Moje miminko je vtipné, takto mě pokouší!

Když měl můj syn sedm týdnů, prohlásila jsem, že s ním začíná být zábava. Začal více reagovat na podněty z okolí, smát se, sledovat něco, a tak už se s ním dalo „něco dělat". Momentálně ze všeho nejraději pozoruje, jak si hraju s Eliškou. Sám přitom vymýšlí kulišárny. Každý den mě něčím pobaví. 

Toto je cizí miminko z fotobanky. Své na blogu ukazovat nechci. :)

Maminka se počůrala! 

Přebalování by mohla být rychloakce, ale my ho protahujeme. Synáčkovi se líbí být rozbalený, a tak ho nechávám bez plenky co nejdéle. Zatímco leží, stihnu pár dalších činností, jako třeba opláchnout hrnky nebo si vyčistit zuby. Pak se přesunu k němu a děláme blbinky. Lehtám ho na nožičce, dělám, že ho chci sníst, šklebím se... prostě ty nesmysly, kvůli kterým se bezdětní dívají na rodiče jako na blázny. 

Skoro každý den se stane, že to při tom blbnutí schytám čůráním. Kluci jsou v tomto nevypočitatelní. Mokrou ponožku už vážně neřeším. Nedávno se však synáčkovi povedl super vtípek. Trefil mě přímo do rozkroku! Vypadalo to, jako bych se počůrala já! Stalo se to u rodičů, nedlouho po přebalování jsme odcházeli domů. Ještě že už byla tma. 

Tam malý, tak drzý! 

Když dělám ty nesmysly, často nad sebou ztratím kontrolu a pak vypadám jako blázen i sama před sebou. Už ani nevím, co jsem zrovna vyváděla, když jsem činnost přerušila a řekla: 
„Ty máš ale praštěnou matku, co?" Synáček sice samozřejmě ještě nemluví, je mu jen 5 měsíců, jeho reakce ovšem bývají velice trefné. 
„Jo," odsekl. Drzoun jeden. 

Kdo má tu matku pořád poslouchat! 

Myslím, že není příliš troufalé tvrdit, že umím zpívat. Když byl můj syn malé miminko, můj hlas miloval. Chtěl mě poslouchat od rána do večera. Teď už si to ale rozmyslel. Nebo se mu jen nelíbila písnička? Zacpal mi pusu ručičkou! Vyšlo ze mne jen neurčité hučení. Rarach se tomu zasmál. Neříkejte mi, že to nebyl záměr! 

Nyní přijde nejčerstvější zážitek: Hrála jsem na klavír tak strašně, že se miminko rozhodlo naučit se lozit a odejít pryč! Ono se mu to teda nepovedlo, ale kdykoliv jsem se na něj při hraní podívala, byl na kolínkách. Do té doby se tolik nezvedal. Opravdu to vypadalo jako pokus o útěk! 

Na peřině se spí lépe

Další kulišárnu jsem vám raději nakreslila. První obrázek ukazuje, jak miminko uložím, na druhém je znázorněno, jak leží o pět minut později. Vyzrála jsem na něj miminčím spacáčkem. Pohyb je v něm trochu náročnější, takže se z tepla peřiny jen tak nevyhrabe. A když náhodou jo, má na sobě aspoň tu jednu vrstvu navíc. 




Usne jenom chlapům 

Jako jedna z mála maminek si můžu vychvalovat klidné noci, prakticky od začátku mívám zpravidla jen jeden budíček. Přes den však synáček spát odmítá! Kdybych ho nedávala do šátku, možná by protestně bděl až do večera. Dokázala bych se přes to přenést, kdybych na ten problém nebyla sama. Babičky ho obvykle uspat dokážou. Aspoň na chviličku. A není to nic proti tomu, jak jsou v uspávání úspěšní chlapi! Taťka, dědové, všichni ho umí uspat, odložit a klidně hodinu o něm nevědět. 

Návod mi bohužel nedali. Prý je to tím, že z chlapů neteče mléko, ale já si to vykládám jinak - pro klid vlastní duše, nevymlouvejte mi to. Synáček v jejich přítomností usíná zkrátka proto, že je s nimi nuda! 

Proč bych spal venku, když je to tam tak zajímavé!

Každé odpoledne chodíme na procházku s Eliškou. Synáčka si dávám do šátku nebo nosítka, kočár moc v oblibě nemáme, v kombinaci s vodítkem by to bylo tak jako tak nepohodlné. Dříve stačilo pár kroků a miminko spalo. Poslední dobou raději sleduje, co se děje kolem. Proč by spal? Přece se o tu podívanou neochudí. Přesto ho ke spánku nakonec ukolébám. Tehdy už se ale blížím k domu, pomalu hledám v kapse klíče... I proto se procházky často natáhnou na cca 7 kilometrů. 




První měsíc byl náročný, pak se to nějak utřepalo a od prosince si to s miminkem vyloženě užívám! 

Kája

Komentáře

  1. To bylo teda milé počtení :) V nadsázce se dá říct, že je to taková miminkovská agitka :D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Možná jo, ale určitě to nebyl záměr. Rozhodně ale nesouhlasím s tím, že narozením miminka "končí život", takže není důvod se v tomto ohledu bát. :)

      Smazat
    2. S tím taky nesouhlasím :)

      Smazat
  2. Pokus o útěk jsem viděla na IG a hodně mě pobavil :D ještě neumí mluvit, ale názor vyjádřit umí :D jak říkáš, je s ním opravdu legrace :) a to počkej, až bude mluvit :D!
    Hezky sis vyložila chlapské uspávání :D
    Ty jo, 7 km už je slušné! Bude to cestovatel, jako ty ;)
    Leník

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Až bude mluvit, asi mi z množství informací, které mi bude říkat, brzo praskne hlava. :D

      Smazat
  3. Akoby som čítala o našom :-) Pred pár mesiacmi bol úplný zvyk, že začal cikať akonáhle som mu plienku rozbalila, teraz sa to už stáva veľmi výnimočne.
    No spievať mu už veľmi nespievam, lebo už nechce byť na rukách ako v kolíske, jasne mi dáva najavo, že na toto je už veľký (a pravdu má, kto by chcel uspávať na rukách 8kg chlapa :-D). Detičky sú úžasné, čo všetko dokážu :-)

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já už ho v poloze "na miminko" nedržím, taky má osm kilo a je na to dost dlouhý. Ostatní se o to ještě pokoušejí, ale myslím, že už se synáček cítí být velkým chlapcem a dělat miminko se mu nelíbí. :D

      Smazat
  4. Ta tvoje kresbička mi úplně připomněla ilustrace Dětí z Bullerbynu! Moc povedené :-) A útěk před klavírem mě tedy hodně pobavil. Možná že až vyroste, bude mít ohledně domácího hraní komentáře ve stylu mého bráchy: "Cože, ty už tady zase jdeš dělat ten příšernej hluk?" :-D

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Děti z Bullerbynu mám moc ráda, možná se jimi nevědomky v ilustracích inspiruji.
      Já spíš doufám, že z něj bude taky muzikant (a že se nedá na žestě :D).

      Smazat
  5. Ráda bych podotkla, že ty řasy v ilustraci vůbec nejsou přehnané. On je vážně má jak z reklamy na řasenku!

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Studentka maminka: Jak si vedu ve škole?

Proč pijete alkohol?