Motýlci v botanické, sloni v zoologické, šeltie ve "stromovkové"

Myslela jsem si, že týden je na Prahu dlouhá doba. Ukázalo se však, že je to doba naopak velmi krátká! Nestihla jsem všechno, ale nijak zvlášť mi to nevadí. I tak toho bylo až až! Pochodovat hlavním městem se zátěží v nosítku a s ňafajícím stvořením na vodítku je v mnoha ohledech značně nepraktické, kdo mě ovšem zná, ten ví, že mě rozhodně nic nezastaví. 

Po příjezdu jsme nic moc nestihli, vyrazila jsem jen na krátkou procházku s Eliškou. Od dalšího dne jsme se činili. Bylo třeba nakoupit plenky a příkrmy, z čehož vznikla příjemná dopolední procházka. Odpoledne jsme se stavili u sestry/tety a pak hurá do botanické zahrady v Troji. Čirou náhodou tam probíhala výstava motýlů. Psi na ni sice nesmí, ale byli jsme ve dvou, takže jsme se mohli prostřídat.

Nad chováním některých lidí mi zůstával rozum stát. Přestože cedule upozorňovaly, ať se motýlů nedotýkáme, plno lidí na ně sahalo nebo se je poukoušelo chytat. Jedna dvojce žen ve středním věku nadávala, že motýli pořád poletují a nedají se vyfotit. Tolik peněž za to zaplatily, ale fotky si neodnesou! Skřípala jsem zubama a užívala si pohled na tu třepetající se nádheru. Později jsem si užívala pohled na barevné květy, procházka botanickou se dvěma odpočinky v trávě byla fajn.



V neděli jsme se vyvezli lanovkou na Petřín a prošli se na Hradčany. Výhled z Jižních zahrad je můj nejoblíbenější v Praze. Odpolední program byl trochu omezený náhlou průtrží mračen. Šli jsme se sestrou na hřiště, a nakonec jsme byli raději u ní doma. Synáček se tam seznámil s kočkou. Ze začátku se styděl, nakonec ji krmil a hrál si s ní.
 
V pondělí ráno jsem se sešla s dávnou kolegyní, odpoledne jsme se procházeli po okolí. Hlavní program se konal až večer: Sraz šeltií ve stromovce! Nadšených majitelů tohoto plemene je v Praze spousta. Po dvou letech jsem se k nim konečně mohla zase přidat. Psů bylo jen pět, v létě je účas menší, Eliška byla nadšená i tak. A já se synáčkem taky, neznám nic zábavnějšího, než partu dovádějícícíh šeltin! 

V úterý přišla řada na celodenní výlet na Karlštejn. O něm vám ale popovídám až příště. 




Po odpočinkové středě přišel uchozený čtvrtek. Ve Starém Městě, v zoo a v Bohnicích jsme našlapali přes dvacet kilometrů. Do zoo jsem se nejvíce těšila na červené pandy a vlky, ale žádné zástupce tohoto druhu jsem bohužel neviděla. Za to se mi ukázala dvě slůňata a lední medvěd předvedl, jak umí výborně plavat. Eliška byla ve svém živlu a myslím, že byl spokojený i Matoušek. 

Pátek byl opět lenivější, poflakovali jsme se v Letenských sadech. V sobotu jsme měli jet domů, ale nestalo se tak. Jestli nevíte, z jakého důvodu se náš výlet o den protáhnul, přečtěte si závěr článku Praha s miminkem a fenou? Jde to! 


Navštívené podniky: 
Kája

Komentáře

  1. Skleník Fata Morgana je jedno z mých oblíbených pražských míst. :)

    Stihli jste toho až až!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sama bych toho stihla ještě více, jsem cvok. Ale jo, jsem s dovolenou spokojená. :)

      Vymazat
  2. Což o to, focení motýlů (a případné nadávání na to, že to nejde) bych ještě dovedla nějak pochopit. Ale šmatání na ně, to už je daleko za hranou... A stihli jste toho skutečně spoustu. Klobouk dolů :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, tam sahají na motýly, v zoo jsem kolikrát viděla lidi zvedat kozy nebo hladit zvířata, která se hladit nemají... Je to smutné.

      Vymazat
  3. To musel být nádherný výlet :). V pražské botanické zahradě jsem ještě nebyla, ale šla jsem okolo, když jsem šla do ZOO, a i zvenku je nádherná. Těším se, až ji někdy navštívím. Také jsme jednou byli na motýlí farmě, byla to nádhera. Ty paní jsou fakt trapné... Diví se, že motýli lítají?
    V ZOO se mi taky strašně moc líbili lední medvědi <3 mají tam i krásný výhled :D
    Leník

    OdpovědětVymazat
  4. Ja po návšteve Brnenskej zoo z pred hádam aj 20 rokov mám poznatok, že do Zoo v lete sa moc neoplatí. O Pražskej som počula, že na ňu treba tak dva dni, neviem, nemala som tú príležitosť. Ale tie motýle, tie pozividím a reči/správanie ľudí...no, to je kapitola sama o sebe.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Poznatky z 1. roku mateřství. Hlavní je nespěchat, být sama sebou a fotit!

Byla jsem zaškolačka