Slyšeli jste o výzvě 10 000 kroků? Věřím, že ano, protože mám pocit, že se jí na internetu nedá vyhnout. Zkusila jsem ji už podruhé, tentokrát s týmem kolegyň. Každý den jsem měla ujít alespoň deset kilometrů. Zvládla jsem to? Ano, ale bylo to o fous. Jaké štěstí, že mi počasí celkem přálo a nemusela jsem chybějící kroky dohánět pod deštníkem.
10 000 kroků
Když se blíží začátek výzvy, reklamy na 10 000 kroků jsou... na každém internetovém kroku. Alespoň já to tak mám, Velký bratr ví, že neřídím, ráda chodím na procházky a rekreačně sportuju, a hází mi pohybově laděné reklamy. Výzva 10 000 kroků má za úkol motivovat lidi k pravidelné chůzi, protože jak známo, chůze je pro člověka nejpřirozenější pohyb a dokáže dost pomoct fyzickému i psychickému zdraví.
Výzva běží vždy v dubnu a říjnu. Počet 10 000 je jen symbolický, účastnici si sami nastavují laťku podle svých možností. Pro někoho je dřina ujít 5 km denně, někdo jich má v poledne za sebou 10. Laťku je ovšem potřeba nastavit s předstihem, jakmile se výzva rozběhne, pohnout se s ní nedá. Úkolem účastníka je chodit, zaznamenávat aktivitu a radovat se z toho, že má další zelenou fajfku.
Já a deset tisíc kroků v říjnu
Poprvé jsem výzvu plnila loni v říjnu. Svůj cíl jsem stanovila na 7,5 km denně. Šlo to snadno, bohužel jsem zapomínala ujdenou vzdálenost zaznamenávat, a tak jsem výzvu oficiálně nezvládla. Na duben jsem se zapomněla přihlásit, takže další výzvu jsem plnila až teď po roce. Možná bych se opět nestihla přihlásit, kdyby všude po škole nevisely plakáty a kolegyně nedávaly dohromady týmy, ve kterých jsme soutěžily s jinými skupinami.
Protože 7,5 km je můj standard, zvýšila jsem laťku na 10 km denně. Ačkoli je to jen o 2,5 km víc, byla to skutečně výzva. Eliška se radovala, protože jsem ji protahovala procházky. Dokonce i ráno jsem se snažila vyjít o pár minut dřív a venčení trochu protáhnout, protože i 400 m může být večer rozhodujících! Často jsem ji brala ven i večer, přestože procházky před spaním obvykle obstarává manžel. Když se mi ven nechtělo a chyběla mi malá vzdálenost, chodila jsem večer po bytě a za chůze jsem si četla, nebo jsem hrála Duolingo. Spokojená jsem byla, až když jsem překročila hranici 10 km.
Některé dny mi to vycházelo i přirozeně, bez "uměle" přidávaných kilometrů. Třeba ve čtvrtek toho hodně nachodím jen v práci. Mám 50 minut dohled na chodbě, což znamená neustalé přecházení od jednoho schodišti ke druhému. Po skončení dozoru jdeme s dětmi do tělocvičny, což je v našich mnoha spojených budovách taky pěkný túra.
 |
| Desettisickroku.cz |
Paradoxně nejtěžší pro mne bylo dodržet výzvu o víkendech. O víkendu obvykle nachodím méně, protože mi chybí to, čemu říkám provozní chůze. Od domu na autobus, od autobusu do školy, ze školky do školy... na tom se kroky nasbírají.
Ke splnění měsíční výzvy je potřeba splnit svůj limit ve 27 dnech, 4 dny lze tudíž vynechat. Snažila jsem se jimi neplýtvat, ale využila jsem je nakonec všechny. Nejhorší den jsem měla o podzimních prázdninách, když bylo venku deštivo, chladno a Eliška navíc měla bolavou tlapku, takže se nekonalo ani pořádné venčení.
Teď je listopad a já můžu konečně lenošit. Hurá!
Plnili jste někdy výzvu 10 000 kroků nebo něco podobného?
Kája
Komentáře
Okomentovat
Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.