Dovolená za humny aneb Hurá, mám kondičku!

Na přelomu července a srpna jsem byla na kratičké dovolené v Beskydech. Zní to trochu vtipně, když nedaleko nich bydlím, ale aspoň jsem měla nenáročnou cestu. Ubytování nemám co vytknout, počasí bylo lepší, než hlásila předpověď. Nejvíc ze všeho mě nadchla moje kondice. I se zátěží na hrudi v podobě téměř ročního dítěte jsem kopečky zvládala dobře. 


Do Frenštátu jsme přijeli v poledne, a tak jsme jako první hledali vhodnou restauraci. Vhodná znamená taková, kde můžeme být se psem a bez obav tam vypustit dítě. Nakonec jsme si dali oběd v kavárně Veget a kafíčko u náměstí. Nepřipravují tam nic živočišného původu. Dala jsem si výborný vegnaský burger a po něm flat white s ovesným mlékem. 

Ubytovaní jsme byli na okraji města v rodinném domě. Měli jsme tam pro sebe sympatický byt s perfetkně vybavenou kuchyní. Ještě se mi nestalo, aby na mne na dovolené čekala čajová konvička! Jelikož jsme čajomilci, pořád se v ní něco louhovalo. Střídaly se naše tři zelené čaje. 

Sotva jsme se zabydleli, vypravili jsme se na první výlet. Cílem byl Velký Javorník. Plánované stezky jsme se drželi jen chvíli, šlapali jsme spíše neznačneými cestami a k vrcholu jsme došli po jiné barvě. Octli jsme se tam dříve a s menší námahou než jsem čekala. Horší byla cesta dolů, v prudším úseku jsem se necítila stabilně. Večer jsem se za výšlap musela pochválit. 



Další den turistice nepřál, byl příliš upršený. Proto jsme se vypravili do čajovny ve Valašském Meziříčí. Přes noc se počasí vyřádilo, ráno bylo jako malované. Novým horským cílem se staly Pustevny. 

Jít jsme mohli po asfaltce nebo lesem. Délka tras jasně napovídala, která bude méně náročná, ale kdo by v horách chodil po asfaltu? Stoupání lesem mi dalo pěkně zabrat. Nadávala jsem, že vypustím duši, syn mezitím spokojeně spal. Pot ze mne tekl proudem, nohy plakaly bolestí... a pak jsem tam najednou byla! 

Po bitvě každý generál, sotva jsem se dostala na hřeben, měla jsem pocit, že teď už zvládnu každou horu. Samozřemě bych zase nadávala, ale na tom, že mám dobrou kondici, něco bude. Hned po dovolené jsem se přihlásila na závod... 

Z Pusteven jsme se prošli na stezku Valašku, obří drahou vyhlídkovou atrakci. Když ji stavěli, zamítala jsem ji, postupně jsem ji ale vzala na milost. Když už tam jednou je, ať na ni lidi chodí, lepší, než kdyby ji kvůli nezájmu zavřeli a ona tam chátrala. Časem se mi zachtělo se na ni podívat. 

Nakonec musím uznat, že je fajn. Přecpaným Pustevnám už nic neublíží, kdo v horách hledá klid, jde jinam. A stezka je fajn, jsou z ní hezké výhledy a cestou příjemná odpočinková místa. 


Pokračovali jsme přes Radegast směrem k Radhošti, k vrcholu jsme ale nedošli. Kvůli přicházejícímu dešti jsme to kousek před ním stočili do lesa na sestupovou cestu. Dobře jsme udělali! Stromy nás před kapkami celkem chránily, na původní hřebenové stezce bychom pořádně zmokli. 

Čtvrtý den byl odjezdový, stihli jsme jen procházku. 

Kája

Komentáře

  1. Jsi opravdu dobrá, musela to být fuška. My včera přijeli od vás z Beskyd. Navštívili jsme Pustevny - Radegast a Radhošť, Zlín, Šikmý kostel, doly, Ostravu. Na Pustevnách bylo strašně moc lidí. Dokonce nás nechtěli pustit na parkoviště, protože bylo přeplněné. Tak jsme museli chvíli čekat.

    OdpovědětVymazat
  2. Je velmi inspirativní, že i s bezmála ročním synkem zvládáš vlastně skoro normální provoz, včetně horských túr (nebo aspoň túrek). Tvoje kondice musí být všeobecně opravdu prvotřídní :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Beskydy jsou krásné a za hezkou dovolenou není nutné jezdit daleko. Moc se mi líbí, jak zvládáš všechny aktivity i s dítkem v nosítku. Udýchat kopce s takovým závažím, to je následná oslava kondičky vskutku na místě! :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Poznatky z 1. roku mateřství. Hlavní je nespěchat, být sama sebou a fotit!

Byla jsem zaškolačka