Pololetí s páťáky

Včera jsem rozdala (výpisy) vysvědčení páťákům. Mají za sebou půlku základky a já se raduju, že jsem s nimi těch pět měsíců zvládla. Když jsem se dozvěděla, že je budu učit, byla jsem nervózní, protože jsem do té doby učila maximálně třeťáky. Nakonec musím uznat, že se staršími dětmi je to v mnoha ohledech lepší. Moc mě to s nimi baví.


Myslím, že mám štěstí na třídu. Moji páťáci jsou totiž skvělí. I když občas řešíme nějaké méně i více závažné osobní spory, drží všichni tak nějak pospolu. Čelíme kázeňským problémům a občas velmi výraznému vyrušování v hodině, ale přesto můžu říct, že se mi se třídou pracuje moc dobře. Chytají se na moje projekty, hry a další výmysly, když mají pracovat ve skupině, nehádají se a aktivně dělají, co mají. 

Učivo je náročnější než ve druhé třídě, kterou jsem měla loni, ale o to je zajímavější, takže mě to více baví. Páťáci jsou samostatní a rozumnější, baví se s nimi lépe než s malými dětmi. Umí mě naštvat, ale taky pobavit a rozesmát. A to pozitivní převažuje. Mám tu třídu ráda. 

Dvakrát jsme byli bruslit, vyrazili jsme do města na adventní trhy a dílny, s části třídy jsem nacvičila vystoupení na den otevřených dveří, měli jsme tři projektové dny (vesmír a dvakrát advent), byli jsme bobovat, hráli jsme aktivity a zkoušeli, jak to zní, když děti hrají na housle. 

Co mi v učitelství stále moc nejde, jsou ty věci kolem. Vyplnit dotazník do pedagogicko-psychologické poradny. Dodělat zápis z jednání s žákem. Domlouvat, volat, objednávat. Mám tendence tyto věci odkládat. Temná strana učitelství. 

Ještě jednou tolik a budou prázdniny.

Kája

Komentáře