V únoru jsme navštívili moji sestru v Praze. Program víkendu byl přizpůsobený synáčkovým představám. Sama bych výlet strávila úplně jinak, ale nevadí, hlavní je, že jsem někam vyrazila s oběma svými kluky. Byla to taková mini dovolená uprostřed školního roku.
Vyráželi jsme v pátek odpoledne. Kluci mě vyzvedli v práci, společně jsme jeli autem do Ostravy. Dálnice byla zalitá sluncem a já jsem z toho měla pocit, že jedeme za nějakým letním dobrodružství, ačkoli u nás byl tou dobou ještě sníh. Zaparkovali jsme na hlavním nádraží, dále jsme pokračovali Regiojetem.
Ve vlaku bylo všechno špatně. Zrušili vagón s dětským kupé, kam jsem si kupovala jízdenky, a posadili nás do klasického kupé pro šest osob. Synáček už je naštěstí docela velký a rozumný, takže jsme to zvládli. Dlouho kreslil, zahráli jsme si pár her. Neklidný začal být až koncem cesty, zachránila to videa na mobilu o startování a přistávání rakety. Kromě absence dětského kupé měl vlak další nedostatky. V našem vagonu nebyly ani funkční toalety. Museli jsme projít naším i celým dalším vozem, abychom dosáhli použitelného cíle. Také se ve vlaku netopilo. Aspoň že nebylo žádné zpoždění.
Od vlaku jsme šli rovnou k sestře/tetě, byl už večer a na nic nebyl čas. Za to sobota byla náročná. Začali jsme muzeem MHD. Synáček tam byl ve svém živlu. Viděli jsme spoustu historických tramvají a nějaké trolejbusy a autobusy. Po muzeu jsme se pěšky vypravili do Nového světa do kavárny, která ovšem byla plná, a tak se nám procházka před kávou trochu protáhla. V jiné kavárně jsme doplnili energii kofeinem a cukrem z lineckého srdíčka. Pak hurá na Petřín! Nečekaně jsme se tam rozhodli vyjít na rozhlednu. Bohužel jsem nebyla úplně nahoře, synáčkovi bohatě stačila spodní vyhlídka, dál jít nechtěl, tak jsem se s ním vrátila dolů.
Nakonec jsme ještě šli do obchodu s Legem, kde jsme si sestavili vlastní figurky. Pak už jsme měli všeho dost, byli jsme unavení a nemohli jsme se dočkat večeře a postele nepohodlného gauče. Neděli jsme proto pojali odlehčeně. Navštívili jsme jen Národní zemědělské muzeum, kde je ohromně zajímavá výstava traktorů. Po muzeu jsme se podívali jen na lodě na Vltavě.
Protože po tomto víkendu následovaly jarní prázdniny, mohli jsme se v Praze zdržet. Odjížděli jsme v pondělí. Plánovala jsem na dopoledne ještě něco zajímavého. Dopadlo to ale jinak, než jsem si představovala. Poznali jsme novou polikliniku. Synáčka totiž ve školce někdo píchl do oka a přes víkend se mu na něm vznikla hrůzostrašně červená skvrna. V pondělí ráno byla ještě větší než den předtím. Zastavili jsme se proto raději v oční ambulanci. Poseděli jsme si tam dvě hodiny, ale dozvěděli jsme se, že oko jen hrozně vypadá, jinak mu nic není. Uf.
Pak jsme si zašli na hřiště a odjeli domů.
Ve vlaku bylo všechno špatně. Zrušili vagón s dětským kupé, kam jsem si kupovala jízdenky, a posadili nás do klasického kupé pro šest osob. Synáček už je naštěstí docela velký a rozumný, takže jsme to zvládli. Dlouho kreslil, zahráli jsme si pár her. Neklidný začal být až koncem cesty, zachránila to videa na mobilu o startování a přistávání rakety. Kromě absence dětského kupé měl vlak další nedostatky. V našem vagonu nebyly ani funkční toalety. Museli jsme projít naším i celým dalším vozem, abychom dosáhli použitelného cíle. Také se ve vlaku netopilo. Aspoň že nebylo žádné zpoždění.
Od vlaku jsme šli rovnou k sestře/tetě, byl už večer a na nic nebyl čas. Za to sobota byla náročná. Začali jsme muzeem MHD. Synáček tam byl ve svém živlu. Viděli jsme spoustu historických tramvají a nějaké trolejbusy a autobusy. Po muzeu jsme se pěšky vypravili do Nového světa do kavárny, která ovšem byla plná, a tak se nám procházka před kávou trochu protáhla. V jiné kavárně jsme doplnili energii kofeinem a cukrem z lineckého srdíčka. Pak hurá na Petřín! Nečekaně jsme se tam rozhodli vyjít na rozhlednu. Bohužel jsem nebyla úplně nahoře, synáčkovi bohatě stačila spodní vyhlídka, dál jít nechtěl, tak jsem se s ním vrátila dolů.
Protože po tomto víkendu následovaly jarní prázdniny, mohli jsme se v Praze zdržet. Odjížděli jsme v pondělí. Plánovala jsem na dopoledne ještě něco zajímavého. Dopadlo to ale jinak, než jsem si představovala. Poznali jsme novou polikliniku. Synáčka totiž ve školce někdo píchl do oka a přes víkend se mu na něm vznikla hrůzostrašně červená skvrna. V pondělí ráno byla ještě větší než den předtím. Zastavili jsme se proto raději v oční ambulanci. Poseděli jsme si tam dvě hodiny, ale dozvěděli jsme se, že oko jen hrozně vypadá, jinak mu nic není. Uf.
Pak jsme si zašli na hřiště a odjeli domů.
Muzeum městské hromadné dopravy
- Otevírací doba: sobota, neděle a svátky 9:00-17:00
- Vstupné: dospělí 150 Kč, děti od 6 let 100 Kč, mladší děti zdarma
- Web: https://muzeum.dpp.cz
Petřínská rozhledna
- Otevírací doba: Každý den, od dubna do srpna 9:00-19:00, září 9:00-18:00, říjen-březen 10:00-18:00
- Vstupné: Dospělí 250 Kč, děti 170 Kč, možnost výhodnější ceny pro společnou vstupenku na rozhlednu a do blízkého zrcadlového bludiště
- Dvě vyhlídkové plochy, na horní vede 299 schodů
Národní zemědělské muzeum
- Otevírací doba: úterý-neděle od 9:00 do 17:00
- Vstupné: Dospělí 250 Kč, děti zdarma
- Web: www.nzm.cz
Kája
P. S. Proč tak dlouho nevyšel článek? Vypadla jsem ze svého blogovacího kolotoče. Jednou jsem napsat nestihla, podruhé se mi nechtělo a najednou byl návyk pryč. Snad se zase rozepíšu.
Komentáře
Okomentovat
Všem děkuji za komentáře. Nebojte se rozepsat.