Poznatky z 1. roku mateřství. Hlavní je nespěchat, být sama sebou a fotit!

Synáček oslavil první narozeniny. Více než jeho věk mě fascinuje skutečnost, že jsem rok matkou. Na jednu stranu mi to zní jako dlouhá doba, zároveň však nechápu, že to je teprve rok. S novou rolí jsem se sžila natolik, že už ani nevím, jaké bylo matkou nebýt. K příležitosti výročí jsem pro vás sepsala pár drobných poznatků z mateřství a nechala na Tiskařík.cz vyrobit fotosešity se synáčkovými fotkami. 

Syn mě učí nespěchat, nechat věci plynout. Vždycky jsem chtěla mít všechno perfektní a pokud možno hned, s miminem to jaksi nejde. Cokoliv vymyslím, mi naprosto přeplánuje. Obvykle spánkem, ale o zdržení se postará třeba i plná plenka. Dříve, když jsem ještě v mateřství neuměla moc chodit, se kolem mne hromadil nepořádek a povinnosti. Teď je to o něco lepší, přesto stále záleží na tom, co mi synáček dovolí. Zvykám si pomalu, doufám však, že mi nový přístup zůstane. Je sympatický, mnohem klidnější.

Ačkoli se změnilo a mění hodně věcí, v zásadě zůstávám sama sebou. Potvrdila se mi dávná domněnka, že mateřstvím život nekončí. Pořád jsem aktivní, chodím na procházky, podnikám výlety a když to jde, běhám nebo jezdím na koloběžce. Když syn spí, čtu nebo kreslím. Společně posloucháme nebo produkujeme hudbu, hrajeme si s Eliškou a dokonce i chodíme do kavárny. 

Ke zvládání mateřské mi pomáhá schopnost zorganizovat si povinnosti, pomoc okolí a kouzelná věc jménem šátek. Bez něj si to vůbec nedokážu představit. Doporučuji všem budoucím maminkám, aby si ho koupily a zkušily vázat alespoň doma, pokud se se zátěží nechtějí vláčet venku. Díky šátkování jsem v prvních měsících nezcvokla z nekonečného houpání na rukou. Mohla jsem normálně jíst nebo třeba uklízet a syn byl spokojený. Kdybych někdy měla miminko znovu, od začátku bych inzenzivně šátkovala. 

I když je to někdy dost těžké, v mateřství jsem se našla. Užívám si pocit, že mě někdo tak moc potřebuje. 

První rok hrozně rychle utekl. Syn se vytáhl o 24 cm a vypadá úplně jinak, než když se narodil. Ještě že jsem ho celou dobu poctivě dokumentovala. I vám radím: Foťte! Nejen děti, ale i mazlíčky, své drahé polovičky, kamarády na pivu. Vzpomínky zůstavají, ovšem blednou. Sama si pořádně nevybavuju, jaké bylo držet novorozence, a to jsem známá dobrou pamětí.  

Focení se věnujte samo sebou s mírou, sledovat dítě (či kohokoli jiného) jen přes displej telefonu není zrovna to pravé ořechové. Také doporučuji vyhnout se příliš načančaným fotkám a zaznamenávat hlavně realitu. Ne že by vyšperkované snímky neměly něco do sebe, ale nad momentkami se lépe vzpomíná. Nejlepší fotografie nechejte tisknout a řaďte do alb nebo z nich vytvořte fotoknihu. 

U mne tentokrát zvítězila kroužková fotokniha. Objednala jsem hned několik výtisků a rozdala jsem je babičkám a prababičkám. Fotokniha na stránkách ukazuje Matouškův první rok života. Je v ní vidět, že miminka rostou neskutečně rychle. Možná pomalu začínám chápat, proč si lidi pořizují druhé či dokonce třetí dítě. Má to svoje kouzlo. 

Protože nechci Matouška na blogu moc ukazovat, bez cenzury zveřejním jen úvodní stránku s novorozencem - ti jsou přece jen všichni stejní. Abych mohla ukázat, jak kniha vypadá uvnitř, fotky jsem překryla jinými. A nakonec - miminko samozřejmě nemělo po narození 50 kg, nýbrž 3,5 kg. Nevím, jak se mi tam vloudila tak hloupá chyba. 



Kája

Tipy na další čtení: 

Komentáře

  1. Je to určitě ohromně zodpovědná, ale krásná role. Ráda koukám na Vaše fotky. Vždycky Vám to moc sluší, Matoušek roste jako z vody :). Mamka nás taky hodně fotila a natáčela na kameru. Máme samozřejmě schovaná alba. Rádi si je prohlížíme. Je to lepší, než na počítači. Album je zkrátka album, tomu se nic nevyrovná.

    OdpovědětVymazat
  2. Fotoknihu taky plánují, ale ještě jsem se k tomu nedostala :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Je moc fajn, že tě mateřství mění k lepšímu a jsi spokojená :-) Ať je to tak i nadále! :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Uteklo to :O Mám ráda tvoje články o mateřství.

    OdpovědětVymazat
  5. Ja som vytlačila k prvým narodeninám mesačné fotky, ale chcela by som doplniť fotoalbumy, zastala som pri prvom mesiaci. Materstvo je úžasné, náročné, ale úžasné. A tiež si po necelých 15m už nespomínam aké je to dostať 3,3kg do rúk oproti tým niečo cez 10, ktoré občasne navlačujem teraz :-D Takže chápem ľudí, čo majú druhé dieťa aj krátko po prvom, ale mne by stačilo novorodenca si na pár hodín požičať :-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentáře. :) Klidně se rozpovídejte, ráda si od vás něco přečtu.

Populární příspěvky z tohoto blogu

Byla jsem zaškolačka