Kontrola v nemocnici aneb Byla jsem v říši divů

Když se blíží porod, přecházejí budoucí maminky od svých gynekologů k lékařům v nemocnici. Já jsem šla na první kontrolu den před termínem. Byl to silný zážitek. V neznámém prostředí jsem si připadala jako Alenka v říši divů. Několikrát jsem měla chuť utéct. Nemocnice je strašidelné místo! 

Vstoupit jsem musela hlavním vchodem, kde mi milý (a pod anticovidovým skafandrem možná i pěkný) kluk okamžitě sdělil, že si mám vydezinfikovat ruce a potom vyplnit čestné prohlášení o tom, že jsem zdravá a nepřišla jsem do styku s nikým nakaženým. Pak jsem vstoupila do dosud neznámého světa, do obrovské čekárny plné cizích lidí. 

Stála jsem tam s vykulenýma očima a otevřenou pusou. Dobrá, to přeháním, ale vykolejená jsem byla. Protože jsem nevěděla, kudy kam, a utéct by nebylo zrovna hrdinské, přistoupila jsem k okýnku s nápisem INFORMACE. 
„A jste objednaná na gynekologii nebo na porodní?" zjišťovala paní. Nevěděla jsem. 
„Tak já to zjistím." Kam jsem objednaná, mi paní neprozradila. Sdělila jen tolik že mám jít skoro na konec chodby, najít výtah B a vyvézt se do 3. patra. 

Podle instrukcí jsem prošla dlouhou budovou. Kromě zmiňovaného výtahu jsem našla bufet, ten se bude později hodit. Vystoupila jsem ve třetím patře a uviděla dvoje dveře. Jedny měly nápis Gynekologická ambulance, druhé nápis Porodní ambulance. Proč paní tolik řešila, kam jdu, když se cesta nijak nelišila?


Než jsem se stihla otočit na podpatku a zmizet, vyšla na chodbu sestra č. 1 a okamžitě se mě ujala. Odvedla mě do gynekologické ambulance, kde jsem sestře č. 2 odevzdala těhotenskou průkazku, dostala testovací papírek a byla odeslána na záchod. Sotva jsem vyšla ven, brala mě sestra č. 1 do druhé ambulance. Tam seděla sestra č. 3. Změřila mi tlak a zapsala si moje osobní údaje. Zatímco jsem ji to diktovala, slyšela jsem sestru č. 1, jak říká do telefonu, že paní pošle na porodní sál. Cože? zděsila jsem se. To už mám rodit? A jak to vědí, to poznali z moči? 

Ukázalo se, že mě tam posílají z kapacitních důvodů, nic víc za tím nebylo. A tak jsem si nechala znovu popsat cestu a vyrazila jsem na další místo. Protože se mezi ordinacemi a porodními sály nachází lůžková část oddělení, musela jsem jít přes parkoviště. To znamená: sjet úplně dolů, trochu zmoknout, najít výtah D a znovu se vyvézt do třetího patra

Od chvíle, co jsem vstoupila na území nemocnice, uplnyulo hodně času. Měla jsem toho dost. Jít k výtahu D místo k východu z areálu mě stálo hodně sil. Na zvonek jsem chvilku jen koukala. Jaké štěstí, že jsem se pak dostala k přívětivým lidem! Sestra č. 4 se na mne mile smála a říkala, že už na mne čekají. V ordinaci seděl mlaďoučký pan doktor, evidentně zrovna po škole a ne o moc starší paní doktorka. Byli veselí a pořád si ze sebe navzájem utahovali. 

Vyšetření trvalo mnohem déle, než jsem zvyklá, panu doktorovi se nedařilo na ultrazvuku najít, co potřeboval. Vůbec mi to ale nevadilo. Atmosféra byla příjemná, navzdory tomu, kde jsme se nacházeli. A hlavně jsem byla ráda, že už nemusím nikam přebíhat. Stačilo počkat, dozvědět se, že se určitě ještě nic nechystá, převzít papíry plné strašidelného poučení a jít domů. 


Příští kontrolu mám objednanou na pondělí. Půjdu na ni, nebo už tou dobou budu mít miminko? Kdo ví.


EDIT 1. 9.: V době kontroly jsem miminko ještě neměla, ale porod už pomalu začínal. Miminko přišlo na svět v pozdních hodinách. Jaké byly první dojmy z nové role? Čtěte: Prvních 24 hodin maminkou aneb Jez rychle, než bude pozdě

Kája



Kam dál: 

Z lékařského prostředí jsem na větvi, vyšetření mě děsí a když mám jít někam, kde to neznám,  je to teprve tragédie. Četli jste článek o tom, jak mě nervovalo vyšetření na těhotenskou cukrovku? 

Komentáře

  1. Držím moc palce :) Aspoň u tebe zjišťuju, jak to chodí.

    Btw, taky mám nemocnice za strašidelné místo a chodím tam jen hodně nerada...

    OdpovědětSmazat
  2. Tak ať to dobře dopadne, jsem zvědav na porodní článek. :-)

    OdpovědětSmazat
  3. Myslím na Tebe a držím palce, ať všechno dobře dopadne :)
    Leník

    OdpovědětSmazat
  4. Já jsem u doktorů vždy zmatená, před 2 týdny jsem šla na vstupní prohlídku k novému obvoďákovi... všechno na mě bylo moc moderní a já ze všeh obyla opravdu zmatená a ztracená.. když jsem měla vše za sebou, nemohla jsem najít východ.. a nakonec vylezla úplně jinde, než kudy jsem přišla :D

    Každopádně držím palce, ať vše dobře dopadne a těším se, až se pochlubíš miminkem :)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Droga jménem KINEDRYL

Na brigádu za kasu - ano nebo ne?