A je to tady. Stalo se to, z čeho mi vlasy vstávaly hrůzou už před patnácti lety. Je mi třicet! Mám z toho smíšené pocity. Na jednu stranu je to mi to fuk. Věk přibývá postupně, takže věk neznamená žádnou změnu, navíc, jak jsem si před rokem uvědomila, nakládám s životem dobře. Na druhou stranu mě to číslo děsí. A když k tomu přidám, že mládnout nebudu a krásnět taky ne, přepadá mě z toho depresivní nálada. Proč čas tak letí?
 |
| Dvacetiletá Kája |
Do třiceti jsem stihla porodit, vdát se a dostudovat. Obvykle se to sice dělá v opačném pořadí, ale komu na tom záleží, když je teď všechno hotové? Mám vlastně všechno, co bych do těch 30 mohla chtít. Jen vlastní nemovitost ještě nějak nemám, i když jsem k tomu měla dvakrát příležitost. Díky tomu, že jsem studovala dálkově, mám i slušnou praxi za katedrou. S denním studiem a tříletou rodičovskou bych to nestihla.
Jako bonus mám pár zkušeností navíc. Dva toxické vztahy, přičemž ten první byl jen malá ochutnávka, protože jsem s dotyčným ani nebydlela a od rozchodu jsem se s ním nemusela vidět. Zhroucení světa ve 23 letech a více než dvouleté dávání se do pořádku. Antidepresiva. Samostatně výdělečnou činnost, která moc nevydělávala, protože se neumím prosadit. Odučený školní rok ve škole hrozné tak, že z ní pedagogové prchají ve velkém. Momentálně se o ní dost píše, možná, že ji po letech konečně zavřou.
- Seznamzpravy.cz: ,,Koleduješ si o znásilnění." Škola, kde studentky pláčou a učitelé utíkají
- Kája: Hrůzostrašné zážitky ze soukromé školy
Všechno nejlepší a hodně malých i velkých radostí do dalších let přeju! ❤️ Mě třicítka zastihla před pár lety během výšlapu na Sněžku a vlastně jsem ji ani nijak extra neprožívala, prostě to přišlo a bylo to tak :D 20-30 mi přišlo jako takové nestabilní období, škola, první práce, první vztahy, první nájem, první větší cesty... A přijde mi, že až po 30 jsem se trošičku stabilizovala, ale zároveň si začala svoji existenci víc užívat :)
OdpovědětVymazatA Bit Of Jitt
Děkuji. :)
VymazatSlavit narozeniny výšlapem na Sněžku zní dobře. :) Já si dám hory až na jaře. :D
Máš pravdu, 20-30 bylo krušné období, teď by to mohlo být lepší. Ale kdo ví, co budu psát ve čtyřiceti.
Docela chápu tvoje myšlenky. No jo třicet, najednou je to prostě tady, až si člověk řekne, kde se to sakra vzalo. Letí to, bohužel, a zastavit se to nedá. Snažím se nad tím moc nepřemýšlet, ale občas to uvědomění tak nepříjemně bodne, že si člověk řekne "co, to už je mi fakt tolik?". No, nezbývá, než si to aspoň trochu užít :-)
OdpovědětVymazat,,Co, to už je mi fakt tolik?" - to si říkám hlavně od té doby, co mám syna. Nějak víc to letí.
VymazatTak si ten život pořádně užívejme. :)
Všechno nejlepší. Věk neřeš. Když jsem byla malé dítě, tak pro mě někdo, komu bylo 30, byl stařec. Teď to jsou pro mě mladí lidé. Říkám to z pozice staršího člověka než jsi ty. Důležité je, aby ses cítila spokojeně. A jestli máš pocit, že je něco, co jsi nestihla, tak to udělej. Jestli chceš víc cestovat, tak cestuj, jestli chceš rozšířit rodinu, tak rozšiř rodinu. Jestli chceš víc sportovat a účastnit se soutěží, tak sportuj. Hlavně abys neměla pocit třeba za 10 let, že už na to je opravdu pozdě. Myslím, že jsi úspěšná mladá žena, která na sebe může být pyšná :-)
OdpovědětVymazatAno, 30 bylo moc, teď mi zase přijde 20 trochu málo. A říkám si, jak jsem třeba mohla něco zvládnout, když mi bylo jenom 21. :D
VymazatBabička říkala, že nejhůř nesla 30, další kulatiny ji pak nevadily. Tak třeba to budu mít stejně.
Má milá, je to tak dávno, že si své pocity nepamatuji :o)
OdpovědětVymazatMoc ti přeji všechno dobré, pevné zdraví a kolem sebe lidi, kteří za to stojí!
Měj se moc hezky, Helena
Děkuji! :)
VymazatPřeji vše nejlepší, Kájo, ke krásným kulatinam. Já jsem třicítku asi moc neprožívala. Utkvela mi v hlavě čtyřicítka, kterou jsem obrečela a loni padesátka mě docela dost zdeptala 😀 Ale co se dá dělat, čas nezastavime. Měj se krásně 😊
OdpovědětVymazatJeště jsem si přečetla ten starší článek o tvé práci v soukromé škole a muselo to tedy být hrozné. Taková jedna furie co dokáže otrávit spoustu životů.
OdpovědětVymazatKájo, ve třiceti jsem měla jen práci a byt, ale nebyla jsem vdaná a neměla jsem dítě :). Asi nejlepší čas byl mezi 40 a 55, ale užívám si každý den, který přijde, i když některé jsou složitější.
OdpovědětVymazatA k narozeninám všechno nej...
Kájo, přeji Ti všechno nejlepší k narozeninám! :) Hlavně hodně štěstí, zdraví a hodných dětiček. Věk vůbec neřeš! Já v prosinci oslavila čtvrt století a zatím jsem nestihla ani svatbu, ani dítě :D Jen dostudovat
OdpovědětVymazatKáji, třicet mi teď připadá jako pohádka. V té době jsem měla první miminko, pár týdnů staré. Teď mám doma dva skoro puberťáky a mám pocit, že stojím opět na startu - alespoň kariérně a těch deset let mi proteklo mezi prsty. Držím ti palce, ať se ti plní všechno, co chceš a všechno se daří jen podle tvých představ. :) Sabina
OdpovědětVymazat