Při prvním setkání s manželem jsem zpívala Jak jsi krásné neviňátko

Dnes vám budu vyprávět, jak to bylo, když jsem se seznámila se svým manželem. Jestli čekáte úžasný romantický příběh, nejspíš vás zklamu. Svého manžela jsem poznala v době, kdy jsem žila s úplně jiným mužem, a brzy po prvním setkání jsem zapomněla, jak se vůbec jmenuje. 

Bylo to v říjnu 2018 v hospodě, do které téměř nechodím. Odpoledne jsem byla na kávě s kamarádkou, a ta mi řekla, že večer půjde na pivo s našim společným kamarádem. Co kdybych se přidala? Doma mě nic nedrželo, společnost mě lákala, a tak jsem večer znovu vyrazila do města. 

Kromě známých tváří jsem seděly u stolu dvě nové, jedna z nich byla převelice ukecaná. Později přišel ještě jeden kluk. Můj budoucí manžel. Teď by příběh mohl pokračovat žhavou láskou na první pohled. Podívali se na sebe, a hned jim bylo jasné, že spolu stráví celý život. 

Prr. Na takové přeslazené románky běžte jinam. 
Je fakt, že jsem příchozího vyhodnotila jako pohledného. 
Ale měla jsem doma chlapa, že jo. 
A vůbec, proč bych nabalovala chlapy v hospodě? To bych se spíš pustila do čajmana. 

Bavili jsme se dobře. Ukecaný a příchozí blábolili jakousi podivnou historku o muži s žebříkem či co a já, jak se znám, jsem určitě přisadila nějaká učitelská moudra. Později jsem příchozímu z nějakého důvodu zpívala koledu Jak jsi krásné neviňátko. 

Nevím proč, nevzpomínám si, co k tomu vedlo. 
Ani nevím, kde jsem vzala papír, ze kterého jsem příchozímu složila lodičku jako dárek. (...dary své skládáme). 

Jisté je, že jsem se příchozímu zapsala do paměti. V pozitivním smyslu. Když mě viděl příště, nedělal, že mě nezná.

Z hospody jsem odcházela s dobrou náladou a rozhodnutím, že s celou partou určitě vyrazím znovu. Z nově poznaných lidí mě nejvíc zaujal příchozí, od té doby zvaný Neviňátko. Pravé jméno se mi na celý rok vytratilo z paměti. 

Než jsme se dali dohromady, chvíli to trvalo. Nejdřív jsem musela s panem v Praze zjistit, že každý čekáme od života něco jiného. Následně se vrátit do Frýdku, s Neviňátkem založit čtenářsky klub a decentně se s ním kamarádit. Prožít nešťastnou epizodu. Teprve potom se z Neviňátka stal můj spolurandící, spolužijící, a nakonec manžel. 

Prostě složitá cesta. 

Jestli jste nezadaní, popřemýšlejte o svých známých. Možná se za někým skrývá váš budoucí partner. 

Kája

P. S. A teď mi řekněte, zda podle vás před slovo neviňátko patří čárka. Zpívám miminku, že je krásné neviňátko, nebo je neviňátko oslovení? Na internetu jsem našla obě varianty.

P. P. S. Už vím, co předcházelo zpěvu o neviňátku! Vzpomínali jsme na to, jak jsme s kamarádkou zpívaly koledy na letním festivalu. Tam jsme je zpívaly jen proto, že jsou nejjednodušší na tvoření dvojhlasu. Kamarádova paměť tentokrát zafungovala lépe než moje.