Nahlédnutí do Dolomit a olympijské Cortiny

Letošní prázdninová cesta vedla do Itálie. Na začátku dovolené jsme byli v Benátkách, ovšem laguna, ostrovy a moře mi nestačí. Jsem spíš na hory! Po dni stráveném v historickém městě jsme se proto přesunuli autobusem k Alpám. Plánovanou túru jsem bohužel musela kvůli počasí oželet, ale i tak jsem se měla čím kochat, takže jsem s dovolenou naprosto spokojená.

Původní plán: Lagazuoi Piccolo a válečný tunel 

V Dolomitech jsem byla naposledy před šesti lety. Veškerý program tehdy naplánoval můj horský parťák, mimo jiné jsme vylezli na Lagazuoi Piccolo (2778 m n. m.). Výstup byl odměněn nádherným výhledem. Sestup byl ještě působivější. Šli jsme tunelem z 1. světové války.

Archivní záběr z Lagazuoi Piccolo

Manžel byl vyprávěním o tomto výletě naprosto, a tak jsem ho tam chtěla vzít. Předpověď počasí nám bohužel řekla, že to není dobrý nápad. Vyhrožovala silným deštěm a bouřkami. Takové počasí člověk nechce potkat ani v centru města, natož ve dvou tisících metrech na skoro holé skále. Už před dovolenou jsem tušila, že výlet zřejmě neklapne. 

• Dolomity 2019: Hory s chutí espressa

Našla jsem proto nový cíl. Kousek od Cortiny d’Ampezzo, která měla být výchozím bodem i pro Lagazuoi Piccolo, jsem našla jeskyni Grotte di Volpèra. Nová trasa byla podstatně kratší, snadnější, do deštivého dne vhodnější. 

Stihneme vodopád, než začne pršet? 

V jedenáct hodin jsme sedli v Mestre do autobusu, o dvě hodiny později jsme vystoupili v Tai di Cadore. Hory bylo vidět dávno předtím. Rozzářila jsem se, když jsem je v dáli uviděla jako světlemodré hranaté kopečky. „Kam se hrabe moře,“ napadlo mě. Ubytovaní jsme měli nedaleko zastávky, ale do check inu zbývalo dost času, tak jsme se vypravili do kopce k vodopádu Cascata del Pissandro. 

Přestože to nebylo daleko, počasí se stihlo během výstupu proměnit.  Obloha se zatemnila, ve vzduchu byl cítit déšť a my jsme váhali jsme, jestli máme pokračovat, nebo se vrátit do vesnice. Jelikož nebylo slyšet žádné hromy, rozhodli jsme se, že do cíle dojdeme. Bouřka se neblížila a pár kapek přece zvládneme. K vodopádu jsme stihli dojít před deštěm. Sotva jsme ho ale vyfotili, začaly padat první kapky. Rychle jsme na sebe hodili pláštěnky a vydali se zpátky. Déšť nakonec nebyl silný, zřejmě by ho ustála i bunda. 

Já a vodopád

Kde budeme spát? 

K ubytování jsme přišli v době, kdy už mělo být přístupné (a přestalo pršet). Jednalo se o malý apartmán rezervovaný přes Booking.com. Klíče jsme si měli vyzvednout ve schránce, jenže jsem od hostitele nedostala zprávu s kódem. Marně jsem prohledávala e-mail, zprávy na Bookingu, smsky i Whatsapp.  Hostiteli se nedalo ani dovolat. Dvě hodiny jsme seděli v kavárně pod apartmánem a postupně propadali obavám z italského bezdomovectví. 

Po dvou hodinách mi došla trpělivost a našla jsem jiné – o něco dražší – ubytování přes Airbnb. Sotva jsem ho zaplatila, podařilo se nám spojit s původním hostitelem. Airbnb jsem rychle zrušila, zpátky jsem však dostala necelou polovinu částky. Zbytek peněz by měla dostat hostitelka, které jsme ubytování blokovali snad na čtvrt hodiny. K tomu, že by mi něco poslala, se asi nemá, takže se nám dovolená parádně prodražila. 

Cortina d’Ampezzo a jeskyně Grotte di Volpèra 

Další den se měl podle původních plánů konat výstup na Lagazuoi Piccolo. Protože bylo počasí všelijaké, dopoledne jsme se potloukali v apartmánu a blízkém okolí. Na výlet jsme vyrazili až po obědě a zvolili kratší výlet ke Grotte di Volpèra. 

I tentokrát se počasí rychle proměňovalo. Vyšli jsme za modré oblohy, ale brzo začalo pršet. Déšť zesílil, když jsme přišli do lesa. Věřím, že nás trochu chránily stromy, nicméně pláštěnky byly
na rozdíl od předchozího dne nutné. Stoupali jsme krásným mechovým lesem a těšili se na jeskyni. Ze všeho nadšení jsme ji na poprvé přešli. Vedla k ní totiž neznačená odbočka. Trefili jsme ji až na druhý pokus. 

Grotte di Volpèra

Les cestou k jeskyni

Cortina d' Ampezzo je plná jeřábů, protože se chystá na olympiádu.

Hora nad Cortinou

Do horského města jsme se vrátili stejnou cestou, jakou jsme přišli. V jeho centru jsme se vyhýbali jednomu staveništi za druhým. Cortina d’Ampezzo bude spolu s Milanem hostit zimní olympijské hry a poctivě se na ně chystá. Kam se podíváte, tam jsou jeřáby. Kvůli stavbám jsou všude zúžené silnice a jednosměrky. Hledání správné autobusové zastávky bylo větší dobrodružství než pátrání po jeskyni. Inu Itálie, však už jsem se o tom zmiňovala posledně.  

Kája 

Kam dál: 

• Benátky jsou bludiště
• Jak si zkomplikovat cestu do Benátek? Leťte letadlem!
• Dolomity 2019: Hory s chutí espressa