Na Čajomíru jsme málem nezapadly, ale nakonec jsme se pořádně napily

Podruhé za toto léto jsem byla v Praze. Nalákal mě teď především čajový festival Čajomír. Zúčastnila jsem se ho teď poprvé, ale v minulosti jsem byla třikrát na obdobném Svátku čaje, takže jsem měla představu, jak to tam asi bude vypadat: Čaj poteče proudem! V Praze jsem pobyla čtyři dny a stihla jsem i jiné věci, ale mluvit chci především o Čajomíru. Připravte si misky, jdeme na to! 

Ubytovat se, posedět v kavárně a pak hurá do Holešovic, kde se Čajomír konal. Dříve býval na Vyšehradě, nové místo ve mne nebudilo důvěru. Bylo to mou neznalostí holešovického výstaviště - představovala jsem si, že se bude čaj nalévat na asfaltové ploše před budovou, ale ejhle, k výstavišti patří též park za ní. Stánky čajoven byly na trávě. Prostředí nakonec bylo příjemnější než na (mně známém) Svátku čaje.

Synáček šel s mamkou/babičkou do Stromovky, já a sestra/teta jsme šly "chlastat". Nebo - aspoň jsme to očekávaly. Dlouhou dobu jsme tam nemohly zapadnout. Hloučky kolem čajoven vypadaly jako uzavřená společnost. Došly jsme k závěru, že se zkrátka musíme někam vetřít. 

Aktivně nás oslovili jen u jednoho stánku. Byli milí, hezky zpívali, ale po zbytek akce jsme se jim snažily vyhýbat, z nadšeného vyprávění o jejich životě v komunitě jsme měly pocit, že nás lanaří do nějaké sekty. Krátce po tomto zážitku jsme se vetřely k obchodu Teastarter.cz, kde jsme absolvovaly dvě degustační kola. Ochutnaly jsme všelico, mne nejvíc okouzlila jedna premiová šíleně drahá sencha. 

Neděli jsme s mamkou zahájily návštěvou botanické zahrady. Z ní jsme pokračovly kolem Trojského zámku přes Císařský ostrov a Stromovku znovu k holešovickému výstavišti. Jelikož bylo poledne, po setkání se sestrou/tetou jsme šly na oběd. A pak se šlo zase "chlastat"! Za zmínku stojí posezení u pu erhu s týpkem, který mluvil o mizerné literární kvalitě Harryho Pottera a o destilaci whiskey. 

Odpoledne jsme mamku, která odjela na školení do Plzně, vyměnily za kamarády. Ti se do Prahy vypravili o den později než my a zůstali tam se mnou až do úterý. Po nákupech suvenýrů jsme šli na večeři. Koupila jsem si tři čaje a prstýnek. Původně jsem byla zamilovaná do náramku, po zjistění ceny mě láska rychle přešla. Domů jsem si odvezla též čajovou misku, bez které bych nemohla degustovat. 

Pondělní dopoledne jsem trávila jen se synáčkem. Byli jsme na hřišti, v mé oblíbené pražírně a v parku. Pak jsme na rychlo vyrazili do zoo za jedním z "přijedouších" kluků. Z druhým z nich jsem byla večer v kavárně. V zoo jsem sice byla před měsícem, ale nikdy se mi neomrzí. Tentokrát jsme hladili ovečky a viděli lachtaní představení. 

V úterý jsme se poflakovali v centru, po obědě jsme nasedli na vlak a jeli domů. Díky dětskému kupé v RegioJetu jsme obě cesty zvládli v naprosté pohodě. Jen kdyby tam fungovalo více záchodů!

Kája