Mateřství je daleko větší zábava než jsem čekala. Když jsem byla těhotná, říkala jsem, že bych nejradši porodila rovnou tříleté dítě, se kterým půjde dělat kdejaká činnost. Zpětně musím uznat, že zábava začala hned po měsíci, když miminko začalo sledovat, co se kolem něho děje. Dovolte mi krátké mateřské vychloubání, co všechno moje děťátko zvládá.
Za poslední půl rok udělal synáček velké pokroky. Ze dne na den přestal nosit plenky. Převléká se již jen s malou dopomocí. Když něco vylije, automaticky to utře. Od prosince skládá slova do jednoduchých vět, každý den neuvěřitelně rozšíří svůj slovník. Celý den něco vykládá.
Zpočátku se místo důležitých slov učil značky aut. Jeho zájmy jsou jasné! Auta venku identifikuje s obdivuhodnou přesností. I já jsem si díky němu rozšířila znalosti v oblasti aut. Co asi přijde příště?
Od září chodí synáček do Montessori školky, respektive do třídy miniškolky, která je určená pro dvouleté děti. Chodí tam dvakrát týdně, častější docházku si zatím nedokážu představit. Rána jsou pro nás náročná, vypravit se včas na venčení a na autobus je disciplína srovnatelná s půlmaratonem.
Jednou týdně chodíme do
hudebního kroužku, který pořádá
škola Yamaha. Muzicírujeme i doma. Když zpívám nebo hraju na klavír, syn automaticky bere rytmické nástroje. Hraje skoro jako metronom. Někdy sám sedá ke klavíru a hledá znějící melodie a souzvuky. Rád fouká do flétny, brnká na kytaru a vrže na housle.
Nedávno začal zpívat, intonuje docela dobře.
Mám prostě malého muzikanta! Společné zpívání je jedna z věcí, na které jsem se tak těšila. :)
Nejvíc mě pobaví, když začne na vlastní melodii zpívat Kájinko, Kájinko, Kájinko...
No a když už jsme u toho, jak se synovy zájmy formují podle mých, zmíním ještě, že si
oblíbil výlety. Dokonce i pěší, přestože za normálních okolností chodí nerad a každou chvilku mě přemlouvá, abych ho do cíle donesla. Od
výstupu na Prašivou kreslí často hory.
Co nejvíce se ho snažím zapojovat do běžných činností. Nejradši si čistí boty. Podává mi nádobí z myčky, zametá (samozřejmě zatím neefektivně), zapíná pračku, pokouší se věšet mokré prádlo, později si čisté ukládá do skříně. Vidím v tom samé výhody: zvyká si, že existují povinnosti, zlepšuje motorické dovednosti, nemusím řešit, jak ho zabavit, trávíme čas spolu...
Mateřství má samozřejmě i stinné stránky. Třeba hrozně špatně nesu každou synáčkovu rýmu. Tento článek má ale vyznít pozitivně, takže ho zakončím takto: Mít syna je úžasné!
Kája
To je krásné! Často jsem ve svém okolí slýchala akorát hromady stížností na všechno možné kolem dětí (i manželství, když už jsme u toho), takže takovýhle článek je pro mě opravdu balzám na duši :-)
OdpovědětVymazatMalý je opravdu šikula, však má být po kom. Více podobných milých článků!
OdpovědětVymazatŠikovný synek. Mateřství je zkrátka procházka růžovou zahradou.
OdpovědětVymazatTak to je šikulka :-)
OdpovědětVymazatMáš šikovného synčeka, ale je to o rodičoch, čo im ukážeme/dovolíme. Preto ja synčekovi dovolím veľa, dnes trebárs dvakrát po sebe rozlial vodu, ktorú mal na vodové farby. Vravím no nič, utrieme a viem, že nabudúce už utrie sám. Tiež sa všetkého chce zúčastniť a pomáhať. Prať sama už vôbec nemôžem, to jedine, že by spal :-D
OdpovědětVymazatTiež pozerám, ako sa mu rozvíja reč a v poslednej dobe sa naučil rozlišovať Mercedes, takže kade chodí, tade hovorí to ne me (to nie je mercedes). Keby nemal OVR a logopedička hovorí, že je lepšie zdokonaľovať slová, ktoré už ako tak používa, tak by som ho naučila ďalšie značky, lebo vidím, že to ho baví.