Nejlepší zážitky z podia

Na podiu jsem nestála skoro dva roky a předpokládám, že se na něj ještě dlouho nepodívám. Jaká škoda, vždyť je na něm tak dobře! Pojďte se mnou zavzpomínat na nejkrásnější koncertní momenty. 

International Youth Symphony Orchestra 

2011

Byli jsme se žákovským orchestrem v Polsku. Setkali jsme se tam s orchestry z Konina a z německého města Herne. Kromě nekonečných zkoušek jsme během týdenního pobytu u jezera stihli i bowling, prohlídku obrovské katedrály a nákupy v obchodním centru (což mě dost otrávilo...). 

Zájezd jsme uzavřeli společným koncertem. Program byl cca třikrát delší, než jsme běžně mívali, sál byl větší a plnější. Ovace nebraly konce. Byla jsem unavená, ale nechtěla jsem, aby to skončilo. A taky že ne, Ódu na radost jsme museli zahrát ještě jednou. 

Absolventský koncert

2014

Vrchol základní umělecké školy. Poslední týdny jsem cvičila o sto šest, jezdila jsem na louku za město, abych se více soustředila. Nějakou chybu jsem nakonec udělala, ale to není důležité. Na výrazu jsem zapracovala tak dobře, že dodnes otevírám údivem pusu, když slyším nahrávku. 

Užívala jsem si hraní, užívala jsem si následný potlesk. Bylo to prostě něco neskutečného. Večer byl zároveň smutný, protože s koncem hudebky tak nějak končila i moje sólová muzikantská kariéra. 

Duo se sestrou 

2014 

Paní učitelky se spikly a vytvořily z nás duo. Měla jsem hrát Gounodovu Ave Marii za doprovodu sestřiny hry na klavír. Půl roku to byly neskutečné nervy, protože sestra ráda nechává všechno na poslední chvíli. Zatímco já jsem už skladbu uměla tak, že jsem s ní mohla vystupovat, ona ji teprve četla. Měsíc před společnou předehrávkou nedokázala hrát od začátku do konce bez zadrhnutí. Mně z toho vstávaly vlasy hrůzou, jí připadalo, že je ještě fůra času. 

Na generálce jsme s její učitelkou vymyšlely krizový plán. A víte co? Dopadlo to perfektně! Chyba žádná a navíc to fantasticky znělo. Jediné, čeho lituji, je, že moje učitelka zrovna koncertovala někde v zahraničí a dirigent z orchestru odešel domů krátce před naším číslem. Neměla jsem zkrátka žádné „odborné" svědky, kteří by můj výkon mohli náležitě ocenit. 

Pěvecké trio s Anežkou a Danem 

2015

Kdybychom nebyly s Anežkou zpěvavé, trio by nevystoupilo. Ale že zpěvavé jsme a za dob gymnáziálních jsme pěly každou chvilku, všiml si pan sbormistr, že nám krásně zní Andělské přátelství. Navrhnul nám, že bychom ho mohly zazpívat na koncertě. Aby to znělo ještě lépe, přidal se k nám Dan s třetím hlasem. Padala jsem z toho na zadek už ve třídě. Jak to znělo v kostele ani nedokážu popsat! A když nás na konci jmenovitě uvedli a předali nám kytky, cítila jsem se jako hvězda. 

Koncert s Lingvisty

2015

Lingvisté bylo neofolklorně avadngardní trio. Podrobněji jsem o něm psala loni. Hudba, kterou jsme hráli, působila na první pohled možná jednoduše, ale ve skutečnosti to byly sofistikované srandičky mimořádně inteligentních nadaných lidí. (To je nadsázka, nikoli přehnané sebevědomí. Teda myslím.) 

Společně jsme vystoupili na zdejším festivalu. Lidem jsme se líbili, nejvíc mě ale těšilo, že jsme to dokázali. Byla pro mne neskutečná čest na festivalu vystoupit a hlavně mě těšilo, že to vyšlo navzdory všem obavám, které mě provázely od první myšlenky se tam protlačit. 

Koncert se symfonickým orchestrem 

2017

Nějakou dobu jsem hrála s jedním amatérským pražským symfoňákem. Až na dojíždění a návraty kolem devíti večer to bylo super. Užívala jsem si to od první zkoušky, když se do skladby opře cca šedesát zkušených muzikantů, je to mnohem vznešenější zvuk, než když nejistě fidlá třicet žáků, z nichž dobrá polovina ještě neměla patnáct let. 

Z prvního koncertu jsem měla husí kůži - a rozhodně ne proto, že bylo v sále chladno. Byl to velký zážitek. Milá kompenzace za nesplnitelný sen hrát s Vídeňskými filharmoniky. 

Loni jsem se přidala k frýdeckému orchestru, ale bohužel jsem stihla jen dvě zkoušky. Dostala jsem se do prvních houslí a neměla jsem příležitost se z toho pořádně radovat. Doufám, že až jednou pomine korona krize, poštěstí se mi něco podobného. 

Hudební orgasmus 

2002-????

Kamarád má pro skvělý pocit na konci koncertu pojem hudební orgasmus. Myslím, že je to naprosto trefný výraz nejen pro všechny zmiňované situace, ale i pro mnoho dalších. 

Kája