Jak se synem trávíme čas? Úplně nejradši jsem s ním venku, ale ne vždy to počasí dovolí. Doma často hrajeme jednoduché společenské hry. Syna baví hra ve stylu žebříků a hadů, někdy nekonečně dlouho hrajeme vojnu nebo dětskou verzi Una no a často jsem porážena v pexesu. Ano, poráží mě čtyřleté dítě! Protože her není nikdy dost, nedávno jsme si dokonce jednu nakreslili.
Nerada si hraju s autíčky! To je hlavní důvod, proč se snažím syna motivovat k hrám s pravidly, protože jinak bych nafasovala jedno z jeho bohaté sbírky aut a musela bych jezdit sem a tam
a určitě bych to dělala špatně. Ať dělám, co dělám, nikdy nejezdím podle synkových představ! Člověče nezlob se tak sice taky často dopadá, ale tam se to aspoň dá svést na kostku.
Člobrdo bylo jednou z prvních her, kterou jsme hráli. Synek měl necelé tři roky, s počítáním to ještě nebylo úplně slavné a běhali jsme každý jen s jedním panáčkem. Také jsme v té době začínali s pexesem, zařazovala jsem jen několik dvojic, aby hra netrvala dlouho a synáčka neodrazovala. Dokonce jsem trochu hrála hloupou, abych všechny karty nevybírala sama.
Tyto časy rychle pominuly. Pexeso synkovi šlo, brzy jsme hráli se všemi kartami a musela jsem se snažit, abych nebyla krutě poražena. Nakonec mi je i ta snaha k ničemu. Chlapec měl sotva čtyři roky, když souboj přestával být vyrovnaný. Hrajeme-li pexeso se zvířátky, mám ještě šanci, ovšem pokud jde o auta či vlaky, výsledné skóre je něco jako 24:8 pro dítě.
Pexeso není naštěstí jediná hra, kterou hrajeme. V Unu s Tlapkovou Patrolou a Vojně
s Krtečkem jde o náhodu, a tak si občas vychutnávám vítězství. Aktuálně nejvíc hrajeme hru, kterou jsme si sami nakreslili.
Dobře, budu upřímná. Obšlehli jsme ji od dětského časopisu Puntík a vylepšili ji. Ve hře jde
o pěstování kytky s co největším počtem lístků. Hráči na střídačku losují karty a skládají je ke svému květináči tak dlouho, dokud nenarazí na květ. Květem pro ně hra končí. Nakonec se počítají lístečky, takže počet karet nemusí znamenat všechno.
Oproti časopisu obsahuje naše hra mnohem více karet, dvě rozdvojky, které dávají hráči šanci pokračovat i poté, co najde první květ, narazit lze i na kartu s prázdným stonkem, která sice nepřispívá k vítězství, ale aspoň s ní hra nekončí. Já jsem kreslila fixem, synáček vybarvoval, společně jsme papíry podlepili a zalaminovali. Stříhala jsem sama, neb chlapec by stříhal poněkud zubatě.
Jak se doma bavíte vy?
Kája
Tak to je super, že se takto pěkně zabavíte :)
OdpovědětVymazat