Jak se hraje (na housle) s improvizačním divadlem

Jsou to téměř dva roky, co jsem byla poprvé oslovena zástupkyní zdejšího improvizačního divadla, zda bych její spolek nedoprovodila na housle představení jejího spolku. Jelikož jsem pro každou blbost, řekla jsem, že do toho jdu, i když jsem skoro netušila, co mě čeká. Navzdory obavám to dopadlo docela dobře a hlavně jsem zjistila, že mě to baví. A tak jsem s divadlem vystoupila už celkem čtyřikrát. 

Improvizační divadlo se vyznačuje tím, že se na pódiu improvizuje. Neexistuje scénář, tudíž neexistuje ani předepsaný soundtrack. To pro mne jako pro houslistku přináší výhodu - nemusím cvičit. Zároveň je to nevýhoda. Musím něco vymýšlet! A to je opak toho, na co jsem zvyklá. Obyčejně hraju to, co je napsané, podle toho, jak dirigent mává rukama.  Proto mi na začátku každého představení trvá, než se odvážu.

První improvizované představení mi svým charakterem sedlo nejlépe. Šlo o long formu, představení se podobalo klasickému divadlu. Sledovali jsme detektivní příběh. Děj částečně ovlivňovali diváci. Já jsem měla za úkol zejména vyplňovat hudbou pauzy mezi jednotlivými scénami, dle vlastního cítění pak doplňovat samotnou hru. 

Podruhé jsem hrála na vánočním vystoupení, diváci byli v komorním počtu. Místo long formy byly v programu krátké scénky. Mým úkolem bylo dělat zvukové efekty, což bylo v pohodě, doprovázet zpěv herců, to bylo náročnější, a zahrát něco úvodem. 

Následovala roční pauza. Letos v zimě jsem byla přizvána na souboj dvou souborů. Tam se příliš nedařilo. Bohužel jsme si předem neujasnili, jak má fungovat zpěv s hudbou. Herci spoléhali na to, že jim budu hrát melodii, podle které budou zpívat. Lepší ovšem je, když něco začnou vyzpěvovat a já se tomu přizpůsobím.  Škoda, že jsme si to řekli až následně v hospodě. Přes to jsme spolupráci vyhodnotili pozitivně. 

A tak se stalo, že mě po pár měsících pozvali znovu. Stalo se to o prázdninách na divadelním festivalu. Opět šlo o krátké scénky, ovšem bez zpívaných her. Měly tam veřejnou premiéru moje nové housle.  Získaná svoboda, která mě před dvěma lety děsila, mě teď láká. Na orchestr nezanevřu, je však možné, že se konečně dokopu k účasti na jejich tréninku, byť den a čas zrovna neodpovídá chodu našeho rodinného provozu. 

Kája