Znovu jsem přijala městskou výzvu: Urban Challenge 2019 v Praze

Jsem aktivní a hned tak se něčeho neleknu (nebo to aspoň o sobě ráda tvrdím). Proto jsem se v sobotu zúčastnila závodu Urban Challenge, který se konal v areálu Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Nebyla to moje premiéra na tomto závodě, loni jsem se ho zúčastnila v Ostravě. V obou případech jsem byla nadšená! O co jde a jak se mi dařilo?



Závod, který otestuje, co vydržíš 

Urban Challenge je sympatický překážkový závod. Závodníci na pětikilometrové trase pokoušejí svou odolnost, obratnost a úsudek na dvaceti pěti různě náročných překážkách. V porovnání s Gladiator race, Spartan race apod. je toto spíše zábava než opravdu těžký zvod. 

Nikam jsem nechtěla, pak jsem byla nadšená

V březnu jsem si začala uvědomovat, že se nebezpečně přibližuje závod a že bych měla trénovat. Bohužel mi nebylo přáno. Jednou nabitý program, jindy nachlazení či špatné počasí. I když jsem běhala nebo si zlepšovala kondici plaváním či chozením po horách, nebyla jsem s přípravou dost spokojená. Vždyť loni jsem tak poctivě dřela! Jak ten výsledek asi bude vypadat?!? 

V den závodu bylo jen prá stupňů nad nulou. Po ranní procházce s fenou jsem měla chuť vlézt do postele. Na závod jsem odešla nedobrovolně, znechucená a otrávená. Představa, že sundávám bundu a jdu "na to", se mi příčila. Na místě se to otočilo. Podílelo se na tom vyběhnutí dřívější startovní vlny, povzbuzování moderátora, hudba a spooousta sportovně oblečených lidí... Najednou jsem měla dobrou náladu a byla jsem odhodlaná podat perfektní výkon. 


Já to dám! 

Po odstartování jsem se drala  dopředu. Mohli jsme mít za sebou snad půl kilometru, když jsem se ohlídla a s velkou radostí zjistila, že za sebou nechávám docela táhlý hlouček. Dost lidí samozřejmě bylo i přede mnou, ale pocit úspěchu mi to rozhodně nekazilo. Nezarazil mě ani dvojitý výběh do kopce. Trasa vedla kolmo k vrstevnicím nahoru, dolů a hned na to zase nahoru. 

Přeručkovat železnou konstrukci nebude nic složitého, to jsem věděla. Hrozilo ale, že mě na ni zdrží ženy okolo mne. Pro jistotu jsem na chvíli nabrala rychlejší tempo, abych byla u překážky jako první. Na druhou stranu jsem se dostala hned. Oproti soupeřkám jsem tady měla skutečně navrch. 

Náročnější překážky byly na statku. Vylézt na vůz, přeběhnout ho a seskočit není sice žádná věda, ale když máte na výšku jen sto šedesát centimetrů, chce to trochu vynalézavosti a mrštnosti. Po několikátém takovém manévru jsem začala být zadýchaná. Naštěstí přišel okruh s nošením těžkých sudů. Běhat tady by byla sebevražda, tak jsem to pojala jako odpočinek - i když normálně během odpočinku nenemáhám ruce. 

Po odložení zátěže jsem se cítila jako pírko. Mohla jsem plnou párou vyrazit vpřed. Všechno šlo ráz na ráz. Jen s obtížemi si vybavuju, jak šly další překážky za sebou. Zaujalo mě lešení, zpouštění se na tyči, lezení do vysoko umístěného okna, běh naprostou tmou... 

Každá překonaná překážka mi dělala radost. Viděla jsem, že jsem na tom fyzicky dobře. Překážky jsem zvládala mnohem hravěji, než ostatní přítomní. 



Do cíle s botou v ruce! 

Předposlední překážku tvořily popelnice. Objemnější závodníci možná museli lézt nahoru, já jsem se rozhodla proklouznout mezi nimi. Sama jsem se ven dostala, zůstala mi ale mezi nimi zaklíněná bota. Chtěla jsem ji rychle nazout, bohužel to nešlo. Měla jsem rozvázat tkaničku.
,,Už jenom padesát metrů!" volal někdo na soupeřku. Stojí mi za takových podmínek boj s botou za to? Rozběhla jsem se v ponožce. Na cílové rovince mě čekala úplně poslední překážka - auta. Hodila jsem botu vpřed, aby mi nepřekážela. Rychle jsem skočila na střechu auta, sklouzla se dolů, popadla botu a spěchala do cíle. Boj jsem dokonala stylově. 

Zajímá vás výsledek? Závod dokončilo 415 žen. Já jsem doběhla jako 52. Jsem se sebou nad míru spokojená! Snad se mi bude stejně dařit i 24. 8. v Ostravě! 


Kája



Kam dál: 



Komentáře

  1. Dobrý výkon, někdy bys mohla zkusit ten Gladiator / Spartan Race. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Obávám se, že tam bych se psychicky zhroutila...

      Vymazat
  2. To vypadá jako super závod :). Moc gratuluji k perfektnímu výsledku! Vidíš, i bez tvrdého tréninku to jde :). Koukám, že nejsi zabahněná. Takže tam se, jako např. na Spatran Race, neběhá v blátě?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nene, bahno tam není. :)
      V Ostravě jsme se teda ušpinili dost, ale za to mohlo počasí. :D
      Urban Challenge není tak krutý závod. Proto ho zvládám! :D

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ve 23 letech jsem bývalá učitelka, jaký je můj příběh?

Droga jménem KINEDRYL

Mensistka bez vysoké školy aneb Budu ještě studovat?