zkoumat. Vysoká pec dnes slouží jako rozhledna
a kavárna s výhledem, plynojem jako multifunkční kulturní hala, energetická ústředna jako interaktivní muzeum Malý svět techniky. Návštěvníci tu můžou pátrat po historii železárny a objevovat nepoznané věci o technice a fyzice.

Dětský svět 

Dětský svět se nachází v budově Velkého světa techniky. Jde v podstatě o obrovskou hernu, ale ne jen tak ledajakou. Tak jako má celý DOV lidi nenásilnou formou vzdělávat, i v dětském světě se malí návštěvníci dozví, jak co funguje - dost ovšem záleží na aktivitě jejich doprovodu. Doporučený věk je do 6 let, já však věřím, že by si návštěvu užili i moji druháci.

Expozice je rozdělena na různě zaměřená stanoviště. Ta jsou od sebe oddělena, takže se děti navzájem neruší. Syn má nejradši autoservis, kde si půjčí plášť, rukavice a pomocí šroubováku sundá z auta kola.  Dále si oblíbil kavárnu s kuchyní, připravili jsme spolu spoustu jídel. Hodně času jsme strávili v bludišti, po jehož zdolání jsme se odměňovali videi o vesmíru. 

Na staveništi děti staví zeď z (falešných, měkkých) cihel, ty mohou nahoru přepravovat jeřábem. Pískoviště slouží zároveň jako archeologické náleziště. V televizním studiu si zkusíte natáčení televizních pořadů na zeleném pozadí. Při první návštěvě jsme hodně času věnovali ordinaci, kde je k vidění například obrovský model chrupu. Nemůžu nezmínit vodní prvky, kde jsme se proudem vody snažili odpálit pingpongový míček tak, aby projel bludištěm. Mokré, ale zábavné.

Vstup do Dětského světa je umožněn na hodinu a padesát minut. Věřte mi, že za tu dobu rozhodně nestihnete zkusit všechno, co byste chtěli. Vstup na delší dobu byl však asi neměl moc smysl, pro čtyřleté dítě to bylo zážitků až nad hlavu. Synáček byl v Dětském světe třikrát a rád by tam jel znovu. Návštěvu doporučujeme oba dva. 

• Otevřeno každý den od 10:00 do 18:00, vstupuje se v každou sudou hodinu (do 16:00) 
• Vstupné 125 korun, platí dítě i doprovod, dítě do 2 let zdarma 

Malý svět techniky

Setkala jsem se s názorem, že Malý svět techniky je pro děti a Velký svět techniky je
pro dospělé, což podle mě není úplně pravda. Ano, pro děti je určitě lepší Malý svět. Je menší, takže z něj vyjdete dřív, než budou děti unavené a otrávené. Také expozice pro ně asi bude zajímavější. Malý svět techniky mi připadá konkrétnější, ukazuje věci, zatímco ve Velkém světě techniky pozorujete spíš jednotlivé fyzikální jevy (moje vzpomínky mohou být zkreslené). Rozhodně se však nedá říct, že by byl Malý svět techniky pro dospělé nuda. 

Expozice je interaktivní. Hned na začátku si návštěvnici mohou vyzkoušet běhat v kolečku jako křeček  - dříve se tak poháněl jeřáb. Když jsem ho zkoušela před lety poprvé, pořád jsem padala. Další dva pokusy, v době poměrně nedávné, byly úspěšnější. Přesto jsem teď v rámci školní exkurze radši jen fotila děti a do kolečka nešla. Musím si přece zachovat nějakou důstojnost. 

Každý exponát je vybaven srozumitelným popisem, z něhož se návštěvníci dozví, jak funguje a co měl za úkol. Na exkurzi bohužel nebyl na čtení čas, děti šly jen po atrakcích, animátoři se ani nesnažili jim něco vysvětlovat, nejspíš by je stejně nikdo neposlouchal.

Část expozice věnovaná textilnímu průmyslu vyvolala trochu rozruch. Návštěvník má ohmatat látku, a pak se podívat, co se z takové látky šije. Děti byly znechucené, když zjistily, že osahávaly látku na kalhotky. Po ukázce látek jsme zjišťovali, jak jsme vysocí v různých starých jednotkách, a všichni si vyzkoušeli zvednout pomocí kladky paní učitelku z vedlejší třídy.

Hodně času jsme strávili závodem v lodičkách. I já jsem si vyzkoušela šlapat jako na kole
a porazit tři děti. Naštěstí se mi to povedlo, v opačném případě by se mi určitě celé další pololetí smáli. :-) Na konci expozice dostaly děti rozchod, mohly se podívat do ponorky, vlézt do auta, zkusit řídit auto či motorku na trenažeru... a posvačit, což je, jak si jistě vzpomínáte, vždy nejdůležitější část výletu. 

Mnoha věcem jsme vůbec nevěnovali pozornost, třeba vlakům. U těch bychom se na dlouhou dobu zdrželi se synem. K vidění a vyzkoušení je toho zkrátka víc než dost. 

• Otevřeno každý den od 10:00 do 18:00 
• Vstupné pro dospělé 200 Kč, pro děti 160 Kč 
• Webové stránky: Malý svět techniky U6

P. S. Školní výlety, exkurze a další akce mi vždycky připomenou, jak svoji práci miluju. 

V Dolních Vítkovicích je toho tolik, že na ně jeden výlet určitě nestačí. A já jsem ráda, že máme v zimě i jiné cíle, než muzea starých aut v Kopřivnici. :) 

Kája